Inflatech je česká firma založená v roce 2014, jejímž klíčovým výrobním programem je výroba nafukovacích atrap pozemní vojenské techniky. Tvůrci podnikatelského záměru jsou dva čeští podnikatelé: Richard Fresser, majitel úspěšné firmy RAF Děčín, která vyrábí frézovací nástroje, a jeho syn Vojtěch Fresser, který je v Inflatechu v roli CEO. Zásadní roli v rozjezdu a úspěšném podnikání Inflatechu ale hrají i dva ruští společníci: Viktor Talanov a Andrej Parfenov. Zapojení ruských občanů do činnosti firmy, která vyrábí falešné cíle pro armády NATO a jejich spojence, představuje mimořádně zajímavý fakt, za kterým se skrývá neméně zajímavý příběh. Přinášíme exkluzivní rozhovor s Vojtěchem Fresserem a Viktorem Talanovem, který vysvětluje, jak unikátní spojení českých podnikatelů s ruskými experty vzniklo.

Foto: Viktor Talanov (vlevo) a Vojtěch Fresser | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Inflatech lze nazvat rodinnou firmou, protože většinový podíl 51 procent v něm držíte vy a váš otec. Vaši ruští společníci, Viktor Talanov a Andrej Parfenov, mají každý 24,5 procenta. Než se dostaneme k Inflatechu, jaká je vlastně historie rodinného podnikání?

Vojtěch Fresser: Táta v devadesátých letech založil firmu RAF Děčín, která se věnuje výrobě frézovacích nástrojů. Ta je ve svém oboru velmi úspěšná. Já jsem tátovi ve firmě už jako student pomáhal a získával zkušenosti s podnikáním. Po škole jsem přechodně působil jako finanční poradce a také jsem rozjel malou cestovní kancelář. Ale táhlo mě to k průmyslu. Chtěl jsem něco vyrábět a rozjet podnik, jako se to povedlo tátovi. V roce 2013 nám úplnou náhodou přišel e-mail od Viktora Talanova, který byl v té době projektovým manažerem v ruské rodinné firmě Rusbal, kterou založil jeho otec a která se věnuje výrobě balonů a také gumových atrap vojenské techniky. Viktor hledal ve světě partnery, se kterými by založil novou výrobu mimo Rusko. My sídlíme v Děčíně, kde býval silný textilní průmysl, dokud ho nezničila levná asijská konkurence. Výroba modelů z gumových textilií mi přišla jako dobrý podnikatelský záměr, protože v tomto oboru nabízíte vyšší přidanou hodnotu a nekonkurujete jen cenou. Tak jsme začali jednat a postupně jsme dospěli k záměru, že společně založíme v Česku firmu.

Viktor Talanov: Rusbal je v Rusku relativně úspěšná menší firma, která má několik desítek zaměstnanců. Sídlo a vývojová kancelář jsou v Moskvě a výroba v menším městě asi 70 kilometrů od ní. Založil jí můj otec Alexandr a já jsem v ní pracoval v podstatě jako projektový manažer. Dost citlivě jsem vnímal vývoj ruské ekonomiky i politiky, ale i vývoj vztahů Ruska se světem. Bylo mi jasné, že s ruskou firmou, která vyrábí v Rusku, není možná žádná světová expanze. Chtěl jsem podnikat v zahraničí a vyrábět s modernější technologií. V tomhle pohledu jsem se ale s otcem úplně neshodoval. Měli jsme už tehdy dost složitý osobní i pracovní vztah.

Takže vaše komunikace začala už předtím, než Rusko okupovalo Krym a než vypukl otevřený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Tyto události v roce 2014 ale musely být dost výrazný předěl. Byl to moment, kdy se vaši dnešní ruští společníci rozhodli přestěhovat do ČR a vsadit všechno na úspěch Inflatechu?

Vojtěch Fresser: Dá se říci, že události v roce 2014 projekt Inflatechu akceleroval. Viktor Talanov měl unikátní zkušenosti a know-how k výrobě gumových modelů, které bychom samostatně sbírali několik let. Vývoj velkých gumových modelů není levná záležitost a teprve na hotovém produktu můžete testovat, jestli jste odvedli dobrou práci nebo musíte začít znova. Spolupráce s Viktorem, který se vyzná v termodynamice, a jeho kolegou Andrejem Perfenovem, který byl v Rusbalu expert na design a modelářství, nám ušetřila obrovské peníze ve vývoji a několik let práce. Na druhou stranu těžko si dokážu představit, že bych začal jednat s ruským podnikatelem po událostech roku 2014. Je dobře, že jsme se potkali o rok dřív a měli už vybudovaný nějaký vztah a důvěru. Byli jsme zkrátka ve správný čas a na správném místě a díky tomu jsme následně mohli v relativně krátkém čase NATO posílit v novém parametru, který zde to té doby nebyl k dispozici. 

Viktor Talanov: Tady musím říci, že do Inflatechu jsem nepřinesl žádnou dokumentaci z Rusbalu. Nebudu z důvodu ochrany našeho know-how zacházet do detailů, ale Inflatech používá jinou, podstatně modernější technologii než Rusbal a vyvinul si vlastní designy. Ony jsou atrapy vojenské pozemní techniky na první pohled stejné, děláte model nějaké existující techniky, ale ve skutečnosti se může design výrobku podstatně lišit. A to má vliv i na to, jestli útočník rozezná, zda se jedná o falešný cíl. Naše výrobky jsou i díky spolupráci s armádami NATO, se kterými je testujeme, velmi realistickou a těžko odhalitelnou návnadou. No a co se týče okupace Krymu, tady musím říci, že pro mě se nejednalo o žádné překvapení. Otázka nebyla, jestli se to stane, ale kdy.

Jak to myslíte?

Viktor Talanov: Já jsem se vždy intenzivně zajímal o politiku a na současný ruský režim mám dost negativní názor. Když nastoupil Putin k moci v roce 2000, zpočátku jsem do něj vkládal naděje. Uvědomte si, že vystřídal Borise Jelcina, který byl starý, nemocný a měl problémy s alkoholem. Oproti němu působil Putin jako mladý a dynamický lídr. Netvářil se od počátku jako diktátor, šrouby utahoval postupně. Mě ale bylo nejpozději od roku 2008 jasné, že politická situace v Rusku se vyvíjí směrem k totalitě. A to souviselo i s ekonomikou a podnikáním. Pokud v Rusku vybudujete úspěšnou firmu, která je zisková, tak za vámi nevyhnutelně přijde někdo, kdo má vazby na Putina, s tím, že mu firmu v podstatě předáte. Jinak vás zlikviduje. Podnikat v Rusku znamená snášet korupci a byrokracii, která si s vámi jako podnikatelem může dělat v podstatě, co chce. Je to obrovská škoda, protože kdyby Rusko bylo právní stát se svobodným podnikáním, mohlo by být průmyslově úspěšnější než Evropa nebo dokonce Čína. Takhle se dá v Rusku podnikat jen s vědomím, že nikdy neuspějete na světovém trhu, že obchodujete jen doma. A to jsem nechtěl. Takže ve zkratce: Jsem ruský patriot, je to moje rodná země, ale je třeba rozlišovat Rusko jako zemi a její politický režim.

Takže jste se rozhodl přestěhovat do ČR a rozjet firmu Inflatech s rodinou Fresserů…

Viktor Talanov: Upřímně tak jednoduché to nebylo. Já jsem hledal partnery v řadě zemí: v Polsku, Finsku, Bulharsku, USA, dokonce i Austrálii. Ale nakonec díky vztahu a férovému jednání s Fresserovými vznikla firma v České republice.

Vojtěch Fresser: To můžu potvrdit. Dokonce jsme v jednu dobu řešili scénář, že u nás v Děčíně bude výroba, ale sídlo firmy a design se budou řešit ve Finsku.

Teď tedy působíte v české firmě, která vyrábí falešné cíle pro státy NATO a jejich spojence. Možná také cíle, na které plýtvá munici ruská armáda na Ukrajině. Zeptám se tvrdě: Nemáte s tím jako Rus morální problém?

Viktor Talanov: Vůbec ne. Na Ukrajině se nevede válka proti Rusku, ale proti Putinovu režimu. A nemám žádný problém s tím, že pracujeme pro NATO a jeho armády. Ano, každá organizace má své chyby a historické přešlapy, ale celkově hodnotím NATO a jeho roli pozitivně. Uvědomte si, že zdaleka ne všichni Rusové milují Putina. Hlavně to platí u vzdělanějších a podnikatelsky orientovaných lidí, kteří vidí, že Rusko se potupně mění v totalitní a do sebe uzavřený stát. A proto také řada takových lidí z Ruska utíká.

Vojtěch Fresser: Pane redaktore ve vaší otázce jste zmínil Ukrajinu. Oficiálně ale nepotvrzujeme, kam naše výrobky dodáváme. Upozorňuji, že naše výrobky jsou pokládány českými orgány za vojenský materiál, takže každý vývoz mimo ČR podléhá licenci, ke které se vyjadřují ministerstva obrany, vnitra i zahraničí a dokládáme certifikát koncového uživatele. Atrapy jsou vlastně posuzovány ve stejném režimu, jako skutečné tanky.

Mohl byste se do Ruska vrátit?

Viktor Talanov: Ne, nemohl. Podle současných ruských zákonů bych si za práci pro armády NATO odseděl 12 až 20 let natvrdo. Já jsem vždycky dbal na to, abych podnikal férově a dodržoval zákony. Ale nemůžete dělat obranný byznys pro NATO a neporušit přitom ruské zákony, které jsou pořád přísnější.

Setkáváte se vy nebo vaše rodina v České republice s nějakými problémy, protože jste Rus?

Viktor Talanov: Ne, s žádnou diskriminací se nesetkávám, a to nejen u Čechů, ale třeba i u Američanů, se kterými Inflatech spolupracuje. Berou mě jako experta a manažera, který něco umí. A také nepochybuji, že si firmu i mě pořádně prověřili, než nám svěřili zakázku. Samozřejmě, že jsem vnímal, jak je těžké získat v Česku pracovní vízum a začít tady legálně podnikat. Nebýt práce a vyjednávání Vojty Fressera, tak tu nejsem.

Navštívil jsem spoustu zemí a potkal se se spoustou lidí z nejrůznějších kultur. Podle mě, když už se s někým osobně bavíte, tak dnes není velký rozdíl, jestli je to Čech, Američan, Rus, Ind nebo Pákistánec. Mám kamarády i mezi Ukrajinci. Považuji se za kosmopolitu. Proto pro mě také není těžké žít a pracovat v jiné zemi.

Vojtěch Fresser: Získat pro Viktora jako ruského občana pracovní vízum bylo obrovské byrokratické martyrium. Ale chápu, že umožnit život a podnikání v obranném průmyslu pro ruského občana v ČR je v současné situaci něco mimořádného. Dokonce jsem přistoupil na to, že Inflatech a jeho společníci můžou být prověřováni ve stejném režimu, jako bychom žádali o prověrku na stupeň přísně tajné. Žádost o dlouhodobá víza se nakonec dostala úředním postupem na stůl ministrů obrany a vnitra. Vnitro s udělením víza souhlasilo, ale chyběl souhlas od obrany, kterou tehdy vedl Lubomír Metnar. Nakonec jsem posílal vysvětlující dopis a žádost o podporu přímo premiérovi Andreji Babišovi. Potom se ledy pohnuly a víza jsme pro Viktora i Andreje Parfenova získali. Ten proces trval dva roky.

Neobáváte se toho, že váš život a práce v České republice nějak poškodí vaše příbuzné v Rusku? Třeba otce a jeho firmu? V této souvislosti bychom měli zmínit, že nedávno byla v pořadu Reportéři ČT odvysílána reportáž, která z faktu, že Inflatech má ruské společníky, udělala téma…

Viktor Talanov: Nějaký dopad na ně to asi mít bude, zejména poté, co bylo v Česku medializováno v pořadu Reportéři ČT jako velká senzace, že Inflatech má ruské společníky. Přitom je to uvedeno už téměř deset let ve veřejně přístupném obchodním rejstříku. Tu zprávu převzala i některá ruská média a spojila mojí práci v ČR s podnikáním mého otce a jeho Rusbalem. Ale není žádné tajemství, že s otcem nemám dobré vztahy. Nerozumíme si ani lidsky, ani v podnikání. S otcem prakticky nekomunikuji, s Rusbalem nemám již několik let nic společného a know-how, které jsme si společně vybudovali v Inflatechu, pečlivě ochraňujeme před konkurencí.

Neobáváte se, že medializace faktu, že jste Rus, který nemá rád Putina a pracuje v obranném průmyslu pro NATO, ohrozí vaši bezpečnost?

Viktor Talanov: Jak jsem řekl, v obchodním rejstříku každý vidí už několik let, že jsme s Andrejem Parfenovem společníci v Inflatechu, moc dobře to ví český stát i naši zákazníci. Ale Reportéři ČT tuhle informaci rozvířili nejen v Česku, ale i v Rusku, kde jí některá média převzala a nepochybně jí zaznamenal režim. Je pravda, že kdyby nebylo té reportáže České televize, nikdy bych vám rozhovor nedával. Doufám, že se nic špatného nestane. Omezil jsem teď komunikaci na sociálních sítích, kde jsem byl možná až moc aktivní.

Vojtěch Fresser: Komunikoval jsem s panem redaktorem Stratilíkem, autorem té reportáže ČT, a snažil jsem se mu vysvětlit, že mu kvůli bezpečnosti našich ruských kolegů i naší firmy nechci poskytovat detailní informace o našich ruských kolezích. Po odvysílání reportáže ale nastala jiná situace. Nečekal jsem, že redaktor udělá senzaci z toho, že u nás pracují Rusové. Reportáž uvedli tak, že prý tajíme, že máme ruské společníky. Jak můžu tajit něco, co je zveřejněné v obchodním rejstříku a co jsem detailně řešil s českou administrativou a politiky? V situaci, která nastala, jsme se rozhodli poskytnout vám tento rozhovor. Také jsme připravili vysvětlující dopis, pokud by nějaký partner vysvětlení potřeboval. Ale když se vrátím k vaší otázce, medializace toho, že u nás ruští experti pracují pro NATO, určitě jejich bezpečnost nezvyšuje.

Jak se vám žije v České republice? Chcete tu zůstat natrvalo?

Viktor Talanov: Dokážu si to představit. Firma šlape, a i v soukromí se mi daří dobře. Česká republika je dobré místo pro život. Už jsem vám řekl byznysové a řekněme politické důvody, proč jsem se odstěhoval z Ruska. A pak je tady ještě jeden trochu banální důvod, že v Česku a vůbec v Evropě jsou dobré silnice. Já rád cestuji autem a kvalita ruských silnic mi vždy vadila (smích).  

Vojtěch Fresser: Díky práci Viktora Talanova a Andreje Parfenova jsme v Česku vybudovali úspěšnou firmu obranného průmyslu a zaměstnali několik desítek lidí, mimo jiné uprchlíků z Ukrajiny. Expandujeme a získáváme nové zákazníky. Takže já doufám, že naše spolupráce s Viktorem a Andrejem bude dlouhodobá a že jim Česká republika bude dobrým domovem.

Zdroj: CZ DEFENCE