Nedávno publikovaná "Studie proveditelnosti pro pořízení pásových bojových obrněných vozidel a pásových obrněných vozidel" na Slovensku dává předběžně odpověď na otázku, který ze čtyř, resp. pěti nabízených typů pásových BVP si Ozbrojené síly Slovenské republiky pro svou mechanizovanou brigádu vyberou. Podobně jako v analogickém případě osmikolových obrněných vozidel je nyní pravděpodobné, že Ministerstvo obrany SR do konce června oznámí vládě záměr uzavřít smlouvu podle nabídky, kterou studie označuje za nejúspěšnější - v tomto případě jde o vozidlo CV9030SK od švédské společnosti BAE Systems. A smlouvu pak podepíší vlády Slovenska a Švédska do konce roku. Slovensko tedy v otázce pásových BVP dospělo k řešení rychleji než Česká republika (o této možnosti jsme psali již v březnu 2021), která ji řeší v rámci komplikovaného a kritizovaného tendru od jara roku 2019, a aktuálně čeká na rozhodnutí o dalším postupu, které ministryně obrany Jana Černochová opře o výsledek nedávno zpracované právní analýzy tendru. Otázkou je, zdali je slovenský výsledek, slovenské požadavky a parametry výběru pro Českou republiku možnou inspirací. 

Foto: Nedávno publikovaná "Studie proveditelnosti pro pořízení pásových bojových obrněných vozidel a pásových obrněných vozidel" na Slovensku dává předběžně odpověď na otázku, který ze čtyř, resp. pěti nabízených typů pásových BVP si Ozbrojené síly Slovenské republiky pro svou mechanizovanou brigádu vyberou. | Ministerstvo obrany SR

Slovensku svá řešení nabídly pro mezivládní dohodu vlády Švédska (CV9030 a CV9035 od BAE Systems), Maďarska (LYNX KF41 od společnosti Rheinmetall), Španělska (ASCOD 42 od GDELS) a na poslední chvíli také Polska (BORSUK od PZG). V první fázi bude Slovensko kupovat 152 vozidel v sedmi variantách (bojové, velitelské, průzkumné, pro antimateriálové pušky, pro granátometné družstvo, vyprošťovací a dílnu technické pomoci), ve druhé fázi pak pořídí 71 kusů rovněž v sedmi variantách (bojové, vyprošťovací, dílnu technické pomoci, ženijní výbušný odminovač, ženijní minový vrhač, ženijní podpory a 120mm samohybný minomet). V tomto ohledu se od výběru v České republice, která poptává 210 vozidel v sedmi variantách, poněkud liší. Pro srovnání si uveďme přesné počty jednotlivých variant poptávaných pásových BVP (ve slovenském případě jde o součet první a druhé fáze projektu):

Slovensko		Česká republika
Bojové vozidlo	115	Bojové vozidlo	125
Velitelské vozidlo	15	Velitelské vozidlo	26
Průzkumné vozidlo	9	Průzkumné vozidlo	13
PBOV antimateriálové pušky	3	–	–
PBOV granátometné družstvo	9	–	–
Vyprošťovací vozidlo	13	Vyprošťovací vozidlo	12
Dílna technické pomoci	12	–	–
Výbušný odminovač	9	–	–
Minový vrhač	9	–	–
Vozidlo ženijní podpory	9	Ženijní vozidlo	12
120mm samohybný minomet	20	–	–
–	–	Dělostřelecký průzkum	11
–	–	Zdravotnické vozidlo	11
Celkem	223		210

Na první pohled, pomineme-li specifické varianty pro přepravu vojáků s antimateriálovými puškami a granátometné družstvo, chybí ve slovenském výčtu ambulance a vozidla pro dělostřelecký průzkum, a naopak nad rámec českého požadavku Slovensko poptává více ženijních vozidel. Součástí projektu je také samohybný minomet na platformě zvoleného BVP - ten bude v České republice předmětem samostatné zakázky, a zatím není rozhodnuto, zda půjde o vozidlo s kolovým nebo pásovým podvozkem.

Stejně jako se slovenská a česká zakázka liší v detailu jednotlivých variant, liší se přirozeně v pestrém příslušenství, které v České republice zahrnuje kolové mobilní opravny, simulátory, soupravy náhradních dílů a mnoho dalšího. Porovnat celkovou cenu obou projektů může tedy být, tak jako vždy u velkých armádních zakázek v celé Evropě, velmi zavádějící; komplikuje ho fakt, že slovenskou studií zveřejněné údaje se týkají jen první fáze projektu. Připustíme-li, že v obecném měřítku jde o porovnatelné projekty velmi příbuzného účelu, a víme-li, že takticko-technické požadavky na vozidla ze strany AČR a OS SR se v principu neliší, protože musejí vyhovět společné doktríně nasazení, není přesto od věci se na výslednou cenu podívat. 

Na české straně dosud známe jen zmíněnou nejvyšší přípustnou cenu, která byla před mnoha lety stanovena na 52 miliard korun za 210 vozidel, a kterou neměli jednotliví uchazeči v rámci tendru svými konečnými nabídkami (v listopadu 2021 expertní komisí ministerstva označenými za nevyhovující) překročit. 

Na Slovensku díky studii proveditelnosti známe konečné nabídkové ceny (včetně životního cyklu, náhradních dílů a prvotní výcvik a logistiku) na 152 vozidel, které činí v případě CV9030SK 1,942 miliard eur (48,1 miliardy Kč), v případě CV9035SK 1,974 miliard eur (48,9 miliard Kč), v případě ASCOD 42 1,963 miliardy eur (48,6 miliardy Kč) a v případě LYNX KF41 2,346 miliard eur (58,1 miliardy Kč); Borsuk byl prakticky vyřazen, protože Polsko nedodalo všechny potřebné dokumenty.

Při vědomí, že následující údaj je v absolutní hodnotě z výše uvedených důvodů hrubě zavádějící, vychází jedno vítězné CV9030SK v první fázi na 316 milionů Kč, zatímco české ministerstvo obrany podle původního nacenění počítá nejvýše s cenou 248 milionů Kč na jedno vozidlo. Maďarská nabídka vozidel LYNX KF41 Slovensku přitom kusově vychází na 382 milionů, tedy více než 1,5násobek zatím nejvyšší české ceny. Původní finální nabídky v rámci českého tendru mají však platnost jen do konce června, a zatímco čekáme na rozhodnutí Ministerstva obrany ČR o dalším postupu, v médiích i na sociálních sítích se porůznu spekuluje o ukončení tendru a následném nákupu vozidel ve formátu G2G, a přirozeně podle nového zadání a nových podmínek z obou stran –⁠ tedy nově definované požadavky armády/ministerstva obrany, a nová nabídka dodavatele.

V listopadu minulého roku slovenské ministerstvo obrany stanovilo plánovanou cenu na 1,739 miliard eur, a v tomto ohledu v průběhu necelého půlroku došlo k nárůstu o přibližně 12 %, a lze předpokládat, že v konečném reálném součtu bude nárůst ještě vyšší. Co tento fakt znamená pro původně stanovenou českou cenu před mnoha lety je celkem jasné. Mimochodem o zásadně navýšené ceně za nová BVP pro AČR a o způsobech jak tento problém případně řešit se již také nějakou dobu v odborných médiích diskutuje.

"Studie proveditelnosti" obsahuje některé zajímavé pasáže, které mají v nejobecnější rovině zřejmý přesah do českého prostředí. Jedním z témat, která se opakovaně vrací do české diskuse, je úvaha nad možným nahrazením některých variant (ambulance, průzkumu a dělostřeleckého průzkumu) vozidly na kolové platformě, kdy jsou hlavním argumentem rostoucí ceny, resp. nepravděpodobné udržení původně stanovené ceny 52 miliard korun za 210 pásových vozidel. Slovenská studie proveditelnosti na straně 22 pak uvádí kolovou podvozkovou platformu 8x8, která je na Slovensku předmětem paralelní akvizice, jako "nejpravděpodobnější alternativu" pro případ, že by pořízení pásových bojových vozidel nebylo uskutečněno. 

Český obranný rozpočet čeká, doufejme, razantní růst a náklady na pásová BVP budou určitě rozloženy do mnoha let. Současně jsou ovšem také urychlovány další strategické zakázky, jako akvizice tanků, nadzvukových letounů, je tu urychlení nákupu dalších Pandurů, TITUSů, řeší se drony, lehká útočná vozidla, na řadu přijdou samohybné minomety. Nejen v reakci na průběh války na Ukrajině se pak armáda zcela určitě bude zabývat nějakou formou znovuzavedení salvových raketometů a celou řadou dalších projektů. Jinými slovy i přes zmíněný nárůst obranného rozpočtu, snad ke 2 % HDP již v roce 2024, nepochybně nebude nikdy peněz nazbyt. Ostatně během oněch let, kdy bylo v otázce pásových BVP zdánlivě na vše času dost, případně věci komplikoval covid, nerostly jen ceny – probíhal také vývoj technologií. Dojde-li tedy ke zrušení tendru na BVP a stanovení nových požadavků, půjde o alchymii. Bude třeba vyvážit požadavky armády a možnosti rozpočtu v kontextu, který se od jara roku 2019 v mnoha ohledech již dosti liší. Natož od doby marketingového průzkumu z roku 2013.

Prvotní reakcí na slovenskou studii proveditelnosti a její výsledek, tedy de facto výběr vozidla CV9030SK od společnosti BAE Systems, může být dojem, že tedy právě toto vozidlo bylo objektivně vyhodnoceno jako to nejlepší z nabízených. V první řadě je třeba si uvědomit, že nejde o hodnocení vozidla a jeho vlastností, ale o celkové vyhodnocení konkrétní komplexní nabídky slovenským ministerstvem obrany podle stanovené metodiky. Splnění technických kritérií mělo ve slovenském hodnocení váhu 30 %, logistická kritéria váhu 10 %, míra zapojení slovenského průmyslu 25 % a celková cena pak 35 %. Stačí tyto váhy stanovit subjektivně jinak a výsledek může být jiný. V České republice je to v rámci tendru 55 % pro cenu, 20 % pro technické parametry a 15 % pro ostatní, včetně zapojení domácího průmyslu. A lze si samozřejmě představit i zcela jiné kombinace, které pak také dají zcela jiné výsledky. 

Foto: Výsledky vyhodnocení technické, finanční, logistické části a části zapojení slovenského průmyslu | Ministerstvo obrany SR

Například u vozidla LYNX KF41 autoři slovenské studie konstatují, že jeho výhodou je kromě modularity a použití nejnovějších technologií „přebytek vnitřního prostoru, který dává předpoklady dalšího rozvoje“ a nedostatkem celkové rozměry a silueta vozidla. Z detailu publikované studie však není vidět, jakým způsobem a do jaké míry zmíněné výhody a nevýhody poznamenaly celkový výsledek technické části, která sama měla váhu 30 %. U vozidla ASCOD 42 zase poněkud překvapivě zazněla kritika hluku a vibrací vozidla při jízdě po tvrdém povrchu, což byl dosud problém zmiňovaný prakticky výhradně ve spojitosti s britským vozidlem AJAX na stejné platformě. Vybranému typu CV90 zase autoři vyčítají nesplnění některých požadovaných parametrů (elevaci kanónu, překonání kolmého okopu) – a opět nevíme, do jaké míry se to projevilo v celkovém hodnocení.

Slovenský přístup působí transparentně, byť mnohé zásadní části nejsou s odkazem na citlivost informací služebního či obchodního charakteru zveřejněny. V každém případě byl slovenský proces velmi rychlý. Podmínky byly stanoveny loni na jaře a letos na jaře mají Slováci v ruce výsledek, s nímž budou dále pracovat. Těžkopádnost a zdlouhavost českého postupu znamená pro Českou republiku patrně vyšší náklady celkově v řádech desítek miliard korun. A současně při pohledu na váhy, podle kterých vybírali Slováci, uhodí do očí český důraz 55 % na cenu. Znamenal by, že i relativně menší rozdíl v ceně by měl zásadnější vliv na konečné rozhodnutí. Jde přitom o techniku, která bude armádou využívána minimálně dvě, ale spíše tři či čtyři desetiletí, a z tohoto úhlu pohledu se jeví „miliarda sem, miliarda tam“ jako možná méně zásadní parametr, než například potenciál další modernizace a schopnost plného využití nastupujících technologií, nebo míra a způsob zapojení domácího průmyslu do zakázky.

Zdroj: Ministerstvo obrany SR, Studie proveditelnosti (květen 2022; listopad 2021), Ministerstvo obrany ČR