Kurz útočného boje - Komando je jedním z nejnáročnějších kurzů v armádě. V pátek 25. června v kryptě Národního památníku hrdinů Heydrichiády v Resslově ulici v Praze slavnostně předal zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč insignie úspěšným absolventům.

Foto: Osm úspěšných vojáků z kurzu Komando v kryptě kostela v Resslově ulici | Ministerstvo obrany ČR

Osm vojáků převzalo nášivky, odznaky a pamětní mince. Drsný výcvik borců na zemi, ve vodě i ve výškách trval pět týdnů. „Během kurzu jste si zdokonalili fyzické i mentální schopnosti, opravdu hodně vás naučil. Je nutné, abyste získané schopnosti využili dál. Rozvíjejte je hlavně u svých útvarů,“ zhodnotil přímo v prostorách krypty kostela zástupce náčelníka Generálního štábu AČR, náčelník štábu generálporučík Miroslav Hlaváč.

Předávání v historické kryptě: místo vojenských tradic

Symbolické bílé povlaky s čísly na přilby převzalo v úvodu celkem 34 adeptů. Kurz nakonec dokončilo osm vojáků - čtyři ze 43. výsadkového pluku, jeden ze 42. mechanizovaného praporu z Tábora, jeden ze 44. lehkého motorizovaného praporu a dva za Univerzitu obrany Brno. Nejvíce „odpadlíků“ kurz zaznamenal předposlední čtvrtý týden, kdy bylo 12 uchazečů vyloučeno za nedostatečný počet bodů či za držení nepovoleného materiálu.

Foto: Frekventantům pogratuloval zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generál Miroslav Hlaváč | Ministerstvo obrany ČR

V kryptě kostela padlo při boji s přesilou 18. června 1942 sedm československých parašutistů včetně Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Strůjci vojenské akce na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha absolvovali před výsadkem do vlasti náročný výcvik ve Skotsku – a právě ten se stal inspirací pro kurz Komando. Podobné jsou i některé činnosti – frekventanti si stejně jako hrdinové z krypty prošli ženijní a střeleckou přípravou, bojovými drahami, nácvikem ničení zátarasů nebo budov.

Novodobý kurz Komando se poprvé konal před 16 lety a zakladatelem byl současný náčelník Generálního štábu generál Aleš Opata.

Kurz pro pravé tvrďáky. Průzkum i boj muže proti muži

Vojáci v kurzu Komando drilovali fyzické dovednosti, přesuny, léčky a přepady, používání náloží a trhavin, práci s technikou nebo vojenský průzkum. Museli zvládnout třeba výsadek přímo z vrtulníku do vody a dostat se následně na břeh. Šli náročný noční pochod. Součástí byl i boj muže proti muži, který prověřil fyzickou připravenost. Kurz Komando se tak přibližuje reálnému boji.

Foto: Stisk vrchního praporčíka AČR štábního praporčíka Petera Smika | Ministerstvo obrany ČR

„Uchazeči jsou v průběhu kurzu podrobně hodnoceni. Až do posledního dne tak může uchazeč získat jak plusové, tak minusové body, které rozhodnou o jeho pokračování či stopce,“ vysvětluje jeden z instruktorů Úseku přípravy Komando.

Letošní ročník se od předchozích lišil

„Kurz probíhal podle nové koncepce v gesci Úseku přípravy KOMANDO Velitelství výcviku-Vojenské akademie ve Vyškově. Nově s participací 43. výsadkového pluku Chrudim,“ vysvětluje velitel major Radim Pyszko.

Letos se zkrátilo výběrové řízení (na jeden týden), kurz se také otevřel jakémukoliv vojákovi, který odsloužil minimálně dva roky v AČR (dříve byl primárně pro velitele družstev). Pro některé vojáky se stal povinným, hlavně ze 43. výsadkového pluku a Centra podpory speciálních sil v Olomouci. Současná podoba kurzu tak více ctí historickou tradici.

Ohledně výše uvedeného kurzu jsme se zeptali jednoho z úspěšných absolventů kurzu Komando, četaře Marka B.

Slavnostní zakončení kurzu proběhlo v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde skonalo 7 statečných výsadkářů. Jak moc na tebe zapůsobilo celé vyvrcholení kurzu v těchto prostorech?

Zakončení bylo moc hezky připravené, před poslední fází Komanda nám byl totiž promítnut kultovní snímek Atentát, v tu chvíli jsem ještě netušil, jak to celé na mě zapůsobí, jakmile se ocitnu v oné kryptě a vzbudí to ve mně nádherný celkový dojem - dojem vskutku dojemný. Za přítomnosti průvodkyně jsem se ponořil do působivé atmosféry prostorů chrámu sv. Cyrila a Metoděje, z živé paměti poté bylo snadné utvořit si dokonalý obraz o posledních chvilkách hrdinných parašutistů, po zhasnutí umělého osvětlení v kryptě, pro nastínění úzkostlivého pocitu posledního vzdoru výsadkářů téměř v úplné tmě jsem se přistihl, že držím slzy na krajíčku, aniž by to mohl kdokoliv zaregistrovat. Silný zážitek a pro nás výsadkáře rozhodně přidaná hodnota.

Co pro tebe bylo na letošním kurzu Komando nejnáročnější?

Obecně pocit nejistoty, ale to by bylo na obsáhlejší odpověď, kde bych musel zajít trochu více do hloubky ohledně sledu událostí kolem organizování celého kurzu, budu tedy více konkrétní. Z mého pohledu mohu přesněji popsat zejména pocit časového presu, kdy jste neustále nuceni držet vysoký standard správného nakládání s časem, kterého opravdu nemáte mnoho, a je potřeba zásadně přehodnotit, co je v dané chvíli opravdu důležité a podřizovat tomu své potřeby. K tomu je potřeba se povznést a skutečné dokázat zapnout na požádání, nepolevit.. Co vypustíte, vás dříve či později dožene a nakope do zadku. Podtrženo, sečteno, přicházíte o spánek, osobní komfort. Pomůže uvědomění, že kurz je časové ohraničený a utrpení netrvá věčně, málokdo to ale v dané chvíli skutečně dokáže. Doposud s tím bojuji, po fyzické stránce držím obstojně, ale po mentální stránce mám ještě velké rezervy. Komando mi zde v tomto směru nastavilo pomyslné zrcadlo, které vzápětí odhalilo slabiny. A za to jsem vděčný.

Jaký zážitek z kurzu byl pro tebe nejsilnější?

Pominu-li zážitek z krypty, byl jím další chronologicky nejmladší zážitek v pořadí - symbolický závěrečný zrychlený přesun s raněným, neskutečně fyzicky namáhavý, jelikož zakončuje několikadenní nepřetržitou řadu plnění úkolů v poli. V jeho průběhu mi začalo docházet, že jsem se možná ocitl mezi dalšími sedmi "šťastnými" adepty na úspěšné dokončení kurzu a bylo na čase dát do toho opravdu vše, co ve mně zbylo. Napovědělo tomu, že ostatními byli skutečně schopní borci, a jen stěží jsem mohl uvěřit, že po zásluze do této skupiny patřím. Vzhledem k naprosté vyčerpanosti v cílovém Srubovém táboře ani nešlo ocenit rituální nádech hořících loučí z bedýnek od munice za stmívání v přítomnosti všech účastníků a organizátorů kurzu Komando.

Na kurzu Komando je důležitá individuální příprava jednotlivce i týmová spolupráce. Jak hodnotíš úroveň právě týmové spolupráce?

Rozhodně souhlasím, síla jednotlivce určuje fungování týmu jako celku, proto je potřeba zaměřit se zejména na vlastní výkon a nebýt pro tým přítěží, ale naopak. Lze říci, že každý voják může být v dané situaci tím nejdůležitějším článkem řetězu, takže z mého pohledu musíme začít u sebe a plnit na sto procent, to je Váš největší vliv na to, jak bude jednotka šlapat. Motivovat ostatní není jednoduché, jakmile se nakupí únava a frustrace.

Lze říci, že po 5 týdnech kurzu je z tebe lepší voják?

Nejen voják, ale i lepší člověk. Tady máte velkou příležitost dočasně upozadit své vlastní všední potřeby, které jsou na úkor kýženého výsledku. Velmi cenná dovednost, chcete-li, kterou oceníte i v osobním životě, a já osobně se snažím klást na sebe vysoké nároky, takže jsem si Komando v tomto směru chvílema užíval, což bylo pro ostatní občas velmi zvláštní. Ale to je prostě asi moje silná stránka a vážím si toho, že jsem měl možnost ji upevnit. Obecně vzato výcvik jako takový byl pro mne přínosem i v profesním směru a doufám, že to, co jsem si z něj odnesl, ještě dlouho přetrvá a nezpohodlním s vědomím, že mám splněno.

Na závěr bych chtěl  doplnit, že tímto kurzem jsem v sobě probudil chuť se dále rozvíjet. Rozhodl jsem se přihlásit v jarním termínu dobrovolně na úkor studia VŠ, které jsem dočasně přerušil, jelikož mě v dané chvíli nenaplňovalo a chtěl jsem se posunout v pracovním směru, kde jako nedopečený velitel družstva jsem měl možnost nabýt určitě kompetence, bez které by se mi jen těžko dostalo uznání a předpokladů, že mohu být pro ostatní příkladem.