V polovině listopadu letošního roku došlo k velmi závažné situaci, kdy na polské území dopadla v prvních chvílích neznámá raketa a bohužel její výbuch usmrtil dva polské občany. Po sítích se okamžitě začaly šířit zcela nepotvrzené informace a situace začala eskalovat. Zaznívaly jednoznačné odsudky, že se jedná o raketu ruskou, vypálenou na západ Ukrajiny a NATO proto musí zareagovat tvrdě a jednoznačně. Objevily se také zprávy o tom, že všechna alianční letadla zmizela z radarů a další hotovostní letouny startují ze svých základen. Podle výše uvedeného se tak mohlo zdát, že jako Aliance stojíme na prahu otevřeného konfliktu s Ruskem a není cesty zpět, jelikož se podle mnohých hlasů jednalo o „učebnicový příklad pro aktivaci článku 5“ Washingtonské smlouvy. A právě v úmyslném překroucení nebo pouhé nevědomosti o podstatě článku 5 spočívá celý problém.

Foto: V polovině listopadu letošního roku došlo k velmi závažné situaci, kdy na polské území dopadla v prvních chvílích neznámá raketa a bohužel její výbuch usmrtil dva polské občany. | Radio Zet

Článek 5 Washingtonské smlouvy říká, že „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“

Ačkoliv již v první větě vidíme mušketýrský princip „jeden za všechny, všichni za jednoho“, dále se nedočteme nic o tom, že reakcí na ozbrojený útok na aliančním území musí nutně být ozbrojený útok proti původci. Z toho vyplývá, že řeči o tom, že útok na „1 cm aliančního území“ automaticky znamenají válku, jsou zcela nesmyslné a do značné míry nebezpečné.

Otázkou zůstává, proč se tolik lidí uchýlilo k vyhrocené argumentaci o nutnosti bombardovat Rusko, zničit Černomořskou flotilu nebo zničit ruské seskupení vojsk v Kaliningradské oblasti, přestože o celém incidentu bylo tehdy známo jen velmi málo informací. Samotní polští vyšetřovatelé žádali, aby se na internetu nešířily nepotvrzené informace a s nimi související panika. Také náčelník generálního štábu AČR generál Řehka vydal tehdy následující prohlášení: „V tuto chvíli je jisté, že na území Polska došlo k explozi zaviněné dopadem nějakého typu munice. V současné situaci je nejdůležitější zachovat klid, počkat na další informace a pečlivě vyhodnotit fakta. To je přesně to, čemu se teď my vojáci věnujeme.“

Již v noci pak začaly přicházet informace o tom, že se nejspíš nejedná o ruskou střelu s plochou dráhou letu, ale o ukrajinskou střelu systému PVO S-300, která netrefila přilétající ruskou střelu s plochou dráhou letu. S touto verzí nejprve přišli polští vyšetřovatelé a posléze ji potvrdil i americký prezident Joe Biden, jehož ozbrojené síly mají v Evropě dostatek senzorů na to, aby přesně určily, kdy a kým byla daná střela odpálena. Po tomto prohlášení jako mávnutím kouzelného proutku došlo k utišení hlasů o tom, jak je třeba rázná reakce ze strany NATO, což víceméně vypovídá o tom, na jakém základu byly tyto hlasy postaveny.

Na druhé straně je však legitimní i otázka, co by se stalo, kdyby raketa byla opravdu ruská a dopadla na alianční území. Vzhledem k tomu, že nedopadla do blízkosti významného objektu, ale pouze do oblasti zemědělské usedlosti, lze předpokládat, že by se jednalo o neúmyslnou událost, která by vedla Polsko k aktivaci článku 4, který říká, že „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“

Jaké tedy plyne z nedávné vypjaté situace ponaučení? Současné bezpečnostní prostředí není stabilní, a proto souhlasím se slovy generála Řehky, že je „nejdůležitější zachovat klid, počkat na další informace a pečlivě vyhodnotit fakta“, a to předtím, než dojde ke sdílení jakýchkoliv unáhlených názorů a provolání. Jakkoliv je pochopitelná veřejná nálada týkající se války, nelze činit ukvapené závěry, jelikož právě tyto mohou nakonec vést k chybnému rozhodnutí, které už nebude možné vzít zpět. 

Zdroje: Natoaktual, Reuters, Twitter