Za posledních několik let se stále častěji využívají bezpilotní prostředky pro různé spektrum bojových operací. Drony se ve vojenské oblasti využívají k průzkumu a získávání dat o zájmové oblasti (IMINT – Imaginery Intelligence) nebo k monitorování určitých, například těžko dostupných oblastí. Kromě toho jsou drony populární technologií i v civilním sektoru a využívají se například pro natáčení videí i geodezii atd. Příkladů využití se dá zmínit hned několik, a proto je důležité se zamyslet nad tím, jak tomuto novému fenoménu čelit, pokud je využíván pro nelegální nebo vojenské účely. 

Foto: Za posledních několik let se stále častěji využívají bezpilotní prostředky pro různé spektrum bojových operací. (ilustrační foto) | Shutterstock

Moderní vojenské technologie jsou nedílnou součástí rozvoje schopností ozbrojených sil. K takovýmto technologiím je možné zařadit i drony, které jsou označovány i jako dálkově ovládané/pilotované systémy nebo bezpilotní prostředky. Drony jsou v mnohých oblastech pro armádu přínosem, a to zejména díky svým schopnostem primárně v oblasti ISTAR – zpravodajství, sledování, určování cílů a průzkum (Intelligence, Surveillance, Target acquisition, Reconnaissance). Mezi výhody dronů patří samozřejmě i možnost vykonávání průzkumu a sledování oblastí, které jsou pro posádku pilotovaných letounů nebezpečné nebo velmi těžce dostupné. Drony jsou i zpravidla finančně méně náročné na pořízení i provoz než konvenční pilotované stroje. Některé drony, jež se označují zkratkou UCAV, jsou způsobilé i pro vedení útočných operací. Využití dronů jako efektivních prostředků v boji ostatně ukázal i nedávný konflikt v Náhorním Karabachu. Právě využívání dronů a bezpilotních vzdušných prostředků různých typů a rozměrů pro útočné operace může být pro státy nejenom výhodou, ale i zdrojem možného nebezpečí. Události z poměrně nedávné minulosti ukazují, že drony mohou být za jistých podmínek velmi efektivní, přičemž obrana proti nim není často dostatečná. O to nebezpečnější mohou být v případě, že se k nim dostanou teroristické skupiny, které dokážou i z civilního dronu vytvořit útočný nástroj.   

Drony jako zbraně

V říjnu roku 2016 se podařilo teroristické skupině ISIS vykonat první úspěšný útok s použitím dronu. Útok se odehrál v severním Iráku v okolí města Irbíl, kde měli své pozice Francouzi a kurdské jednotky Pešmerga. Dva příslušníci kurdských jednotek při tomto útoku dronem, který byl vyzbrojen výbušninou, zahynuli a dva francouzští vojáci byli zraněni. Další úspěšný útok ISIS podnikl v říjnu 2017 na muniční sklady syrské armády na stadionu Deir ez-Zor. V tomto případě pomocí dronu teroristé spustili na stadion improvizovaná výbušná zařízení, díky kterým se jim podařilo zásoby munice zničit. ISIS při realizaci těchto, i dalších útoků využíval modifikované kvadrokoptéry, ke kterým bylo možné připevnit minometné granáty a jiné typy výbušnin a shazovat je na cíl. 

Poměrně výraznou pozornost si zasloužil útok ze září 2019 na zařízení ropných polí Abkajk a Churajs ve východní části Saudské Arábie. K útoku byly podle informací použity drony a střely s plochou dráhou letu. Na celém případu je nejzajímavější, že ropná zařízení v Abkajku ke své ochraně využívají systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Shanine a americký systém MIM-104 Patriot. V reakci na útok Saudská Arábie okamžitě začala vyvíjet nový národní proti-dronový systém. Zde se naskýtá otázka, jestli jsou drahé systémy PVO efektivní i proti poměrně levným prostředkům jako jsou drony. Podle Johna Rooda, bývalého náměstka Ministerstva obrany USA pro politiku, jsou nové asymetrické hrozby, včetně dronů, problémem i pro NATO, které na takovýto typ útoků není připraveno.

Dalším, poměrně novým způsobem využití dronů k útokům jsou takzvaná „hejna dronů“. „Hejna dronů“ je možné pospat jako soubor několika bezpilotních platforem, které jsou nasazeny pro dosažení společného cíle, přičemž dokážou měnit svoje chování na základě vzájemné komunikace s využitím informací v reálném čase. Pozitiva těchto „hejn“ spočívají v tom, že dokážou identifikovat různé typy nebezpečí a informovat o tom ostatní drony v roji. Tak se „hejna“ můžou společně vyhnout objevenému nebezpečí, nebo, v případě že jde o drony vyzbrojené, můžou na cíl zaútočit. Ovšem technologie rojových dronů s sebou přináší i potíže. Jednou z nich je například jejich slabina při konfrontaci se systémy elektronického boje, kdy může být komunikace mezi drony rušena nebo může protivník dronům vysílat falešné signály. Někteří experti se domnívají že „hejna dronů“ můžou ovlivnit jak v pozitivním, tak i negativním smyslu oblast CBRN (zbraně hromadného ničení). Z opačného pohledu, tedy z pohledu bránící se strany, můžou „hejna dronů“ představovat hrozbu, proti které stávající obranné systémy nejsou efektivní. Použití těchto rojů bylo možné vidět například při útoku na základnu Hmímím využívanou ruským letectvem a na námořní základnu Tartus v Sýrii. Útok podle vyjádření ruského ministerstva obrany nebyl úspěšný, nicméně se ukázalo že tento typ technologií může představovat reálné nebezpečí. 

Slovenský pohled na drony a příklady řešení

Slovenská armáda se tématu dronů ve strategických dokumentech věnuje víceméně jenom obecně. V Bílé knize o obraně Slovenské republiky 2016 se píše o výměně a modernizaci bezpilotních vzdušných prostředků, které jsou určené pro obrazové zpravodajství (IMINT), a o obstarání taktických bezpilotních vzdušných prostředků. Už nyní se ve slovenské armádě využívají například drony Micro Falcon izraelské výroby a také drony Skylark od izraelské společnosti Elbit, které má ve výzbroji 5. pluk speciálního určení v Žilině. V prosinci loňského roku Ministerstvo obrany SR připustilo zájem o bojové drony podobné těm, které byly k vidění v nedávném konfliktu v Náhorním Karabachu. O vývoj dronů pro armádu mají zájem i slovenské soukromé společnosti. Už dnes například existuje útočný dron slovenské produkce Predator AX-2. Ovšem když se mluví o dronech nebo obecně o bezpilotních vzdušných prostředcích, často se zapomíná na to, že s tímto tématem souvisí i otázky obrany proti nim. U dronů většího rozměru, jakými jsou například íránský bojový dron Shahed 129 nebo turecký bojový dron Bayraktar TB2, je možné využít k jejich zneškodnění standardní systémy protivzdušné obrany středního dosahu. Nicméně, efektivita běžných systémů PVO proti hejnům menších dronů a dronům malých rozměrů je zejména po útoku dronů v Saudské Arábii ze září 2019 velice diskutabilní. I to je důvod, aby se slovenská armáda zamyslela nad tím, jak se proti tomuto typu hrozeb bránit. 

Jako jedno ze zajímavých řešení může být systém THOR, který vyvinula Výzkumná laboratoř Vzdušných sil USA (AFRL). Jde o elektromagnetický laserový systém, který byl navržen pro ochranu leteckých základen před útoky rojů. Systém je založen na využití vysokovýkonných mikrovln. Samotný systém je uložen v zhruba 6 metrů dlouhém kontejneru, je tak lehko přepravitelný letouny C-130 a energii, kterou využívá na zneškodnění dronů, čerpá z klasických elektrických zásuvek. Podle dostupných informací byl v prosinci loňského roku tento systém testován v reálných podmínkách v Africe. Dalším zajímavým řešením v boji proti dronům je systém MC-Horizon 360D V3 od izraelského výrobce MCTECH RF Technologies. Jde o systém založený na rušení komunikačních kanálů cílových dronů, čímž se zamezí jejich průniku do blízkosti strategických objektů, vojenských základen, míst s vysokou koncentrací lidí nebo s VIP osobami. Systém MC-Horizon 360D V3 dokáže odhalit přítomnost dronů pomocí analýzy signálních kanálů a rádiového přenosu. Jakmile je dron zachycen, spouští se neutralizační mechanismus, který dokáže dron deaktivovat. Podle informací od výrobce může být systém integrován i do vozidel a plavidel a poskytovat i ochranu proti dronům v pohybu. V případě ochrany proti hejnům dronů se jako efektivní řešení jeví i posilnění systémů elektronického boje. Je obecně známo, že tyto roje jsou citlivé na působení prostředků elektronického boje. Důvodem je to, že hejna jsou závislá na vzájemné komunikaci a pokud dojde k narušení komunikačních kanálů, dochází i k narušení fungování roje. Někteří odborníci se domnívají, že s narůstajícím počtem systémů elektronického boje ve výzbroji armád by mohlo dojít i k snížení efektivity pokročilých bezpilotních vzdušných prostředků, jako jsou drony větších rozměrů (ku příkladu dron Global Hawk). 

Případů, kdy drony představují přímé nebezpečí je několik. Výše uvedené případy jsou jen zlomkem celé množiny, ovšem i z nich se dá vyvodit, že když se mluví o zavádění moderních technologií do výzbroje, je potřeba myslet na to, že i protivník může takovými prostředky disponovat. To je důvod, proč se nesmí zapomínat na obranu. Jelikož je efektivita klasických systémů PVO proti dronům diskutabilní, je dobré uvažovat i nad efektivnějšími možnostmi ochrany. To platí i pro Slovensko, a proto by se v souvislosti s drony měla vést odborná diskuse i na téma obrany proti nim. Výše popsané příklady systémů obrany proti dronům můžou sloužit jako nápady na nová, inovativní a efektivnější řešení. Společnosti slovenského obranného průmyslu, které se zabývají technologiemi dronů, vyjádřili ochotu v této oblasti se slovenskou armádou spolupracovat a podobné systémy, jako je například systém THOR, by mohli být vyvíjeny i na Slovensku, případně by Slovensko mohlo přijít s novým, vlastním řešením. Nejdůležitější je, aby se obrana proti bezpilotním vzdušných prostředků nezanedbávala.