Strategická komunikace (StratCom) se v posledních letech dostává do popředí zájmu států, které čelí hybridnímu působení. Děje se tak především v souvislosti s tím, že ve stále větší míře jsou informace, skrze média i jiné alternativní platformy, využívány jako nástroj soupeření, konfrontace či otevřeného nepřátelství. Účinným nástrojem státu je pak strategická komunikace, která umožňuje proaktivně a průběžně komunikovat s cílovými publiky. To má pozitivní dopad na posílení důvěry cílových publik a také zamezení informačního vakua, které se nabízí jako příležitost pro šíření dezinformací. 

Foto: Strategická komunikace (StratCom) se v posledních letech dostává do popředí zájmu států, které čelí hybridnímu působení. (ilustrační foto) | Shutterstock

Každý stát, tedy i Česká republika, má (či by měl mít) svůj vlastní propracovaný systém strategické komunikace za účelem koordinovaného, efektivního a včasného předávání informace domácímu a zahraničnímu cílovému publiku, a to jak průběžně a preventivně, tak v reakci na konkrétní situaci. Účelem strategické komunikace je sladění slov a skutků za účelem dosahování či podpory dlouhodobých strategických cílů. Cílovými publiky strategické komunikace jsou státní aparát, odborná i široká veřejnost, zahraniční partneři a případní protivníci. 

Diskuse o potřebě systematické a koordinované komunikace státu ve strategicky důležitých prioritách České republiky probíhá již několik let. Mezi experty ze státní správy, akademické sféry, neziskových organizací a soukromé sféry panuje shoda ohledně nutnosti vybudování systému, který by takovou komunikaci umožnil. V posledních letech se přitom tato potřeba stává stále více urgentní, neboť současné a uplynulé události (invaze Ruské federace na Ukrajinu a důsledky této agrese, předsednictví České republiky v Radě EU, zvládání pandemie COVID-19) zvýrazňují, jak zásadní je nejen koordinace vládních kroků a politik, ale také komunikace s cílovými publiky, zejména vůči veřejnosti.

Data Centra pro výzkum veřejného mínění vycházející z šetření z jara 2022 ukazují, že přestože se důvěře dlouhodobě těší Policie ČR (79 %) a Armáda ČR (73 %), pouze jedna třetina české společnosti má důvěru v ústavní instituce, tedy prezidenta, vládu a Parlament ČR. Jak přitom konstatuje Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně z roku 2022,  zpracovaná Ministerstvem vnitra, jedním z možných důvodů nedůvěry občanů ve stát jsou hybridní vlivy vnitřních a vnějších nepřátelských aktérů, kterým je česká společnost vystavena. Strategická komunikace je tedy nenahraditelným nástrojem také pro odolnost vůči hybridnímu působení.

Cílem strategické komunikace je v první řadě odolná společnost vůči nepřátelskému informačnímu působení takových aktérů, kteří se snaží oslabit její soudržnost a hodnotové zakotvení. Dlouhodobá a efektivní komunikace posiluje důvěru občanů v instituce státu, sdílení základních hodnot i vůli je chránit, občanské uvědomění, solidaritu a odstraňování vnitřních tenzí. Stejně tak musí stát umět strategicky komunikovat k zahraničním spojencům a partnerům, ale také vůči případným protivníkům, aby si zajistil podporu veřejnosti při prosazování svých národních zájmů.

Strategická komunikace hraje také nenahraditelnou úlohu při zvládání krizí, zejména těch, které mají výrazný dopad v informačním prostoru. Lze očekávat, že vnitřní i vnější aktéři budou využívat dezinformace, propagandu a další metody ovlivňování informačního prostoru k poškození zájmů České republiky. Včasná identifikace těchto pokusů, rychlá příprava strategie a následná koordinovaná komunikační reakce na různých úrovních a různými formami tyto pokusy neutralizuje či alespoň pomůže snížit jejich dopad na společnost.

Schopnost strategické komunikace aktivně buduje či již využívá řada evropských i mimoevropských států. Průkopníkem na poli využívání strategické komunikace je Spojené království, které pro tyto účely využívá samostatný úřad Government Communication Service (GCS), zaměstnávající cca 5 000 marketingových a komunikačních expertů, přidělených do resortů a institucí napříč státní správou. Strategická komunikace je v tomto modelu považována za jeden z hlavních nástrojů, které má stát k dispozici  k naplňování svých cílů. Dlouhodobě jsou v tomto směru aktivní také baltské země, které jsou vystaveny mimořádně silnému informačnímu působení ze strany Ruské federace. Systémy baltských zemí jsou proto zaměřené zejména na bezpečnostní stránku strategické komunikace, konkrétně na boj s ruskými dezinformacemi a propagandou, a kladou důraz mimo jiné na úzkou spolupráci s dobrovolníky, médii, soukromým sektorem a nevládními organizacemi. V posledních letech tyto kapacity aktivně budují i státy jako Francie a Švédsko, které pro tyto účely zřídily specializované úřady, či Slovensko.

V České republice existuje tzv. akční plán Národní strategie pro čelení hybridnímu působení (schválený 22. listopadu 2021), který zadal Ministerstvu obrany ČR úkol „Zpracovat a předložit vládě návrh systému strategické komunikace státu, včetně mechanismu pro systematickou koordinaci relevantních aktérů.” V rámci vybraných resortů (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí) zároveň od roku 2021 probíhají snahy o budování resortních kapacit strategické komunikace, které bude možné zapojit do připravovaného celovládního systému strategické komunikace po jeho spuštění. Od dubna 2022 pak oficiálně vzniklo Oddělení strategické komunikace na Ministerstvu zahraničních věcí a 1. července 2022 bylo zřízeno Oddělení strategické komunikace na Ministerstvu vnitra. V návaznosti na schválení návrhu systému, které by mělo v budoucnu proběhnout, pak bude centrální úrovní systému strategické komunikace státu předložen akční plán zahrnující konkrétní opatření a kroky potřebné pro jeho vybudování a efektivní fungování, a to včetně otázky finančních zdrojů. Postup bude každoročně vyhodnocovat vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací a dle potřeby aktualizovat.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra