Projekt Příprava občanů k obraně státu (POKOS) není žádnou novinkou a realizuje se již od roku 2013.
Někteří pamětníci tento projekt přirovnávají k tzv. branné výchově, která byla součástí školních osnov až do roku 1991, avšak POKOS má mnohem bohatší program. Cílem projektu je nenásilnou formou mladé lidi naučit základy přežití či poskytnutí první pomoci, o což se starají vojáci a záložáci z jednotlivých útvarů AČR, kteří výuku a přípravu na školách zajišťují a zároveň se také podílejí na vzdělávání učitelů. Pojďme si projekt POKOS, jehož význam zdůrazňuje i současná ministryně obrany Jana Černochová, představit podrobněji.

Foto: Prezentace tanku T-72M4 CZ | Ministerstvo obrany ČR

Příprava občanů k obraně státu je zakotvena v zákoně o zajišťování obrany České republiky od roku 1999. Systémově však tato oblast začala být řešena až poté, co vláda České republiky v roce 2012 s přihlédnutím k aktuálním hrozbám definovala potřebu nového přístupu v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany státu. V návaznosti na to byla vládou České republiky 16. ledna 2013 schválena Koncepce POKOS na roky 2013 až 2018. Na ni pak navazuje Koncepce POKOS 2019–2024.

Od 1. září 2013 tak probíhají různě tematicky zaměřené besedy, prezentace a ukázky na základních školách a od roku 2017 tyto akce probíhají také na školách středních. V rámci cílů koncepce POKOS a k podpoře vzdělávání provádí Ministerstvo obrany prostřednictvím krajských vojenských velitelství školení učitelů. Kromě škol se ukázky a prezentace realizují také na veřejnosti, a to jak samostatně, tak v rámci různých tematicky vhodných veřejných akcí, jako je např. Den pozemního vojska Bahna, Den s ozbrojenými silami, Den integrovaného záchranného systému, Dopravně bezpečnostní den, Den válečných veteránů či dětské dny.

Foto: Důraz se klade především na praktickou část, ale chybět nemohou ani teoretické přednášky a soutěže. | Ministerstvo obrany ČR

Zástupci odboru komunikace Ministerstva obrany společně s vojáky prostřednictvím programů POKOS připravují děti a dospívající mládež na mimořádné situace, se kterými se mohou v současnosti setkat, a též je učí, jak se v těchto situacích zachovat.

Účastníci si tak v rámci jednotlivých kurzů mohou vyzkoušet nejen jak správně poskytnout první pomoc, ale naučí se také základy sebeobrany, základy přežití či orientaci v neznámém terénu. Na přednáškách se též dozví, jaké existují krizové stavy, co je to branná povinnost, proč vstupujeme do mezinárodních organizací nebo jaké úkoly musí vojáci v rámci své profese plnit. Žákům jsou popsána nebezpečí chemických havárií a jsou jim odprezentovány různé druhy individuálních ochranných prostředků včetně jejich využití. Důležité informace, které jim i jejich blízkým mohou zachránit život, jsou dětem a mládeži prezentovány zábavnou a soutěživou formou, která má velmi pozitivní ohlas. V rámci projektu POKOS jsou také organizovány sportovní dny, kdy děti rozvíjejí svoji fyzickou zdatnost.

Foto: Poskytnout první pomoc musí umět každý z nás | Ministerstvo obrany ČR

Každá přednáška obsahuje základní část, která je pro všechny školy stejná a obsahuje již zmíněné základy první pomoci, základy sebeobrany, orientaci v terénu či postupy při různých krizových situacích. Další prezentace a přednášky se pak odvíjejí od konkrétního útvaru AČR, jehož zástupci vybranou školu v jejich regionu navštíví. V Libereckém kraji se tak děti např. dozvědí více o práci našich chemiků, jejichž útvar (31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany) v tomto regionu sídlí. Základní a střední školy v okolí Opavy zase navštěvují vojáci z 53. pluku průzkumu a elektronického boje (53. pPzEB), jako tomu bylo nedávno, kdy gymnazisty z Bruntálu a děti ze Základní školy Komenského z Nového Jičína čekala ukázka techniky a průzkumných bezpilotních prostředků.

Foto: Děti si v rámci sebeobrany zkouší jednoduché hmaty a chvaty společně s vojáky | Ministerstvo obrany ČR

Základní i střední školy projekt POKOS vítají a jsou si dobře vědomy jeho důležitosti. Děti a mládež tak mají možnost rozšířit si formou zajímavých přednášek, vědomostních či mimořádných soutěží vědomosti o obraně státu. Tyto aktivity mají zvýšit povědomí školáků i široké veřejnosti o tom, že obrana státu není pouze záležitostí ozbrojených sil a profesionálních vojáků, ale všech občanů České republiky.

Ministerstvo obrany již také činí konkrétní kroky pro zapojení nejen bývalých vojáků či veteránů, ale i příslušníků Aktivní zálohy do projektu POKOS na školách. Avšak není to jen o resortu obrany, zapotřebí je i spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem vnitra. Navíc příprava občanů k obraně státu byla v rámci Rámcového vzdělávacího programu upozaděna na úkor jiných oblastí. Resort obrany tak s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vede v této věci jednání se zaměřením na prosazení společných cílů i proces zahájené revize Rámcového vzdělávacího programu. Ministerstvo obrany chce také v rámci POKOS prohloubit spolupráci se samosprávami, spolky a dalšími uskupeními, která se již v různých formách na přípravě občanů k obraně státu podílejí. Vizí Ministerstva obrany je pak v následujících 3-4 letech navštívit všechny základní a střední školy v ČR.

Foto: Práce psovodů a jejich čtyřnohých pomocníků je pro svou specifičnost v zahraničních misích nenahraditelná | Ministerstvo obrany ČR

Ohledně projektu POKOS jsme požádali o zodpovězení několika otázek Ing. Danielu Hölzelovou a Michala Abrháma z odboru komunikace Ministerstva obrany ČR.

Co je primárním cílem programu POKOS?

Prezentační akce ve školách pod hlavičkou POKOS doplňují a podporují vzdělávání interaktivní, zábavnou a soutěživou formou. Naším hlavním cílem je připravit děti a dospívající mládež na mimořádné situace, se kterými se mohou v běžném životě setkat a zároveň je naučit, jak se v těchto situacích zachovat. Děti v našich kurzech trénují, jak správně poskytnout první pomoc, učí se základy sebeobrany, orientovat se v neznámém terénu nebo základy přežití. Na přednáškách se také dozvědí, jaké rozlišujeme krizové stavy, co je to branná povinnost, proč vstupujeme do mezinárodních organizací nebo jaké úkoly musí vojáci v rámci své profese plnit. Vysvětlujeme jim nebezpečí chemických havárií nebo je učíme rozpoznat druhy individuálních ochranných prostředků včetně jejich využití. Z našich akcí si školáci odnášejí důležité informace, které jim i jejich blízkým mohou zachránit život.

Foto: Vyzkoušet si protichemický oblek a ochrannou masku je zážitek, ale důležitějsí je vědět, jaké prostředky individuální ochrany můžeme použít z našich domácích zásob. | Ministerstvo obrany ČR

Daří se v současné době POKOS efektivně implementovat do školní výuky? Jak projekt POKOS vnímají učitelé?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tuto tématiku z Rámcově vzdělávacího programu (RVP) částečně odstranilo při tzv. „malé revizi RVP“. Důvodem bylo navýšení hodin pro informatiku kvůli distanční výuce během Covidu-19. Ministerstvo obrany to považuje za chybu a v této věci vede s MŠMT jednání, tak aby bylo naplněno znění zákona č. 222/1999 Sb. v § 52. O program je mezi školami velký zájem, učitelé ho vítají. Oceňují především jeho praktickou část, kde si děti mohou vše na vlastní kůži vyzkoušet. Tím se toho nejvíc naučí. Učitelé si uvědomují, že Příprava občanů k obraně státu je v dnešní době téma, které je potřeba vyučovat více než kdy jindy. A navíc když se před děti postaví voják v uniformě, má to úplně jinou váhu. Z jejich vyprávění, zvláště o zahraničních misích, se jim často tají dech.

Foto: Ohledně projektu POKOS jsme požádali o zodpovězení několika otázek Ing. Danielu Hölzelovou a Michala Abrháma z odboru komunikace Ministerstva obrany ČR | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Jsou lektoři POKOS na přednášky nějakým způsobem speciálně připravováni?

Vojáci na přednáškách představují svoji práci, která často vychází z jejich odbornosti. To znamená, že na hodinách zdravovědy přednášejí vyškolení armádní zdravotníci. V případě chemické ochrany, topografické přípravy a základů přežití musí být schopen prezentovat tuto problematiku každý voják Armády České republiky. Patří to totiž do jejich základních znalostí a dovedností. Velká část vojáků má navíc zkušenosti ze zahraničních misí a mnohonárodních operací. Lektoři, kteří připravují učitele, popřípadě provádějí prezentace na školách, jsou připravováni ze stupně Sekce obranné politiky a strategie MO a Velitelství teritoria.

Jaké konkrétní jednotky AČR se mohou programu POKOS zúčastnit?

Pracovníci odboru komunikace Ministerstva obrany ČR realizují a medializují program POKOS ve všech krajích České republiky společně s příslušným krajským vojenským velitelstvím a nejbližším vojenským útvarem. Do prezentací se zapojuje 4. brigáda rychlého nasazení, 7. mechanizovaná brigáda, 21. základna taktického letectva, ale i další útvary, jako jsou např. chemici z Liberce, vrtulníkáři z Náměště nad Oslavou, ženisté z Bechyně, dělostřelci z Jinců a další. Ročně společně zabezpečíme přibližně 50 akcí, a to nejen na školách, ale i přímo na útvarech v podobě sportovních dnů a akcí na veřejnosti. Další desítky akcí POKOS, včetně školení učitelů zabezpečuje ve svém regionu právě příslušné krajské vojenské velitelství.

S jakou frekvencí se program POKOS v rámci jedné školy zpravidla opakuje?

V České republice je přibližně 6 000 základních a středních škol a i když si nás ředitelé zamlouvají ihned po skončení programu, není v našich silách je každoročně navštívit. Do školy se můžeme vrátit přibližně po 3 až 4 letech, až se děti na druhém stupni obmění.

Foto: Piloti z Čáslavi žákům detailně popisují, jak je jejich uniforma může ochránit. | Ministerstvo obrany ČR

Kolik lidí celkem a z jakých sekcí pracuje na projektu POKOS? Kolik lidí se pak podílí na organizaci programu v rámci návštěvy jednotlivých škol?

Sekce obranné politiky a strategie MO je garantem projektu POKOS. Pracuje na resortní a meziresortní úrovni, řeší legislativní, právní a metodický rámec. Krajská vojenská velitelství (KVV) metodicky koordinují cestou Velitelství teritoria. Vybraní lektoři z KVV zajišťují školení pro učitele a prezentace na školách. Mediální podporu projektu POKOS v jednotlivých krajích realizují zaměstnanci odboru komunikace MO společně s vojáky z vybraných útvarů Armády ČR. K tomu využívají podpůrné informačně komunikační aktivity. Jedná se o dopolední čtyřhodinový program, na kterém participuje cca 12 lidí.

O co mají děti v rámci projektu POKOS největší zájem?

Děti rády soutěží, vše si chtějí naživo vyzkoušet, jsou zvídavé a vyžadují odpověď na každou svoji otázku. A toho se jim na našich akcích dostává. Chceme, aby je to bavilo ve stylu „škola hrou“. Školáky například zajímá, jak správně ošetřit poranění a zvládnout masáž srdce. Uvědomují si, že tím mohou někomu zachránit život. S rodiči nebo kamarády často vyrážejí na výlety do přírody. Proto se hodně ptají, jak se zorientovat v neznámém terénu, jak rozdělat oheň bez zápalek, postavit přístřešek, rozeznat jedlé rostliny a jak správně použít mapu. V těchto případech stačí zachovat chladnou hlavu a vzpomenout si, jak je to vojáci učili. Rádi si také zkouší chvaty sebeobrany a výstroj, kterou vojáci používají.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR