Vláda České republiky nedávno schválila Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2022, kterou připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Přestože došlo k mírnému snížení celkového počtu kybernetických incidentů, kyberkriminalita za stejné období výrazně vzrostla.

Foto: Vláda České republiky nedávno schválila Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2022 (ilustrační foto) | Shutterstock

Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2022, schválená vládou České republiky, přinesla zajímavé poznatky o současném stavu kybernetické bezpečnosti v zemi. Celkový počet kybernetických incidentů evidovaných NÚKIB mírně klesl na 146, ale zároveň došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu kyberkriminálních aktivit, které dosáhly počtu 18 tisíc trestných činů.

Zpráva NÚKIB zdůraznila, že kybernetické aktivity státem sponzorovaných hráčů a kyberkriminálních skupin představují největší hrozbu pro českou kybernetickou bezpečnost. Nejčastějšími útoky byly phishing, spear-phishing, vishing a podvodné e-maily, ale také útoky na dostupnost služeb formou DDoS. Ruskojazyčné hackerské skupiny hrály zásadní roli v nárůstu kyberkriminality, část těchto incidentů přímo souvisela s ruskou invazí na Ukrajinu.

Nejvíce zasažen kybernetickými útoky byl veřejný sektor, následovaný zdravotnictvím a soukromým sektorem. Rovněž se zaznamenal významný nárůst incidentů v kritické informační infrastruktuře, z nichž většinu tvořily útoky na dostupnost služeb.

Zpráva odhaluje výzvy, kterým česká kybernetická bezpečnost čelí. S růstem kyberkriminality a aktivit státem sponzorovaných aktérů je nezbytné podniknout účinná opatření pro ochranu kyberprostoru. Zde hraje klíčovou roli připravovaný nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který obsahuje NIS 2 směrnici EU a zaměřuje se také na bezpečnost dodavatelského řetězce do strategicky významné infrastruktury. Účinnost nového zákona je plánována na druhou polovinu roku 2024.

Významným faktorem pro zlepšení kybernetické bezpečnosti České republiky je také spolupráce s partnery v rámci EU a NATO. Mezinárodní spolupráce a osvětová činnost jsou klíčovými prvky pro budování povědomí o současných kybernetických hrozbách a vzdělávání odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti.

V současném digitálním světě, kdy je kyberprostor stále více ovlivněn globálními událostmi a geopolitickými konflikty, je národní připravenost v oblasti kybernetické bezpečnosti klíčovým faktorem pro udržení stability a bezpečnosti národních státu. Růst kyberkriminality a státem sponzorovaných kybernetických aktérů poukazuje na potřebu zvýšeného úsilí ve snaze chránit kritickou infrastrukturu, citlivá data a zájmy občanů.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti NIS 2, který vstoupil v platnost počátkem letošního roku, reflektuje nejnovější bezpečnostní trendy a směrnice EU, je rozhodně krokem správným směrem. Avšak jednotlivé členské státy EU by měly co nejdříve integrovat legislativu do svých rámců, aby bylo možné rychle reagovat na rostoucí kybernetické hrozby.

Spolupráce s partnery v rámci EU a NATO je nezbytná pro sdílení informací a osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Současná mezinárodní situace ukazuje, že kybernetické hrozby neznají hranice a jednotné úsilí je nezbytné pro prevenci a odražení útoků.

Osvěta a vzdělávání jsou důležité pro posílení povědomí o kybernetických hrozbách veřejnosti i odborníků. Vzdělávací programy by měly podporovat rozvoj kybernetických odborníků, kteří budou schopní čelit stále sofistikovanějším kybernetickým útokům.

Závěrem lze konstatovat, že národní připravenost v oblasti kybernetické bezpečnosti je nezbytná pro zachování stability a bezpečnosti státu v digitálním věku, ve kterém se nacházíme. Klíčovou rolí hrají legislativa, spolupráce s mezinárodními partnery a osvěta veřejnosti. Pouze s těmito kroky můžeme být připraveni čelit neustále se vyvíjejícím kybernetickým hrozbám a zabezpečit naši budoucnost.

Zdroj: NÚKIB