Dramatická transformace Arktidy v důsledku klimatických změn otevírá novou kapitolu mezinárodních vztahů. Region, který byl historicky vnímán především jako nepřístupná přírodní bariéra, se stává prostorem intenzivního geopolitického zájmu. Podle dat mezinárodní organizace Arctic Monitoring and Assessment Programme se arktická oblast otepluje téměř třikrát rychleji než zbytek planety, což vede k bezprecedentním změnám v dostupnosti regionu. Pro Severoatlantickou alianci a její členské státy, včetně České republiky, to představuje komplexní strategickou výzvu vyžadující zásadní přehodnocení dosavadních bezpečnostních přístupů.

Kontextové sdělení

Arktický region prochází nejrychlejší environmentální transformací v zaznamenané historii. Podle dat informačního centra National Snow and Ice Data Center se rozsah arktického mořského ledu zmenšuje tempem přibližně 13 % za desetiletí ve srovnání s průměrem let 1981-2010. Toto tání zpřístupňuje dosud nedosažitelné přírodní zdroje. U. S. Geological Survey ve své komplexní studii Circum-Arctic Resource Appraisal potvrzuje, že oblast ukrývá přibližně 30 % světových neobjevených zásob zemního plynu a 13 % neobjevených zásob ropy spolu s významnými ložisky kritických nerostných surovin včetně vzácných zemin.

Ruská federace systematicky posiluje svou vojenskou přítomnost v regionu. Podle dokumentace institutu SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) Rusko od roku 2014 obnovilo řadu bývalých sovětských základen v arktické oblasti. Podle veřejně dostupných informací ruského ministerstva obrany probíhá modernizace Severní flotily, která zahrnuje nasazení nových systémů protivzdušné obrany a protilodních systémů. Na strategicky významných bodech, včetně souostroví Země Františka Josefa, byla vybudována nebo modernizována vojenská infrastruktura.

Čína, přestože nemá přímý přístup k Arktidě, systematicky buduje své postavení v regionu. V oficiálním dokumentu „China's Arctic Policy“ se označuje za „blízký arktický stát“ a rozvíjí iniciativu „Polární hedvábná stezka“. Peking investuje do arktické infrastruktury a výzkumu, což dokládá výstavba a provoz dvou ledoborců třídy Xue Long a založení výzkumných stanic ve Špicberkách. Čínsko-ruská spolupráce v oblasti energetických projektů, především v rámci projektu Jamal LNG, potvrzuje rostoucí propojení ekonomických a strategických zájmů v regionu.

Hlavní obsahové sdělení

NATO čelí v Arktidě komplexní bezpečnostní výzvě. Region má zásadní strategický význam pro systém raketové obrany – vzdálenost mezi Severní Amerikou a Eurasií přes severní pól představuje nejkratší trajektorii pro mezikontinentální balistické střely. Podle dokumentů NATO Strategic Foresight Analysis se význam regionu zvyšuje také kvůli otevírání nových námořních tras. Severní mořská cesta podél ruského pobřeží může zkrátit plavbu mezi evropskými a asijskými přístavy až o 40 % ve srovnání s tradičními trasami.

Aliance v reakci na tyto výzvy implementuje komplexní strategii adaptace. NATO zdůrazňuje potřebu posílení přítomnosti v severních oblastech. Program Enhanced Forward Presence byl rozšířen o arktickou dimenzi, především v severním Norsku. Podle oficiálních dokumentů Aliance investuje do modernizace systémů včasného varování a posiluje schopnosti pro operace v arktických podmínkách.

Cvičení Cold Response, které se pravidelně koná v Norsku, představuje největší alianční nácvik schopností pro arktické operace. Podle oficiálních údajů NATO se posledního cvičení účastnilo přes 30 000 vojáků z 27 zemí Aliance. Zaměření cvičení zahrnuje operace v extrémních klimatických podmínkách, logistickou podporu v odlehlých oblastech a koordinaci mezinárodních sil.

Česká republika, přestože není severním natož arktickým státem, má v této strategii významnou roli. Podle dat z Ministerstva obrany ČR se české speciální síly pravidelně účastní cvičení za polárním kruhem, včetně kurzu Cold Weather Operations v Norsku. 601. skupina speciálních sil a 43. výsadkový pluk systematicky rozvíjejí schopnosti pro operace v arktických podmínkách, což je doloženo v oficiálních výročních zprávách.

Český obranný průmysl prokazatelně přispívá ke schopnostem Aliance v arktickém prostředí. Společnost RETIA vyvíjí a dodává radarové systémy schopné spolehlivého fungování v extrémních podmínkách, zatímco systémy VERA-NG od společnosti ERA jsou využívány pro monitoring vzdušného prostoru. České výzkumné instituce, především ČVUT a Akademie věd ČR, participují na mezinárodních výzkumných projektech zaměřených na vývoj technologií pro arktické nasazení, což je dokumentováno v jejich výročních zprávách a publikacích.

Úvaha

Strategický význam Arktidy roste úměrně s postupující změnou klimatu. Podle projekcí zmíněné organizace Arctic Monitoring and Assessment Programm bude trend tání arktického ledu pokračovat, přičemž již v horizontu příštích dekád lze očekávat významné prodloužení období, kdy budou arktické vodní cesty splavné. Tento vývoj vytváří komplexní bezpečnostní výzvy – zatímco větší přístupnost regionu otevírá nové ekonomické příležitosti, současně zvyšuje riziko konfrontace mezi klíčovými aktéry.

NATO musí v této situaci balancovat mezi několika strategickými imperativy. Prioritou je udržení věrohodného odstrašení především vůči rostoucí ruské vojenské přítomnosti v regionu. Podle analýz SIPRI došlo k významnému nárůstu vojenských incidentů v arktické oblasti. Druhým klíčovým úkolem je zajištění svobody plavby v nově přístupných námořních koridorech, což je zvláště důležité vzhledem k ruským nárokům na kontrolu Severní mořské cesty.

Zvláštní pozornost si zaslouží problematika hybridních hrozeb v arktickém prostoru. Podle Aliance se region stává terčem dezinformačních kampaní a kybernetických útoků. Zranitelnost kritické infrastruktury v odlehlých arktických oblastech představuje specifickou výzvu pro kybernetickou bezpečnost.

Česká republika může v této konstelaci uplatnit několik komparativních výhod. Jako země s rozvinutým průmyslem a výzkumnou základnou může přispět k technologické převaze NATO v regionu. Data z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) potvrzují rostoucí export specializovaných technologií využitelných v arktických podmínkách. Současně může ČR využít své diplomatické zkušenosti a působit jako most mezi různými zájmovými skupinami v rámci Aliance.

Závěr

Budoucnost bezpečnosti v arktické oblasti vyžaduje vytvoření nového strategického přístupu. Na základě dostupných analýz Aliance a dalších expertních institucí lze identifikovat několik klíčových směrů rozvoje:

NATO musí posílit své schopnosti pro arktické operace. To zahrnuje rozvoj specializovaných jednotek pro působení v extrémních podmínkách, modernizaci sledovacích a komunikačních systémů a vytvoření robustní logistické infrastruktury. Je třeba zaměřit se především na interoperabilitu mezi členskými státy v arktických podmínkách.

Aliance potřebuje vyvinout efektivní nástroje pro detekci a reakci na hybridní hrozby v arktickém prostoru. Dokumenty Aliance zdůrazňují potřebu posílení kybernetické odolnosti a rozvoje schopností pro ochranu kritické infrastruktury v regionu.

Česká republika může v tomto procesu maximalizovat svůj přínos prostřednictvím tří konkrétních iniciativ, které vycházejí z existujících kapacit a expertízy:

• Posílení účasti na arktických cvičeních a výcvikových programech s důrazem na rozvoj specializovaných schopností českých ozbrojených sil.
• Intenzivnější zapojení českého průmyslu a výzkumných institucí do vývoje technologií pro arktické nasazení, a to především v oblastech, kde ČR disponuje prokazatelnou expertízou.
• Aktivnější zapojení do formování alianční politiky vůči Arktidě, včetně posílení diplomatické a expertní přítomnosti v relevantních strukturách NATO.

Zdroj: AMAP, National Snow and Ice Data Center, China’s Arctic Policy, NATO.int, Artctic Council