Němečtí zákonodárci napříč politickým spektrem schválili bezmála čtyřicet nových obranných projektů. Týden před Vánoci se dohodli na jejich financování prostřednictvím zvláštního fondu pro Bundeswehr (Sondervermögen) a skrze běžné rozpočtové kapitoly. Podle spolkového ministerstva obrany dosáhnou schválené projekty celkové hodnoty 21 miliard eur. K nejvýznamnějším zakázkám patří čtyři nové ponorky, rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot a přípravná fáze stavby nové třídy německých fregat.

Konec německé koaliční vlády se nese v duchu vzácného projevu jednoty v otázce národní bezpečnosti. Před nadcházejícími volbami do Bundestagu, jež se budou konat 23. února, podpořil spolkový rozpočtový výbor 38 návrhů na zbrojní projekty pro letectvo, námořnictvo i pozemní síly. Menšinovou koaliční vládu SPD a Zelených (Die Grünen) podpořila jak bývalá vládní strana FDP, tak opoziční CDU/CSU. Německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) za jejich hlasy poděkoval a zároveň varoval před Ruskem pod vedením prezidenta Vladimira Putina: „Musíme se postavit Putinově agresi a nadále být schopni zajišťovat bezpečnost této agresi navzdory.“

Jedním z nejdůležitějších projektů se stal nákup čtyř ponorek U212CD (Common Design), čímž se jejich počet ve službě německého námořnictva (Deutsche Marine) zvýší na šest. Do aktivní služby budou plavidla společnosti Thyssenkrupp Marine Systems postupně vstupovat od roku 2032 a spolkovou vládu vyjdou na 4,7 miliardy eur (včetně balíčku náhradních dílů a výcvikových kurzů). „Bezpečnostní situace v Baltském a Severním moři vyžaduje rychlé zlepšení obranných kapacit. Tato akvizice má zásadní význam pro zabezpečení severního křídla NATO,“ vysvětlilo německé ministerstvo obrany.

U212CD je diesel-elektrická ponorka s výtlakem 2800 tun, na jejímž vývoji se podílí Německo společně s Norskem. Plavidla s 30člennou osádkou a o délce 72 metrů jsou o něco menší než stávající německé U212A, kterých Deutsche Marine dnes provozuje šest. Obě země si v roce 2021 závazně objednaly celkově šest plavidel, dvě Berlín a čtyři Oslo. Norové letos v červnu schválili úmysl zakoupit další dvě jednotky (oficiální potvrzení zakázky stále chybí) a Němci nyní další čtyři (musí ovšem ještě dojít k podpisu smlouvy). Od dvoustranného akvizičního procesu si německá a norská vláda slibují úsporu nákladů a prohloubení obranné spolupráce. Jan Christian Kaack, velitel německého námořnictva, rozhodnutí o nákupu ponorek komentoval slovy o velmi dobrém dni pro ponorkové loďstvo a bezpečnost Německa: „Toto rozhodnutí výrazně posiluje naši obranyschopnost na severním křídle NATO. Větší dosah, vylepšená senzorová technika a poprvé možnost nasazení raket z ponorky.“

Také Johann Wadephul (CDU), místopředseda parlamentního klubu CDU, označil akvizici U212CD za velmi vítanou a důležitou zprávou pro německé námořnictvo. „O významu moderní ponorkové výzbroje svědčí řada zpráv o ohrožení naší podmořské infrastruktury a hrozbě, kterou představuje impozantní ruská ponorková flotila, jež se navzdory válce na Ukrajině nadále modernizuje,“ vysvětlil. Rozhodnutí bylo přijato širokou většinou napříč všemi parlamentními skupinami, což Wadephul ocenil pozitivním hodnocením: „To ukazuje, že se v době velmi náročné volební kampaně nepozastavujeme nad otázkami týkající se naší obrany a národní bezpečnosti.“ Rozpočtový výbor rovněž jménem Deutsche Marine schválil vývoj střely IDAS (Interactive Defence and Attack System for Submarines) určené pro ponorky U212CD. Berlín plánuje stavbu šesti fregat F127, rozpočtový výbor Bundestagu odsouhlasil financování přípravné fáze tohoto projektu. 

Pokud jde o Luftwaffe, 829 milionů eur poputuje na modernizaci uskladněných řízených střel Taurus. Protivzdušná obrana se dočká 120 raket PAC-3 MSE pro systémy Patriot v ceně 763 milionů eur, které nahradí rakety dříve předané Ukrajině. Kromě nich bude u výrobce Patriotů v USA (Raytheon) objednáno dalších 128 kusů raket za necelých 870 milionů eur. Další prostředky byly vyčleněny na prodloužení životnosti raket IRIS-T německé společnosti Diehl Defence. 

Pozemní síly spolkové armády (Heer) se mohou těšit na termovize pro pěchotu a izraelské vícenásobné raketomety PULS, které mají modernizovat a posílit schopnost hloubkového úderu Bundeswehru. Počítá se také s vybavením bojových vozidel pěchoty Puma reaktivním pancéřováním nebo s koupí asi tisícovky nových, především nákladních vozidel. Součástí vánočního balíčku jsou nakonec nové služební uniformy a sportovní a taktické oblečení v hodnotě 1,3 miliardy eur. 

České firmy by se na některých projektech pro Bundeswehr mohly podílet jako subdodavatelé pro německé zbrojovky. Podle německého think tanku SWP (Stiftung Wissenschaft und Politik) je v zájmu Berlína i Prahy zefektivnit obrannou a bezpečnostní spolupráci jak v NATO, tak v Evropské unii. SWP oběma zemím doporučuje vést strategický dialog a na úrovni pracovních skupin slaďovat obranné a zbrojní plánování. Během společných diskuzí může následně dojít k utváření profilů vojenských schopností a odstraňování nedostatků stejně jako k plánování společných projektů. Pilotním programem se má stát protivzdušná obrana, jelikož se Česká republika účastní Německem vedené iniciativy ESSI (European Sky Shield Initiative). Úzká koordinace s Berlínem se možná stane vzorem pro další účastnické země. Češi a Němci by se mohly pokusit společně prosadit přinejmenším částečné financování ESSI ze strany EU ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, čímž by posílili unijní bezpečnostní politiku a zároveň evropský pilíř NATO.  

Spolková republika patří k hlavním obchodním partnerům Česka v rámci EU a tento stav se za poslední dvě dekády příliš nezměnil. V roce 2004 i po téměř dvaceti letech v roce 2023 české firmy nejvíce vyvážely do Německa a na Slovensko, na třetí příčku se loni dostalo Polsko. V minulém roce šlo v případě exportu na německé území o 32,8% podíl, v případě exportu na slovenské území o 7,7% podíl. Absolutní hodnoty česko-německého dovozu a vývozu se neustále zvyšují, po dvou dekádách zhruba na dvojnásobek. Jak uvedl Český statistický úřad, exportu do Německa vévodí motorová vozidla a příslušné díly (29 %), následují elektrická zařízení (14,7 %) a další stroje a zařízení (13,7 %). Změna přístupu Berlína ke zbrojnímu průmyslu a obraně (Zeitenwende) má velký potenciál spustit poptávku po nových výrobcích. Nedávno schválené spolkové projekty za 21 miliard eur ukazují, jak velké sumy se dostanou k dodavatelům a subdodavatelům pro Bundeswehr.

Některé české zbrojovky se do globálních dodavatelských řetězců německých výrobců vojenské techniky již zapojily. Příkladem může být skupina Czechoslovak Group (CSG), která na začátku dekády podepsala memorandum o porozumění v oblasti taktických vojenských vozidel s düsseldorfským Rheinmetallem. „V rámci tohoto nového strategického partnerství obě společnosti umožní přenos obranných technologií mezi Německem a Českou republikou za účelem realizace projektů ve státech visegradské čtyřky i v jiných zemích,“ uvedl pro Hospodářské noviny mluvčí CSG Andrej Čírtek. „Těšíme se na spolupráci s Rheinmetallem a pevně věříme, že naše kooperace bude milníkem v modernizaci ozbrojených sil i českého obranného průmyslu,“ řekl majitel CSG Michal Strnad. „Je zde potenciál, aby se skupina Czechoslovak Group stala partnerem Rheinmetallu v České republice i mimo ni v oblasti náhrady a modernizace bojových systémů.“ Již tehdy Rheinmetall počítal se zapojením CSG do svých globálních dodavatelských řetězců, které nebude záviset na jednotlivých projektech a zakázkách.

Nejnovější zakázky v hodnotě 21 miliard eur pro Bundeswehr budou téměř jistě brzy následovat další významné akvizice. Geopolitické soupeření mezi západními státy a Ruskem se nezdá být u konce a s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu lze očekávat tlak na evropské členy NATO, aby zvýšili své obranné rozpočty. Německé zbrojení představuje šanci pro český průmysl, který se při včasném napojení na dodavatelské řetězce spolkových zbrojovek může dostat k lukrativním zakázkám. Úspěšně se to již podařilo společnosti Czechoslovak Group, která od roku 2020 spolupracuje s německým zbrojním koncernem Rheinmetall.

Zdroj: Zone Militaire, hartpunkt, Defense Magazine, Süddeutsche Zeitung, Welt, Český statistický úřad