Nepředvídatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa vede západní státy k přehodnocení jejich závislosti na zbraních vyráběných v USA. Evropa a Kanada nyní kvůli rostoucímu napětí v NATO přezkoumávají svá zranitelná místa včetně alianční strategie v oblasti vzdušných sil. Některé členské země dokonce začínají kvůli geopolitickému vývoji uvažovat o méně výkonných evropských alternativách namísto amerických stíhaček F-35. Česká vláda v této souvislosti jakékoli pochybnosti odmítá.  

Od Kanady po Evropu sílí výzvy k odklonu od amerických zbraní a zaměření se na vlastní produkci. Pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou a Trumpovy hrozby anexe Kanady či Grónska ukázaly rizika spojená s příliš velkým spoléháním se na Spojené státy. Zahraničněpolitické výkyvy Washingtonu vyvolaly mediální obavu o uzemnění amerických stíhaček nebo vypnutí jejich odpalovacích zařízení na dálku (dezinformace označovaná jako „kill switch“).   

Reálné riziko ovšem představuje zastavení dodávek náhradních dílů, aktualizací softwaru nebo sdílení dat. Donald Trump takovou možnost nepřímo naznačil během nedávného oznámení o výrobě stíhacího letounu nové generace F-47 společností Boeing. Verze prodávaná spojencům bude mít podle Trumpa omezené schopnosti, „protože jednoho dne možná nebudou našimi spojenci“. V minulosti k tomu ostatně již několikrát došlo. Když islámská revoluce ajatolláha Rúholláha Chomejního v roce 1979 svrhla šáha Mohammada Rezu Pahlavího, tehdejší americká vláda přestala poskytovat údržbu a náhradní díly pro íránské letouny vyrobené v USA. Poté, co egyptská armáda v roce 2013 svrhla prezidenta Muhammada Mursího, Bílý dům (dočasně) zmrazil dodávky stíhaček, bojových vrtulníků a dalšího vybavení pro Káhiru. Nakonec uveďme Trumpovo rozhodnutí z doby jeho prvního mandátu pozastavit tureckou účast v programu F-35 kvůli nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400.

USA mohou provoz stíhacích letounů F-35 omezit podobným způsobem, jako je tomu u chytrých mobilních telefonů. Pokud přestanete jejich software aktualizovat, postupně fungují méně a méně efektivně a ztratí možnost využívat nejnovější aplikace. Stále si z nich budete moci zavolat nebo posílat zprávy, časem ale zastarají. Úspěch stíhaček F-35 na špičkovém softwaru závisí, i když bez jeho aktualizací stále mohou vzlétnout, létat a přistát. Schopnost bojovat, přizpůsobovat se novým hrozbám a pronikat pokročilou obranou bude bez pravidelných aktualizací nicméně vážně ohrožena. V moderních válkách, ve kterých se technologie vyvíjejí nebývalým tempem, není udržení technologického náskoku volitelné, nýbrž nezbytné. I když se jedná o stealth letoun, tedy těžko zjistitelný konvenčními radary, není neviditelný. V prostředí s pokročilou protivzdušnou obranou dlouho nepřežije, pokud nebude schopen sledovat a vyhodnocovat nepřátelské radary a protiopatření. K tomu potřebuje neustále aktualizovat svá softwarová řešení pro analýzu okolního prostředí, v němž hrozí nebezpečí. 

Newyorský časopis Intelligencer navíc informoval o zákazu „provádět nezávislé testování“ softwaru uživateli F-35 mimo území Spojených států. Toto ustanovení údajně popudilo některé americké spojence v době spuštění programu, ale nestalo se překážkou pro nákup stíhaček. V době uzavírání dohod totiž nikdo neočekával, že by USA někdy byly něčím jiným než důvěryhodným spojencem. Výjimku si vyjednal pouze Izrael, který prozíravě trval na získání kontroly nad softwarem F-35 a dnes letouny provozuje s podstatně větší autonomií. Kriticky důležitá data pro letouny F-35 jsou uložena v softwarovém balíčku „Mission Data File“ (MDF), o jehož aktualizaci se stará tým vývojářů na floridské letecké základně Eglin. Pravidla pro některé vojenské systémy (tedy nejen pro stíhací letouny) rovněž vyžadují, aby údržbu a aktualizace prováděli američtí občané a podobná omezení se mohou týkat i zbraní vyráběných evropskými výrobci s americkými součástkami. 

Znepokojení amerických spojenců vyvrcholilo, když Donald Trump po slovní přestřelce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně zastavil vojenskou pomoc a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Bílý dům sice podporu během několika dní obnovil, obavy západních zemí to ale nerozptýlilo. „Lidé si okamžitě řekli: ‚Počkejte chvilku. Chcete říct, že by to mohli jen tak zapínat a vypínat?‘ Země a jejich představitelé začnou přemýšlet, zda jsou zranitelné vůči politickému rozhodnutí USA,“ domnívá se americký generálporučík ve výslužbě Ben Hodges. V kontextu programu F-35 podobně uvažuje Richard Aboulafia z poradenské společnosti AeroDynamic Advisory: „Lidé se dívají na tyto letouny [F-35] a říkají si: ‚No jo, nejenže nechceme dávat USA peníze, ale také se obáváme, že nám v případě konfliktu přeruší podporu.‘“

Pořízení stíhaček F-35 začali silně kritizovat například někteří dánští představitelé, jenž Donaldu Trumpovi nemohou přijít na jméno kvůli jeho úvahám o anexi Grónska. „Jako jeden z těch, kteří rozhodovali o nákupu F-35 v Dánsku, toho [dnes] lituji,“ uvedl Rasmus Jarlov, předseda výboru pro obranu dánského parlamentu. „Dokážu si snadno představit situaci, kdy USA budou po Dánsku požadovat Grónsko. A budou nám vyhrožovat, že když odmítneme, deaktivují naše zbraně a nechají Rusko, aby na nás zaútočilo.“ Rasmus Jarlov pokládá nákupy amerických zbraní za „bezpečnostní riziko“. Kodaň podle něj v příštích letech čekají obrovské investice do „protivzdušné obrany, stíhaček, dělostřelectva a dalších zbraní“ a pokud je to možné, musí se „vyhnout americkým zbraním“.

V Německu stojí politické vedení pevně za úmyslem americké stíhací letouny pořídit, proti se staví představitelé průmyslu. „Pokud využijeme zvýšení výdajů na obranu k dalším nákupům hotových výrobků v USA, upevníme si závislost na jiných,“ varoval ředitel společnosti Airbus Defence Michael Schöllhorn. Německo se podle Tomase Pretzla z odborů Airbusu Defence ocitne v případě zastavení logistické podpory letounů „v pasti F-35“. Wolfgang Ischinger, bývalý německý velvyslanec ve Spojených státech, vyzývá až ke „zrušení kontraktu“, pokud budou mít Američané možnost omezovat schopnosti letounu. 

I Kanaďané nyní přehodnocují svou závislost na zbraních vyráběných v USA. „Kanada aktivně zkoumá možné alternativy k americkému stíhacímu letounu F-35 a bude jednat s konkurenčními výrobci letadel," sdělil v polovině března kanadský ministr obrany Bill Blair. Země javorového listu se dle vyjádření Blaira zabývá otázkou, co nejlépe poslouží obranným potřebám země. „Naše letectvo pokládalo americký letoun [F-35] za systém, který potřebujeme. Dnes zkoumáme i jiné alternativy a také, zda všechny naše budoucí stíhačky musí být F-35.“ Vzhledem k již uzavřené americko-kanadské smlouvě by se Ottawa v případě odstoupení od kontraktu velmi pravděpodobně nevyhnula finančním postihům.  

V podobné situaci se nachází Švýcarsko, kde se proti pořízení letounů F-35 stavěli vládní sociální demokraté (resort obrany ovšem řídí křesťanští demokraté z Die Mitte). Vzhledem k rostoucí mezinárodní nejistotě a nebezpečným jednostranným krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa se Bern musí podle nich soustředit na spolupráci, budování míru a diplomacii s Evropany. „Od nástupu Trumpa do úřadu se švýcarské obranné zakázky, jako například americké stíhačky F-35, stále více ukazují jako velké chyby. Trump může stíhačky kdykoli zablokovat a vydírat tak dotčené země, aby se podřídily jeho diktátu v oblasti zahraniční politiky," myslí si Cédric Wermuth z předsednictva švýcarské sociální demokracie. 

Portugalsko se též připojilo k ostatním evropským zemím, které přehodnocují svou strategii v oblasti obranných zakázek. Při výběru náhrady dosluhujících stíhaček F-16 pokládá nejistotu spojenou s Trumpovou vládou za klíčový faktor. „Při rozhodování nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí. Nedávné postoje Spojených států v NATO a v mezinárodním geostrategickém vývoji nás nutí zamyslet se nad nejlepšími možnostmi… Existuje několik možností, které je třeba zvážit, zejména v souvislosti s evropskou produkcí,“ řekl v březnu portugalský ministr obrany Nuno Melo. „Tento náš spojenec [myšleno USA], který byl po desetiletí vždy předvídatelný, by mohl přinést omezení v oblasti používání, údržby, komponentů a všeho, co souvisí se zajištěním provozuschopnosti letounů.“

Česká republika dění okolo programu F-35 bedlivě sleduje, vláda se ovšem k již podepsané smlouvě na nákup 24 stíhacích letounů vracet nehodlá. „Situaci samozřejmě sledujeme, ke znepokojení nevidíme v současnosti důvod. Akvizice je ošetřena smlouvou vláda-vláda, která je již v procesu plnění,“ informovalo ministerstvo obrany vedené Janou Černochovou (ODS). Opoziční ANO slovy exministra obrany Lubomíra Metnara vyzvalo k širší odborné diskuzi, ať už ji „nazveme přehodnocením nebo revizí této akvizice“. Jeho spolustraník, stínový ministr zahraniční a europoslanec Jaroslav Bžoch zdůraznil, že odstoupení od smlouvy by stálo peníze. „My jsme jako hnutí ANO kritizovali nákup od začátku. Měli bychom se zabývat spíše protileteckou obranou a protivzdušnou obranou. A nekupovat nejdražší stroje na trhu,“ řekl Jaroslav Bžoch pro CNN Prima News.

Evropská unie se pochyby nad americkými zbraněmi snaží využít k podpoře obranného úvěrového programu v hodnotě 150 miliard eur. Ten má pomoci zvýšit vojenské výdaje a urychlit zavedení společných obranných zakázek. K čerpání financí z programu bude nutné proinvestovat nejméně 65 % nákladů na výrobek v EU, Norsku nebo na Ukrajině. Půjčky se omezují na obranné společnosti se sídlem v EU nebo v zemích, které s ní podepsaly obranou dohodu (to vyřazuje Spojené státy). Komplexní zbraňové systémy, u nichž má dodavatel možnost omezit způsob použití, nejsou způsobilé. Tuto podmínku jeden z představitelů EU vysvětlil následovně: „Byl by to skutečný problém, kdyby jakékoli vybavení, které si členské státy pořídí, nemohlo být použito pro jejich vlastní obranu, protože někdo bude mít námitky.“ Kaja Kallasová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, spatřuje v probíhající debatě příležitost pro evropský průmysl: „Naskýtá se nám příležitost vybudovat evropský obranný průmysl. V době krize musí mít vaše armáda skutečně volné ruce.“

Zdroj: Washington Post, NPR, Intelligencer, Handelsblatt, SP Schweiz