V ozbrojených konfliktech 21. století se ve stále vyšší míře projevuje rostoucí význam zpravodajské činnosti. Její využití je nejen při plánování a vedení samotných vojenských operací, kdy vytváří podmínky pro kvalifikované rozhodování velitele na patřičném stupni, ale též pro tvorbu názorů a formulaci stanovisek na politicko-vojenské a vojensko-strategické úrovni. S rozvojem technologií uplatnitelných na moderním válčišti se mění také charakter činnosti vojenského zpravodajství. Aniž by se rezignovalo na získávání informací z lidských zdrojů, dochází k markantnímu využívání technologií. Tento trend se projevuje nejen ve fázi získávání informací od zdrojových součástí, ale také v uplatňování metod strukturované analýzy a sofistikovaných nástrojů analytické práce při jejich zpracování a tvorbě zpravodajských produktů.

Foto: Univerzita obrany má nový Ústav zpravodajských studií | UNOB

Na tyto nové výzvy ve zpravodajské oblasti a na předpoklad dramatické změny bezpečnostního prostředí v evropském prostoru reagovala jediná státní vojenská vysoká škola v České republice, Univerzita obrany, zřízením Ústavu zpravodajských studií, jehož činnost byla zahájena 1. července tohoto roku. Před zřízením tohoto ústavu byl součástí Univerzity obrany Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení se sídlem ve Vyškově.

V současné době je realizována výuka ve třech zpravodajských specializacích magisterského studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil na Fakultě vojenského leadershipu. Jedná se o specializace Velitel průzkumných jednotek, Zpravodajské zabezpečení AČR a Management informačních zdrojů. Za vzdělávací proces v těchto studijních specializacích je odpovědná Katedra zpravodajského zabezpečení, jejíž pedagogická i tvůrčí činnost je zaměřena na formy a charakter zpravodajské činnosti na taktické úrovni.

V souladu se zněním vysokoškolského zákona jsou vysokoškolské ústavy pracovišti, které se primárně věnují vědecko-výzkumné činnosti a mohou se podílet na akreditované výuce. S tímto záměrem byl též zřízen Ústav zpravodajských studií. Jeho úkolem je teoretická reflexe nových zpravodajských fenoménů a vývoje ve vybraných tématech a regionech zpravodajského zájmu. Rozhodující činností ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti strategického vojenského zpravodajství především v souladu s potřebami Vojenského zpravodajství a Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR. Zaměření výzkumu se týká zejména rozvoje základních zpravodajských oborů (zpravodajství z lidských zdrojů, signálové zpravodajství, obrazové zpravodajství a zpravodajství z otevřených
zdrojů), nástrojů informační analýzy, metod a technik strukturované analýzy, simulací a modelování ve zpravodajství. Částí aktivit je též příprava expertních stanovisek ke zpravodajské problematice.

Ve vzdělávací činnosti ústav realizuje výuku a garanci předmětů v akreditovaných formách vysokoškolského vzdělávání zaměřených na oblast zpravodajství, výuku v rámci kurzů celoživotního vzdělávání a vědeckou výchovu studentů doktorského studijního programu zaměřeného na disertační výzkum zpravodajské problematiky. Organizačně je ústav tvořen dvěma součástmi. Oddělení zpravodajských oborůa analýzy, které se zabývá formami a metodami zpravodajské činnosti, zejména pak při zohlednění nových zpravodajských fenoménů, které se objevily v konfliktech poslední dekády. Oddělení hrozeb a regionů se věnuje vývoji mezinárodního bezpečnostního
prostředí. Činnost oddělení je zaměřena na budování schopností výzkumné činnosti ve vztahu k Ruské federaci, postsovětským regionům, Číně, východní a jihovýchodní Asii, vše s přihlédnutím ke specifickým zpravodajským zájmům.

Ústav nepřipravuje jakékoli zpravodajské produkty a nepodílí se tak na přímém zpravodajském výkonu zpravodajských služeb. Zaměření aplikovaného výzkumu má umožnit zpravodajským složkám dále dělat svou práci, aniž by musely vyčleňovat část svých analytických kapacit na zkoumání jevů dlouhodobého charakteru. Obdobně se ústav zaměřuje na nové formy práce ve zpravodajství, namátkově tzv. Občanské zpravodajství prováděné osobami mimo oficiální zpravodajské struktury, a zpravodajství ze sociálních sítí.

Ústav zpravodajských studií by si rád vybudoval postavení akademické instituce, která bude významným prvkem komunity univerzitních pracovišť v rámci tzv. zpravodajských studií, etablovaného oboru zejména v anglosaském světě. V ČR je řada pracovišť, které se věnují zpravodajské problematice v akreditované výuce i výzkumu. Spoluprací Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany s pracovišti Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Policejní akademie ČR se vytvoří přirozené prostředí pro vzájemnou koordinaci a kooperaci při řešení vědeckých projektů ve prospěch orgánů státní správy ČR, aliančních a unijních institucí. Tento charakter spolupráce je do budoucna logickým, pokud se zohlední vysoká multidisciplinarita zpravodajských
oborů a technologická náročnost moderního vojenského zpravodajství.

V čele ústavu stojí od jeho vzniku plukovník gšt. doc. Mgr. Ing. Libor Kutěj, Ph.D., který od roku 2019 vykonával funkci vedoucího Katedry zpravodajského zabezpečení. Disponuje zkušeností od Policie ČR a 23 lety strávenými ve Vojenském zpravodajství, ve kterém mimo jiné zastával pozici zástupce ředitele Vojenského zpravodajství. Působil taktéž jako přidělenec obrany velvyslanectví ČR v Izraeli a později v Jordánsku a jako ředitel odboru vojenské diplomacie. Jeho akademickou erudici potvrzuje skutečnost, že je členem vědecké rady Univerzity obrany, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Foto: Plukovník gšt. doc. Mgr. Ing. Libor Kutěj, Ph.D. | UNOB

V souvislosti s nově vzniklým Ústavem zpravodajských studií jsme položili řediteli ústavu plk. Kutějovi několik otázek:

Jaké je personální obsazení nově vzniklého ústavu?

Máme kategorie akademických pracovníků, vojáků z povolání i občanských zaměstnanců. Ústav je nově vzniklým pracovištěm a tomu odpovídá i postupné obsazování míst akademických pracovníků. Zájem o práci na ústavu je velký, nicméně přijímací řízení na obsazování míst jsou o něco delší, než je tomu třeba na jiných součástech, jelikož místa všech akademiků na ústavu vyžadují bezpečnostní prověření na stupeň TAJNÉ.

Kolika pracovními místy ústav disponuje?

Při tvorbě organizační struktury bylo vycházeno z obsahu předpokládané činnosti ústavu, čemuž odpovídají dvě oddělení s odlišným zaměřením. Co se týče počtu personálu, nechali jsme se inspirovat počty na Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení, jehož model je funkční a efektivní. Snažili jsme se o obdobný počet pracovníků. Ústav zpravodajských studií má 14 míst akademických pracovníků. Jakkoli je proces obsazování těchto míst pozvolný, přesto předpokládám, že v lednu příštího roku by snad mohlo být angažováno již 10 akademiků.

Byl vznik ústavu inspirován válkou na Ukrajině?

Na úrovni vedení Ministerstva obrany bylo o zřízení ústavu rozhodnuto v zásadě v letních měsících loňského kalendářního roku. Finální rozhodnutí o vzniku ústavu jako nové akademické součásti Univerzity obrany učinil její akademický senát v listopadu 2021, tedy stále několik měsíců před ruskou agresí na Ukrajině. Motivem pro zřízení ústavu jako vědecko-výzkumného pracoviště nebyla bezprostřední reakce na nějaký konflikt, ale reflexe dynamické proměny bezpečnostního prostředí nejen v Evropě. Zároveň vznikla potřeba smysluplně reagovat na některé nové zpravodajské fenomény, které se projevily nejen v oblasti vojenského zpravodajství, ale váží se k celkové proměně společnosti, změnám charakteru konfliktů a vlivům, které se promítají do procesu přípravy a přijímání politických a vojenských rozhodnutí.

Foto: V současné době je realizována výuka ve třech zpravodajských specializacích magisterského studijního programu Řízení a použití ozbrojených sil na Fakultě vojenského leadershipu.| UNOB

Takže válka na Ukrajině činnost ústavu neovlivňuje?

Vývoj konfliktu neovlivňuje činnost ústavu, ale je pro ni odborně inspirující. Právě na Ukrajině se projevila celá řada postupů, které jsou ve zpravodajství nové. Možná ne zcela neznámé, ale míra jejich výskytu, u některých dokonce jejich masovost, je nová, předtím v zásadě nikde nevyzkoušená. Některé formy práce byly zřejmé již v syrské občanské válce, něco na Kavkaze a v jihovýchodní Asii. Ukrajina však předkládá celý mix jevů k jejich analýze a zamyšlení o způsobech jejich dalšího využití.

Zdroj: Univerzita obrany