Více než polovina izraelských raket vypálená od 7. října na Gazu byla naváděná, zbytek mají být „hloupé bomby”
Izraelská armáda měla od invaze Hamásu údajně vypálit na různé cíle teroristů v Pásmu Gazy cca 30 tisíc raket, kdy podle posledních zpráv měla být z tohoto počtu použita více než polovina naváděných střel a cca 45 % nenaváděných střel. V rámci této informace CNN cituje zdroje z amerických tajných služeb, podle kterých Izraelci sahají i po tzv. „hloupých bombách” u kterých není jisté, kam přesně dopadnou a jaké škody napáchají. I tak jde o ostrý kontrast oproti drtivé většině střel vypálených Hamásem a dalšími skupinami, které mají naváděných střel k dispozici naopak jen zlomek.
Teroristé z Hamásu během útoku na Izrael 7. října vypálili na 5 tisíc raket. Až na výjimky, které představovaly řádově jednotky íránských dronů a raket vybavených GPS čipy, šlo o nenaváděné, čili „hloupé střely“. Jednoduše řečeno se jedná rakety známé také jako gravitační, které po vystřelení bez navigačních systémů kopírují trajektorii a volně spadnou na zem, kde dojde k detonaci explozivních látek. Teroristé tak mohutným používáním nenaváděných střel hazardují se životy civilistů.
Podle zjištění CNN nechala Kancelář ředitele Národní zpravodajské služby USA vypracovat zprávu, ve které stojí, že od začátku izraelského protiútoku nenaváděné střely používají i Izraelci. Konkrétně se má jednat o 40-45 % z celkem 29 tisíc raket vypálených Izraelem. Mluví o tom tři nejmenované zdroje přímo uvnitř amerických tajných služeb, podle kterých jde o poměrně podstatnou část arzenálu. Právě nenaváděné rakety jsou známy svou nevypočitatelností a možným negativním dopadem na civilní obyvatelstvo.
„Typ použité munice nebudeme komentovat,“ řekl podle CNN mluvčí izraelské armády Nir Dinar. „Jako armáda oddaná mezinárodnímu právu a morálnímu kodexu věnujeme obrovské prostředky na minimalizaci škod na civilistech, ze kterých si Hamás udělal lidské štíty. Naše válka je proti Hamásu, ne proti lidem v Gaze,” komentoval situaci major izraelské armády Keren Hajioff.
Televizí společností CNN oslovení experti však vyjadřují své znepokojení ohledně izraelských tvrzení o co nejmenším dopadu na civilisty. „Je už tak dost špatné používat zbraně, i když přesně zasahují své cíle. Pokud ale nemají takovou přesnost, je to obrovský problém pro civilní ztráty. Tím spíše, když existují pochyby o tom, kam skutečně dopadají tyto střely v kontrastu s tím, jak to izraelská strana zamýšlela,“ popsal pro CNN analytik Amnesty International Brian Castner, který pracoval jako armádní pyrotechnik.
Co se konkrétní používané nenaváděné munice Izraelem týče, nepanuje mezi experty stoprocentní přesvědčení o všech nasazených typech. Komentátoři si však již v minulosti všimli např. izraelského používání leteckých pum M117 (které Američané shazovali na cíle během korejské války na začátku 50. let 20. století), což potvrzuje izraelskou armádou v říjnu zveřejněná fotografie bojového letounu, který podle expertů nesl právě bomby typu M117. Židovský stát pak od Spojených států dostal nejméně 5 tisíc kusů nenaváděných univerzálních bomb Mark 82 používaných taktéž od poloviny minulého století, o kterých psal deník Wall Street Journal. Izrael však vlastní techniku, díky které může z „hloupých bomb“ udělat „chytré“ – jde o tři tisíce kusů souprav Joint Direct Attack Munition (JDAM), které v sobě ukrývají naváděcí systémy a po nasazení na starší nenaváděnou munici z ní dělají rakety srovnatelné ovladatelností s modernějšími kousky. USA chtějí podle CNN Izraeli dodat i příbuzné soupravy Spice Family Gliding Bomb Assemblies v přepočtu za více než sedm miliard korun.
Americká podpora Izraeli trvá, ale slábne
„Bezpečnost Izraele leží na Spojených státech. V současnosti má ale více než jen USA, má EU, Evropu, má většinu světa. Svou podporu ale začínají postupně ztrácet kvůli nekončícímu bombardování,” komentoval podle BBC poslední vývoj americký prezident Joe Biden na nedávné konferenci ve Washingtonu.
Šéf Bílého domu nicméně během projevu jedním dechem dodal, že není pochyb o tom, že Izraelci musí Hamás zničit a že na to mají veškeré právo. Postupná změna amerického narativu přichází po sílících hlasech na téma humanitární situace v Gaze, a to zejména z prezidentovy vlastní strany. Washington tak nově Jeruzalém vyzývá, aby ještě více dbal na ochranu civilních životů a větší informační kampaň, která by civilisty v Gaze měla podrobněji informovat o chystaných útocích i evakuačních zónách.
Agentura AFP na začátku prosince zveřejnila údaje, podle kterých Izraelci od začátku operací v Gaze zabili na 5 tisíc teroristů Hamásu. „Tato čísla jsou víceméně přesná,” komentoval pro AFP nejmenovaný zdroj z izraelské armády. Nabízí se tak unikátní srovnání potvrzené přímo u zdroje. Podle mluvčího IDF Jonathana Conricuse vychází poměr zabitých civilistů a teroristů v Gaze na 2:1, tedy na jednoho zneškodněného islamistu dva mrtví lidé. Znamenalo by to tak cca 10 tisíc mrtvých Palestinců, oproti 19 tisícům, které hlásí Hamásem kontrolované palestinské ministerstvo zdravotnictví. V rozhovoru pro CNN pak Concricus dodal, že vzhledem k podmínkám městského boje v zastavěné oblasti jde o mimořádně pozitivní čísla. „Mohu říci, že pokud to je pravda – a myslím, že naše čísla budou potvrzena – tak pokud tento poměr porovnáte s jakýmkoli jiným konfliktem v městském terénu mezi armádou a teroristickou organizací využívající civilisty jako své lidské štíty, zjistíte, že tento poměr je nesmírně pozitivní a možná jedinečný v historii,” sdělil mluvčí izraelské armády. Podle AFP navíc zdroje uvnitř IDF doufají, že se tento poměr podaří v dalších fázích vojenských operací zásadně snížit.
Ohledně kolaterálních škod jsme se nedávno v rámci rozhovoru o probíhající izraelské operaci proti teroristům z hnutí Hamás v Pásmu Gazy bavili s plk. Otakarem Foltýnem, expertem na mezinárodní právo a problematiku hybridních konfliktů, který na naši otázku, zdali se vůbec dá vést vojenská operace v tak zalidněném a urbanisticky nepřehledném území, jako je pásmo Gazy, bez kolaterálních ztrát, odpověděl následovně: „Nedá. Představa, že každá kolaterální škoda je válečným zločinem, je laický mýtus. Právo ozbrojených konfliktů respektuje fakt, že úplně eliminovat civilní škody není možné. Proto sankcionuje pouze ty civilní škody, které jsou zbytečné a nepřiměřené dosahované vojenské výhodě. Zvláště v tak hustě zastavěné oblasti pochopitelně civilní škody nejsou zrovna malé. Povinností je ale omezit je na nezbytné minimum. Hamás bohužel dotlačil svou brutalitou Izrael do dilematu, zda se bude bránit (a nezbytně způsobí kolaterální škody) a nebo se bránit nebude. Pak by se ovšem okamžitě stal zranitelným a stálo by to násobně více životů.“