První tanky Leopard 3 začnou sloužit v roce 2030: Dostanou příležitost i v Armádě České republiky?
Německo začíná pracovat na vývoji tanku Leopard 3 a vypsalo zakázku na technické studie v oblasti mobility, palebné síly a ochrany. Bundeswehr bude „trojkové“ Leopardy provozovat do zavedení zcela nového francouzsko-německého hlavního bojového tanku, který může některé z nově vyvinutých systémů převzít. I Česká republika pravděpodobně dostane příležitost rozhodnout se, zda si nové tanky Leopard pořídí.
![Foto: Tank Leopard 2 A8 | KNDS](/images/CLANKY/TECHNIKA/TANKY/LEOPARD2/LEOPARD2A8/leopard_2a8.jpg)
Dosud nejpokročilejším německým hlavním bojovým tankem z rodiny Leopardů je varianta 2 A8. Internetové stránky hartpunkt ovšem nedávno přinesly zprávu o nové variantě označované jako 2 AX nebo vzhledem k očekávaným výrazným změnám rovnou Leopard 3. Bundeswehr bude tuto variantu využívat před dokončením francouzsko-německého MGCS (Main Ground Combat System). S odvoláním na nejmenované zdroje ze zákulisí německé armády dojde k přizpůsobení Leopardů 3 „současné úrovni ohrožení z hlediska výkonnosti a ve srovnání s Leopardem 2 A8 bude mít další schopnosti“.
Hartpunkt odhaduje vstup nové varianty Leopardů do aktivní služby v roce 2030, sloužit by měla přibližně 25 let. První francouzsko-německé MGCS na druhé straně nesjedou z montážní linky dříve než v roce 2045. Tanky Leopard 3 se proto mají stát dočasným překlenovacím řešením pro Bundeswehr. Informace o tomto vozidle se na veřejnost dostaly skrze evropskou online platformu pro zadávání veřejných zakázek (EU Tenders). Spolkový úřad pro vyzbrojování BAAINBw (Bundesamt für Ausrüstung, Informationstechnik und Nutzung der Bundeswehr) na této platformě zveřejnil podrobnosti o technických studiích, podle francouzského blogu o vojenství Zone Militaire se o nových Leopardech nicméně hovoří již několik měsíců.
První ze zadaných technických studií pověřuje německý zbrojní koncern Rheinmetall vyvinout tři typy 130mm munice pro tanky Leopard. DM13, úvodní z nich, se má stát základní municí pro nový tank a jeho zkušební provoz. „V průběhu projektu bude vyvinuta munice, která poslouží k testování tankového kanonu. Cílem je držet náklady co nejníže a dodržet časový rámec projektu,“ uvedl v zadání studie BAAINBw. Další nese označení DM11, v tomto případě půjde o multifunkční vysoce explozivní munici. Posledním plánovaným typem je DM23, protipancéřová munice působící na cíl pouze kinetickou energií.
Nové 130mm dělo Rheinmetallu představuje horkého kandidáta i na hlavní zbraň tanku MGCS. Konkurenční řešení nabízí francouzský partner projektu KNDS se svým systémem ASCALON (Autoloaded and SCALable Outperforming guN), jehož zvláštností je možnost střílet 120mm nebo 140mm projektily. Rheinmetall poprvé představil svůj 130mm kanón s hladkým vývrtem v roce 2016 (veletrh Eurosatory) a ve srovnání se 120mm dělem údajně vykazuje o 50 % vyšší kinetickou energii. To je sice z hlediska průbojné síly významné, větší zbraň je ale také výrazně těžší a objemnější. Při představení 130mm děla v roce 2016 německá zbrojovka informovala o jeho váze 7700 kg, zatímco 120mm kanón váží přibližně 6600 kg. Větší vystřelované projektily navíc podle internetových stránek The War Zone vyžadují automatický nabíjecí systém ve věži revidované konstrukce.
Na základě více než 1100 simulací v průběhu vývoje 130mm kanónu Rheinmetall zmínil vysokou přesnost zbraně na vzdálenost pěti kilometrů. K určení optimální konfigurace děla pracuje s 50 parametry, z nichž tři zůstávají neměnné a 47 se podle potřeby mění.
Druhá technická studie spolkového úřadu BAAINBw putovala ke společnostem Hensoldt a KNDS Deutschland, které mají pracovat na možnosti upravovat systém řízení palby v terénu. Tato možnost je zapotřebí ke kompenzaci ohybu hlavně způsobené změnami teploty (např. sluneční záření nebo střelecké zatížení), jež může ovlivnit přesnost zbraně. V popisu zakázky stojí: „Má být vyvinut systém pro automatické nastavení v terénu, který zlepší schopnosti tanku Leopard 2. Výsledek vývoje má být předveden na stroji Leopard 2. Výsledek vývoje musí být vhodný jako základ pro použití ve všech variantách tanku Leopard 2 se zbraňovým systémem L55 (120 mm), bez ohledu na variantu počítače pro řízení palby.“
V tanku Leopard 2 se pro polní seřizování používá ruční systém, za který odpovídá střelec. BAAINBw chce, aby nový systém byl plně automatizovaný, takže pravidelné ruční seřizování již nebude nutné. „Protože je zbraň těmto [teplotním] vlivům vystavena nepřetržitě, je nutné pravidelné seřizování. Aby se ulehčilo posádce a umožnilo jí vykonávat jiné úkoly během seřizování v terénu a zároveň se minimalizovala doba procesu, má být vyvinuta automatizace,“ požaduje BAAINBw.
Třetí technická studie se věnuje pohonné jednotce, která zahrnuje spalovací motor, převodovku, chladicí systém, filtraci a výfukový systém. Dále jsou požadovány držáky pro upevnění pohonné jednotky k podvozku nebo připojení k řídicímu systému a přívodu paliva. Studie požaduje využití co největšího počtu stávajících součástí z Leopardu 2. Nová pohonná jednotka ponese jméno OLYMP a podle zdrojů oslovených serverem hartpunkt bude motor namísto společnosti MTU vyrábět skupina Liebherr. Tato firma v minulosti vyvinula a vyráběla motory pro bojové vozidlo pěchoty Marder 1 i jeho nástupce Lynx KF41, prozatím ale nemá zkušenosti s dodávkami pro hlavní bojové tanky.
Nakonec uveďme technickou studii pro zvýšenou úroveň ochrany Leopardu 3, jíž byly opět pověřeny společnosti Hensoldt a KNDS Deutschland. Studie požaduje vývoj „výrazně bojeschopnější varianty MUSS“ (Multifunktionales Selbstschutz-System), což je odkaz na stávající multifunkční sebeochranný systém společnosti Hensoldt. Výsledkem může být další vylepšení zařízení MUSS 2.0, které společnost představila v loňském roce pro použití na bojovém vozidle pěchoty Puma a dalších platformách. Současný systém MUSS 2.0 je lehčí a má nižší profil než původní systém MUSS. Skládá se ze čtyř pasivních snímačů umístěných kolem vozidla. Každý z těchto snímačů kombinuje výstražný senzor pro střely a laser, jakož i infračervený rušič na bázi laseru (IR-Jammer). Systém je určen k obraně proti protitankovým řízeným střelám, dokáže ovšem také detekovat záblesky z ústí hlavně, střelbu projektily a lasery s nízkým výkonem. Systém MUSS 2.0 umí odhalit různé hrozby současně, určit jejich prioritu a následně jim čelit, a to v částečně nebo plně autonomním režimu. Databázi hrozeb lze k tomu pravidelně aktualizovat, aby bylo možné čelit novým a vznikajícím hrozbám.
Výsledky výše uvedených studií Berlín očekává do roku 2026. Po jejich dokončení bude jasnější nejen podoba Leopardu 3, ale také francouzsko-německého MGCS. Zadání studií rovněž dokládá širší trend celosvětového návratu vývoje tanků, který podnítila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Do té doby země buď zcela rušily, nebo silně redukovaly své tankové jednotky.
Zatímco Francie a Německo jsou na nejvyšší politické úrovni nadále oddány „systému systémů“ MGCS, Bundeswehr pracuje na vývoji překlenovacího řešení. Leopard 3 (pokud k takovému pojmenování skutečně dojde) by se do aktivní služby mohl dostat v roce 2030, tedy o patnáct let dříve ve srovnání s francouzsko-německým projektem. Nové technologie a dokončení vývoje Leopardů 3 v horizontu pěti let přináší lákavé možnosti i pro Armádu České republiky. Nepůjde přitom o potenciální úplnou změnu systému (jako v případě rozhodnutí mezi modernizací Gripenů a koupí nových stíhacích letounů F-35), neboť Armáda ČR, resp. 73. tankový prapor, již provozuje starší tanky Leopard 2 A4. Přestože Vláda ČR schválila přistoupení k dohodě (CPA – Cooperative Procurement Agreement) o společném pořízení tanků Leopard 2 A8 pro AČR již v polovině minulého roku, doposud se o nákupu těchto tanků nerozhodlo a ministerstvo obrany údajně s výrobcem stále vyjednává. Objevily se i informace o možném odložení či zrušení nákupu tanků Leopard 2 A8 na základě nedostatku finančních prostředků v armádním rozpočtu a upřednostnění jiných vojenských systémů.
Nová varianta Leopard 3 bude téměř jistě zohledňovat zkušenosti z ukrajinsko-ruské války a její zakoupení bude lépe odpovídat potřebám pozemního vojska ve 30. a 40. let 21. století. Sledování vývoje zadaných technických studií je proto v zájmu České republiky, která tyto stroje může získat jako jeden z prvních států na světě.
Zdroj: Zone Militaire, The War Zone, Hartpunkt