Radka Konderlová: Jednoznačným trendem na úrovni NATO i EU je navýšení průmyslových kapacit
Nadcházející mezinárodní konference Future Forces Forum, která se koná 16. až 18. října v Praze, nabízí intenzivní propojení odborníků, inovátorů a vládních institucí z celého světa v diskusích o budoucích směrech v oblasti globální bezpečnosti. Právě výměna názorů, zkušeností a diskuse o nových trendech představují mimořádnou příležitost pro český obranný průmysl.
Nové zkušenosti z aktuálních bojišť přinášejí různé pohledy na rozvoj vzdušných i pozemních sil, ale také nové trendy, jako kybernetická obrana a bezpečnost, autonomní systémy, robotika, CBRN ochrana, krizové a vojenské zdravotnictví nebo vesmírné technologie. Aktuální vojenské konflikty přinášejí také bezpečnostní výzvy v boji proti kriminalitě, organizovanému zločinu a terorismu.
V této souvislosti jsme položili vrchní ředitelce Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR Radce Konderlové několik otázek:
Future Forces Forum je unikátním prostorem pro setkávání a předávání zkušeností mezi uživateli a dodavateli obranných a bezpečnostních technologií. Jak se na tuto akci připravuje ministerstvo obrany?
Ministerstvo obrany aktivně spolupracuje na přípravě akce, ať již při zabezpečení prezentace techniky a vybavení Armády ČR, tak při komunikaci s partnerskými zahraničními delegacemi a institucemi, které mají zájem se této akce zúčastnit. Jedná se o komplexní proces, který trvá několik měsíců a vyžaduje úzkou součinnost relevantních součástí ministerstva obrany a Armády ČR, které jsou do přípravy zapojeny. Nezbytná je samozřejmě i pravidelná koordinace s organizátory Future Forces Forum. Ministerstvo obrany se zároveň bude podílet i na souvisejících akcích – odborných konferencích, diskusích a workshopech.
Průmyslová spolupráce je jednou ze základů růstu a potenciálu našeho obranného průmyslu. Počítáte s podpisem memorand nebo smluv o spolupráci mezi našimi firmami a zahraničními partnery?
Původně jsme počítali s podpisem dohody o průmyslové spolupráci s brazilskou společností Embraerem v rámci pořízení letounů C-390 Millenium, ale ta byla nakonec podepsána 2. října – tedy v den, kdy o nákupu ministryně obrany informovala vládu. Ministerstvo obrany tedy nebude na FFF podepisovat žádné další dohody či memoranda tohoto charakteru, nicméně několik dohod o realizaci konkrétních projektů průmyslové spolupráce podepíše s českými podniky dodavatel letounu F-35 Lockheed Martin.
Je nějaká část segmentu obrany a bezpečnosti, které budete jako ministerstvo věnovat zvýšenou pozornost?
Můžu se vyjádřit pouze za oblast podpory průmyslu, která spadá do gesce mnou řízené sekce ministerstva obrany. Jednoznačným trendem na úrovni NATO i EU je navýšení průmyslových kapacit, a to nejen pro výrobu dělostřelecké munice, ale i všech ostatních druhů munice a nezbytné vojenské techniky. Státy NATO se musí přeorientovat z takřka mírového provozu a zaměření na krizové intervence mimo teritorium Aliance na hrozbu dlouhotrvajícího konfliktu vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem disponujícím jadernými zbraněmi. Nicméně produkci nelze navýšit lusknutím prstu.
Problémem je zajištění vstupních materiálů, jako jsou kovy, čipy nebo střelný prach. K tomu se přidávají dlouhé dodací lhůty výrobních technologií, složité byrokratické procesy a nedostatek kvalifikované pracovní síly.
S tímto procesem je spjata i potřeba financování, čemuž se na resortu usilovně věnujeme již delší dobu. Je vytvořena pracovní skupina mezi státní správou a bankami sdruženými Českou bankovní asociací, v rámci které pravidelně diskutujeme vstřícnější přístup bank k financování projektů českého obranného průmyslu. Již se nám v několika případech povedlo dosáhnout pozitivního výsledku, zejména v oblasti financování dodávek na Ukrajinu.
Obrana a bezpečnost se stává prioritou číslo jedna v evropském prostoru. Jak je důležité propojení mezi vojenským a civilním sektorem?
Spolupráce mezi vojenským a civilním sektorem je naprosto zásadní. Když se podíváme, kde v současné době vznikají nejpřelomovější technologické inovace, např. v umělé inteligenci či kvantových technologiích, tak jsou to právě civilní firmy. Během studené války to bylo naopak a spousta původně vojenských technologií a systémů, jako například GPS, poté nalezla uplatnění v civilním sektoru. Nyní jsme v opačně situaci a musíme se tomu umět přizpůsobit, což je záležitostí změny nejen zavedených postupů, ale zejména myšlení. Stačí se podívat na ukrajinské bojiště, kde dochází k efektivní kombinaci komerčně dostupných civilních řešení, jako jsou bezpilotní prostředky nebo Starlink, a tradičních bojových platforem a systémů.
Plánujete akcentovat roli státních podniků při průmyslové spolupráci?
Roli státních podniků již akcentujeme mnoho let a budeme tak činit i v budoucnosti. Státní podniky mají svou nezastupitelnou roli v programech průmyslové spolupráce. Státní podniky podle Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu v ČR do roku 2030 mají klíčové postavení z hlediska zajištění bezpečnosti dodávek v rámci životního cyklu vojenského materiálu. I z tohoto důvodu jsou státní podniky součástí programu průmyslové spolupráce v každém strategickém a zvlášť významném projektu.
Na co se mohou těšit návštěvníci FFF při návštěvě expozice MO ČR?
V rámci expozice MO/AČR budou vystaveny například radary MADR, mobilní komunikační rušiče STARKOM, sledovací systém DPET, technika využívaná speciálními silami či vojenskými zdravotníky, ruční zbraně a další. Celkově se bude jednat o více než dvacet expozic, které budou prezentovány ve dvou výstavních halách.
Návštěvníci FFF budou mít možnost si vystavené exponáty nejen prohlédnout (a v některých případech i vyzkoušet), ale kvalifikovaní odborníci AČR budou připraveni vysvětlit jim jejich přesné fungování a účel.