Nejen klimatické změny, demografické změny, ale také změny v mezinárodním systému, měnící se postavení mocností a rostoucí vliv nových zemí, vytvářejí předpoklady pro vznik nových výzev s globálním přesahem. 

Klimatické změny budou mít za následek rostoucí nárůst teplot, hladin oceánů a nedostatek vodních zdrojů. Poptávka po snižujících se zásobách vody a oblastech vhodných pro život povede k napětí mezi regiony a státy. Nelze však vyloučit i změnu ve vývoji klimatu, tedy současných trendů. Demografický vývoj, zejména v Africe zasáhne i Evropu. Nápor migrantů a nedostatek zdrojů pro uspokojování životních potřeb i původních obyvatel může vést ke zhroucení postižených států. Je také otázkou, zda se podaří díky využívání nových technologií adaptovat na nové ekonomické a životní podmínky, a to i v souvislosti s rostoucí spotřebou zdrojů surovin Značné rozdíly v mezi státy, zejména v ekonomice, státním zřízení, náboženství, ale také historické křivdy, budou vytvářet napětí a regionální soupeření.

S dalšími vlnami migrace zejména muslimských přistěhovalců do západní Evropy bude docházet k nárůstu islámského radikalismu a rostoucí hrozbě teroristických útoků. Se sílícím podílem muslimského obyvatelstva v evropských zemích nelze vyloučit ani střety s původními obyvateli. Otázkou je, jak se bude v této souvislosti v evropském regionu vyvíjet situace na Balkáně, např. v Kosovu a Bosně a Hercegovině. V rámci politické a ekonomické nejistoty mohou být prosazovány i územní nároky související s historickým událostmi vnímaných jako křivdy.

Nové aliance

Bude docházet k vytváření nových ekonomických a mocenských aliancí, které bude ovlivňováno těmito aspekty:

• Bude narůstat význam pronikání Číny, která bude expandovat nejen do Afriky, Latinské Ameriky a zemí Blízkého východu. Expanze Číny je v současné době realizována zejména v rámci projektu „Hedvábná stezka“ a lze očekávat, že se k tomuto projektu bude připojovat v různé míře stále více států. Je možné, že úspěch „Hedvábné stezky“ bude mít pozitivní vliv nejen na obchodní spolupráci zapojených států (včetně zlepšení životních podmínek místních obyvatel), ale také na redukci napětí a konfliktů v globálním měřítku.
• 25letá dohoda o strategické spolupráci s Íránem (2021) či zprostředkování dohody na obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií (2023) může představovat „modus operandi“ pro podobné kroky v budoucnu, jež mohou významně změnit situaci v oblasti ekonomického a mocenského (vojenského) vlivu nejen v oblasti Blízkého východu.
• Mnohé pro další směřování globálního vývoje napovídá zájem stále širšího počtu zemí o vstup do hospodářského uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Jeho rozšíření od 1. ledna 2024 o nové členy (Saudská Arábie, Írán, Egypt, Argentina, Etiopie a Spojené arabské emiráty) posílí vliv jak celého uskupení, tak zejména Číny, která zde zaujímá dominantní postavení. Mezi dalšími zájemci by měly být státy jako např. Turecko, Indonésie nebo Mexiko. Rozhodnutí, o které státy se BRICS dále rozšíří, zřejmě padne během dalšího summitu, který by se měl konat v ruské Kazani v říjnu 2024.
• Nelze opominout také rostoucí význam Indie, která zaznamenává rychlý hospodářský růst, a to i přes ekonomické problémy ve světě.
• Vedle růstu významu Íránu, i díky novému spojenectví s Čínou, poroste v tomto regionu i vliv Turecka. Změnám současné geopolitické situace se budou bránit stávající velmoci, zejména Spojené státy.
• Důležitá je také role některých menších států v této části světa jako je např. Izrael, který si zejména svou technologickou vyspělostí udržuje značný vliv v oblasti. Tento náskok je, a zřejmě i v budoucnu bude, umocněn těsnou spoluprací s USA.

Lze očekávat strmý nárůst významu technologií, které bude možné využívat k řešení hrozeb 
a rizik. Ale tyto technologie budou také rizika a hrozby představovat, a to v podobě, kterou si zatím ani neumíme představit. Bude hodně záviset na uspořádání pravidel mezi státy a zajištění jejich dodržování. Je velmi pravděpodobné, že technologie budou hlavním a rozhodujícím faktorem pro nové mocenské uspořádání světa.

Výše uvedené výzvy a trendy budou mít při svém souběhu synergický efekt a mohou tedy přerůst během krátké doby do těžko řešitelné krize. Neměli bychom však zapomínat, že předvídání daleké budoucnosti není jednoduché ani při chápání současných trendů a využívání moderních technologií (simulací a vytváření pravděpodobných alternativ vývoje). Mnoho bude záviset na rozhodování lidí a ochotě se domluvit. Současný ústup od respektování mezinárodního práva nevěstí nic dobrého.

Možnosti malého státu

Pokud budeme zvažovat vhodný model pro budoucnost malého státu, jakým je i ČR, tak se kromě některých příkladů z Izraele můžeme inspirovat např. státem Singapur, kde důležitou roli hraje nejen rozvoj technologií, ale také velmi pokrokový vztah k životnímu prostředí a snaha o vytváření dobrých vzdělávacích a sociálních podmínek pro své obyvatelstvo. Podle některých zdrojů je Singapur zemí s nejvyšší kvalitou života na Zemi.

Předpokladem pro další rozvoj ČR bude kromě finančních prostředků zejména kvalita vedení 
a řízení země. Dále to bude rovněž zapojení domácího průmyslu do systému efektivního rozvoje ekonomiky a společnosti a vytvoření kvalitního vzdělávacího systému.

Dne 6. ledna 2022 schválila vláda Petra Fialy Programového prohlášení vlády České republiky. Jeho upravenou podobu schválil kabinet na jednání 1. března 2023. Je v něm 
mj. uvedeno:

• Chceme stát, který je chytrý, efektivní a úsporný.
• Naučíme stát fungovat efektivně s využitím všech moderních technologií.
• Zaměříme se na vyhodnocování nástrojů podpory na výzkum, vývoj a inovace, např. v oblasti aplikovaného výzkumu a transferu technologií, jako nutné podmínky úspěšné podpory hospodářství.
• Posílíme financování projektů vědy a výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti a budeme investovat do moderních technologií v oblastech, jako jsou kybernetická obrana a autonomní zbraňové systémy (například robotika a umělá inteligence).
• Pokud by se podařilo naplnit jen tento malý výřez z posledního prohlášení vlády, učinily bychom významný pokrok v postavení ČR i AČR. 

Budoucnost ozbrojených sil ČR

Kromě deklarovaných cílů a způsobů jejich naplňování budou muset ozbrojené síly ČR čelit výzvám plynoucích z měnící se geopolitické situace spojené s rostoucím konkurenčním bojem mezi mocnostmi či mocenskými bloky.

Z vojenského hlediska je stále obtížnější předvídat a definovat budoucí operační prostředí. Lze předpokládat, že s měnící se politickou a ekonomickou situací ve světě bude docházet k vytváření aliancí propojených jak společnými zájmy, tak sdílením společných rizik a hrozeb. Přes řadu neznámých činitelů budoucího vývoje bude výstavba AČR vycházet z potřeb obrany vlastního území a zájmů ČR a ze spojeneckých závazků.

Rozvoj ozbrojených sil ČR bude výrazně ovlivňován nejen měnícím se bezpečnostním prostředím, ale také dynamickým rozvojem technologií a nových přístupů k vedení konfliktů (stále sofistikovanější vedení „hybridních válek“ včetně nepřátelských kybernetických aktivit).

Jako již mnohokrát v minulosti bude podstatnou roli sehrávat v připravenosti ozbrojených sil technologická úroveň a odhodlání bojovat. Zaostávání v těchto oblastech by bylo vážným rizikem pro možnou budoucí vojenskou konfrontaci. Další významným faktorem je otázka spojenectví a koaliční připravenost ke společné obraně. Stále bude platit, že je potřeba mít vyvážené spektrum ozbrojených sil, tak aby žádná jeho součást neoslabovala ostatní. Stmelovacím prvkem mezi nimi musí být informační systém poskytující informace v reálném čas, jejich analýzu a reagující na vývoj bojové situace. Také za tímto účelem budou využívány technologie jako je umělá inteligence (AI), kvantové počítače, zpracovávání velkoobjemových dat či internet věcí (IoT). V souvislosti s vývojem těchto nových technologií budou stále častěji nasazovány vzájemně propojené a podporující se robotické prostředky. Také ostatní prostředky budou stále více autonomní i díky využívání AI, přenosu větší kapacity dat a efektivnějším senzorům.

Další perspektivní technologií je Additive Manufacturing (AM), kterou lze využívat např. pro výrobu ND či opravy poškozeného vojenského materiálu. K zajištění interoperability bude nezbytné přikročit ke společným nákupům vojenského materiálu, což umožní rovněž redukci finančních nákladů, které budou i tak narůstat. Základními předpoklady pro dosažení kompatibility bude takové definování standardů, aby zaručily používání vojenského materiálu od různých výrobců. Příkladně u munice musí být velmi přesně stanoveny parametry, jako jsou teploty a tlaky vznikající při spalování prachové náplně nábojů apod. Spolu s tím by mělo docházet rovněž k integraci průmyslu, aby se tak optimalizovaly disponibilní kapacity, což v konečném důsledku zvýší také efektivitu pořizování požadovaných schopností.

Důležitým aspektem bojové činnosti bude automatická detekce prostředků a opatření protivníka, rychlé vyhodnocování informací a připravenost k přijetí opatření. K tomu, aby byla tato opatření včas a efektivně realizována, bude potřeba disponovat flexibilními a profesionálně vycvičenými jednotkami vybavenými moderním vojenským materiálem. Nelze však zapomínat i na správnou strukturu ozbrojených sil a požadavek na její vyváženost/komplexnost. V této souvislosti uvedu příklad, který souvisí i s posledními zkušenostmi z ukrajinského konfliktu.

Nejen v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je zdůrazňován význam dělostřelectva a v rámci něj význam raketometů. Velmi zřetelně je v této souvislosti vidět i význam používané munice, a to zejména v souvislosti s její přesností a dostřelem/doletem. O efektivitě těchto prostředků i jejich perspektivnosti, a to především s ohledem na další vývoj munice, není potřeba pochybovat. Je tedy otázkou, zda by se raketomety neměly opětovně do své výzbroje AČR zařadit. Je také potřeba přijmout další opatření v oblasti protivzdušné obrany, která by zahrnovala rovněž obranu proti bezpilotním prostředkům, „loitering“ a přesně naváděné munici.

Pokud budeme zavádět do AČR nové tanky s vyšší hmotností, bude to vyžadovat přijetí řady opatření v dalších oblastech. Příkladně bude potřeba pořídit ženijní mosty s vyšší nosností, ale napříč všemi složkami AČR také moderní systém velení a řízení.

Jako jeden ze základních předpokladů efektivního nasazení ozbrojených sil musí být v co nejkratší době zaveden ucelený systém C4ISTAR, který by splňoval požadavky na interoperabilitu a využíval poslední poznatky v oblasti moderních technologií, jež umožňují autonomní a zabezpečený provoz s vysokou odolností proti kybernetickým útokům. 

Jak v oblasti odhalování prostředků protivníka, tak v oblasti ochrany vlastních kapacit budou využívány intenzivněji nové technologie. Stále složitější bude skrývat a chránit vlastní vojenské prostředky. A bude se to týkat i objektů kritické infrastruktury.

Důležitá je spolupráce

V souladu s národními plány a krizovými scénáři je potřeba zvyšovat odolnost ozbrojených sil. Jedním z předpokladů je úzká spolupráce s obranným průmyslem a využíváním společných akvizičních nástrojů a institucí jako NSPA v rámci NATO a EDA u EU. V souvislosti s požadavky na interoperabilitu jednotek NATO je potřeba řešit společné pořizování vojenského materiálu v souladu se schválenými standardy, ale také vytvářet předpoklady pro integraci průmyslu. Intenzivně bude řešena mnohonárodní spolupráce v rámci NATO, EU a OSN, partnerských států a dalších iniciativ vedoucích k rozšiřování schopností společné obrany.

Zdroj:  A review Ministerstva obrany ČR