„Zdědili jsme zakázku s genetickými vadami, které se teď snažíme opravit,“ uvedla nedávno ministryně obrany Jana Černochová poslancům výboru pro obranu v souvislosti se zakázkou na pořízení 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun.

Daný tendr je spojen s neuvěřitelnou byrokracií, kdy uchazeči o tuto největší zbrojní zakázku v armádní historii např. obdrželi devět tisíc otázek, na které měli odpovědět ano či ne. Nedá se přitom předpokládat, že by mohlo být v silách úředníků všechny tyto otázky vyhodnotit.

Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar nakonec tendr zastavil, i když to podle stávající ministryně byla chyba, protože o zakázce měla rozhodnout už minulá vláda a Metnar to prý udělal kvůli nerozhodnosti a z tendru tehdy vyřadil pouze nabídky, nikoliv však uchazeče samotné. Ten se ale brání s tím, že úředníci z vyzbrojovací sekce mu nedali na výběr.

Po nástupu ministryně do úřadu tak došlo na právní analýzu, co s tendrem dál. Resort obrany pak na jejím základě na konci června poslal všem třem možným dodavatelům sadu přísných podmínek. Firmy se musely do dvou týdnů zavázat, že se vzdávají nároků na náhradu nákladů, které jim s tendrem vznikly a dále, že jejich nabídka nepřevýší původní hodnotu 51,68 miliardy korun, včetně DPH. Firmy musely navíc souhlasit s tím, že ministerstvo obrany může bez udání důvodu jejich nabídku vyřadit nebo celý proces ukončit.

Dané podmínky signalizovaly, že tendr definitivně skončí, a tak se zřejmě i stane. Podle nedávno zveřejněných dostupných informací dvě ze tří zbrojních firem odmítly na výše uvedené podmínky přistoupit. Učinily tak španělská společnost GDELS (soutěží s vozidlem ASCOD 42) a německá společnost Rheinmetall (soutěží s vozidlem KF41 Lynx). S podmínkami naopak souhlasila švédská firma BAE Systems (soutěží s vozidlem CV90 MkIV). 

Foto: Bojové vozidlo pěchoty CV90 MkIV | Jan Juřica / CZ Defence

Zřejmě se tak naplní to, co ministryně naznačila na jednání výboru pro obranu Poslanecké sněmovny: dohoda na vládní úrovni. V praxi to znamená, že vláda osloví vládu země, kde se BVP vyrábějí, a bude jednat s ní.  
Takový postup zvolilo Maďarsko. Vláda premiéra Viktora Orbána podepsala dohodu o nákupu 218 bojových vozidel pěchoty Lynx KF41v hodnotě přes 2 miliardy eur s německou společností Rheinmetall AG. Výrazným rysem zakázky je, že prvních 46 BVP bude vyrobeno v Německu a zbývající počet pak v Maďarsku, což samozřejmě výrazně prospěje maďarskému obrannému průmyslu a maďarské ekonomice jako celku.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 | Jan Juřica / CZ Defence

Která vláda bude tedy oslovena? Německá, španělská nebo švédská? Nepochybně v tom může hrát roli hledisko českých zahraničněpolitických a ekonomických zájmů a priorit. Kamenem úrazu ovšem může být i cena. Je reálné pořídit BVP za původně stanovených 51,68 miliardy korun? Kvalifikované odhady hovoří dnes o částce až 70 miliard s ohledem na raketový růst cen všech materiálů potřebných pro výrobu, např. cena speciální ocele na trhu je vyšší až o 60 procent. V pozadí cenového růstu je invaze Ruska na Ukrajinu a s tím související chybějící dodávky oceli z Ruska a Ukrajiny i komponent a surovin potřebných k její výrobě. Navíc předvídat vývoj cen je dnes takřka nemožné, protože nikdo netuší, jaký bude další vývoj války na Ukrajině.

Zajímavý je i postoj španělské společnosti GDELS: v dopise poslancům výboru pro obranu Poslanecké sněmovny viceprezident společnosti Thomas Kauffmann uvedl, že Španělé jsou přesto schopni dodat stroje za stanovenou cenu a přenést většinu výroby do ČR. Nikoliv ale do státního podniku VOP, jak chtěl resort obrany, ale do firem konsorcia CSG, které v licenci od GDELS už vyrábí pro AČR kolové obrněnce Pandur. Odůvodnění bylo jednoznačné: zaměření na státní podniky není dostatečným ekonomickým stimulem. Určitě je to pro ministerstvo vážný důvod k zamyšlení. 

Foto: Bojové vozidlo pěchoty ASCOD 42 | Jan Juřica / CZ Defence

Takže i když bude zakázka uzavřena na úrovni vláda – vláda nemusí být jednoduché jí dotáhnout do konce. Nicméně situace se už vyjasnila a je naděje, že bychom se časem mohli nových BVP dočkat. I když je na místě povzdech, že si resort obrany mohl ušetřit několikaleté peripetie s tendrem, pokud by se zvolilo „vládní“ řešení.  BVP by už mohla být dávno na cestě, a ještě bychom ušetřili.

(Autor je předseda z.s. Pražská bezpečnostní konference)