Ve středu 24. června 2020 se v Praze uskuteční zasedání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky. Delegaci ČR jako hostitelské země povede ministr obrany Lubomír Metnar, který bude jednání ministrů obrany řídit. A následně ve čtvrtek se ministr obrany a náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál Aleš Opata, zúčastní národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“, která proběhne v Míčovně Pražského hradu. 

Foto: Ve středu 24. června 2020 se v Praze uskuteční zasedání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky. Delegaci ČR jako hostitelské země povede ministr obrany Lubomír Metnar (druhý zleva). (Foto z ostravského zasedání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky z 19. a 20. září 2019). | army.cz

Zasedání ministrů obrany V4 v Praze formálně uzavře české předsednictví ve Visegrádské skupině (V4) v oblasti obrany. Předmětem zasedání bude vyhodnocení stavu plnění úkolů v prioritních oblastech českého předsednictví. Mezi české priority patří strategická revize obranné spolupráce V4, dokončení společného akvizičního projektu v oblasti pořizování vojenského materiálu, vojenské doporučení ke koncepčním změnám ve výstavbě bojového uskupení V4 pro EU (V4 EU BG) a další posilování regionální spolupráce.

Foto: Armádní generál Aleš Opata vede videokonferenci náčelníků generálních štábů zemí V4, 19. května 2020 | army.cz

Zároveň bude diskutován příspěvek V4 k současným iniciativám NATO a EU. V závěru zasedání schválí ministři obrany V4 společné komuniké a podepíší novou Dlouhodobou vizi států V4 k jejich obranné spolupráci. Doufejme tedy, že dojde i k tolik proklamovanému společnému nákupu munice a dalších obranných prostředků, aby dávala tato setkání a členství opravdový smysl.

Následná čtvrteční konference se letos bude věnovat převážně bezpečnostním aspektům koronavirové krize a širším otázkám obrany České republiky a členství v Severoatlantické alianci. Organizátorem je spolek Jagello 2000, který je hlavním českým subjektem veřejné diplomacie v oblasti bezpečnostní politiky a členství České republiky v Severoatlantické alianci. Spolek se rovněž podílí na projektech zaměřených na Evropskou unii. Hlavním cílem sdružení je zvyšování informovanosti laické i odborné veřejnosti o bezpečnostní politice a transatlantických vztazích.

Foto: Hovoří se také o tom, že letošní ročník Dnů NATO bude zcela bez účasti široké veřejnosti. | archiv CZD

Dá se předpokládat, že na konferenci zazní i vize, v jaké podobě budou uskutečněny letošní Dny NATO. Hovoří se také o tom, že letošní ročník bude zcela bez účasti široké veřejnosti, takže diváci, kterých je na Dnech NATO pravidelně okolo 250000, budou moci ukázky zhlédnout pouze v přímých přenosech České televize.

Visegrádská skupina

Visegrádská skupina (také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.

Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politikové podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy.

Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko. Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.

Foto: Společné foto z loňské výcvikové konference zemí V4 s názvem Training, Education and Exercise Synchronisation Conference 2019. Tato pravidelná setkání zefektivňují a koordinují společný vojenský výcvik zemí Visegrádské skupiny. | army.cz

V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.