České vrtulníkové letectvo čeká v příštích letech výrazné navýšení schopností díky dodávce čtyř kusů nových bitevních vrtulníku AH-1Z Viper. Ty kromě další výzbroje ponesou i protitankové řízené střely. V poslední době americká námořní pěchota (USMC) rozšiřuje spektrum výzbroje pro výše zmíněné vrtulníky Viper, což může být do jisté míry inspirace i pro AČR.

Již Milník 2025 v KVAČR 2030 na straně 25 uvádí, že „Dojde k zavedení nové platformy vrtulníků se schopností palby pomocí přesně naváděné munice proti obrněným cílům“. Na straně 29 pak KVAČR 2030 uvádí, že v rámci Milníku 2030 bude „plně zavedena nová platforma vrtulníků se schopností použití přesně naváděné munice proti obrněným cílům“.

Foto: Americký vrtulník AH-1Z Viper | Martin Šiška / CZ Defence

České letectvo celkově obdrží čtyři kusy bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a k nim také střely AGM-114 Hellfire. Vrtulníky by do ČR měly dorazit do konce roku 2023. Čeští piloti tak získají schopnosti, které dříve s vrtulníky Mi-24/35 sovětské/ruské výroby neměli. Čtyři kusy vrtulníků jsou na jedné straně dostatečné pro výcvik a udržení schopností, ale zcela nedostatečné pro budoucí nasazení. Stejně tak je otázkou, zda nerozšířit spektrum nesené výzbroje na protitankové řízené střely Spike a Joint Air-to-Ground Missile (JAGM).

Odpalování právě těchto nových střel z vrtulníku AH-1Z Viper otestovala americká námořní pěchota v prosinci minulého roku. Kromě zmíněného bitevníku by mohl JAGM odpalovat také víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom.

JAGM v budoucnu nahradí střelu Hellfire, ale také AGM-65 Maverick a střelu TOW. Nedávno také mezi americkou vládou a společností Lockheed Martin došlo k podpisu smlouvy o integraci JAGM do výzbroje bezpilotního prostředku MQ-1C Gray Eagle.  JAGM využívá tělo střely Hellfire, avšak na rozdíl od svého předchůdce disponuje novým zaměřovačem využívajícím poloautomatický laser a milimetrový radar – technologie umožňující střele působit za jakýchkoliv podmínek proti statickým i mobilním cílům. Poslední známý dosah střely je 8 km, nicméně je pravděpodobné, že dojde k vývoji několika verzí s různým dosahem tak, jak je to například u izraelské střely Spike.

AČR momentálně používá pouze střelu Spike. Ta by se teoreticky mohla stát sjednocující protitankovou řízenou střelou pro celou AČR, jelikož tuto střelu lze umístit jak na široké spektrum pozemních platforem, tak na vzdušné platformy jako jsou bezpilotní prostředky nebo vrtulníky.

V rámci rozvoje a přípravy AČR by však bylo vhodné uvažovat minimálně o integraci vícero střel tak, aby AČR nebyla v případě nouze odkázána pouze na jeden zdroj munice. AH-1Z Viper nabízí základní možnost odpalování amerických střel Hellfire. Další možností je již zmíněná střela Spike. Vzhledem k době dodání amerických vrtulníků do ČR (konec roku 2023) je pravděpodobné, že do té doby bude JAGM integrována na vrtulníky americké námořní pěchoty, což by umožňovalo následnou integraci na české vrtulníky.

AČR chce v budoucnu nakoupit také úderné bezpilotní prostředky a stejně jako u vrtulníků je i zde vhodné uvažovat o co nejširším spektru výzbroje tak, aby AČR v případě krize nebyla odkázaná pouze na jeden zdroj a byla schopna spolupracovat s aliančními kolegy disponujícími jinou než pro AČR standardní výzbrojí.

Koneckonců u zakázky na americké vrtulníky Venom a Viper se často zdůrazňuje 80% shodnost dílů. Proč se tedy nezamyslet nad co nejširší integrovanou výzbrojí? Podle posledních informací by mělo být možné integrovat JAGM také do výzbroje letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II, které jsou jedním z kandidátů na budoucí nadzvukový letoun pro české armádní letectvo. V souvislosti s rozvojem českého taktického letectva a nahrazení střely AGM-65 Maverick je také otázkou budoucnost podzvukových bitevníků L-159 Alca, u kterých by střela JAGM nahradila právě zmíněnou střelu AGM-65 Maverick.

Zajímavostí střel JAGM je možnost odpalování. Kromě klasického způsobu ze vzdušných platforem nabízí Lockheed Martin také možnost jejich odpalování z námořních a pozemních platforem díky kombinaci rozšířených vertikálních odpalovacích zařízení Mk.41 a kolejnic užívaných na vrtulnících. Prozatím tato odpalovací zařízení společnost Lockheed Martin integruje na Joint Light Tactical Vehicle (JLTV), nicméně nelze vyloučit možnost jejich integrace na další pozemní platformy. Zmíněná vertikální odpalovací zařízení by mohla, vzhledem k jejich podobnosti, odpalovat i střely Hellfire. V souvislosti s výzbrojí AČR pak zůstává otázkou schopnost odpalovat izraelské střely Spike. 

Protitankové řízené střely byly, jsou a nadále budou velmi účinným prostředkem na bojišti. AČR stojí před unikátní možností, jak si do budoucna zajistit široké spektrum výzbroje ve vzdušné, ale i pozemní doméně a své schopnosti opět posunout kupředu. Kromě navýšení schopností by sjednocením výzbroje vrtulníků, taktického letectva a pozemních sil také došlo ke značnému zjednodušení logistiky a zlevnění provozu jednotlivých platforem. 

Zdroje: Czech Air Force, KVAČR 2030, Military Aerospace, Sea Power Magazine, The Drive