Na jedné straně plány na nejrozsáhlejší modernizaci výzbroje za posledních několik dekád, na druhé zpomalující národní ekonomika. Vláda Andreje Babiše zvyšovala dva roky platy ve státním sektoru, nabírala nové zaměstnance včetně vojáků a slibovala i investice, ale poslední měsíce hledá rezervy, zvyšuje daně a investice odkládá.

Foto: Armáda je tradičně sektorem, kde se projeví vládní škrty mezi prvními. (ilustrační foto) | army.cz

Armáda je tradičně sektorem, kde se projeví vládní škrty mezi prvními. V ohrožení jsou akvizice nových vrtulníků, tanků, dělostřeleckých houfnic, radarů. Vůbec největší vojenská zakázka v moderní české historii na nová bojová vozidla pěchoty je už v běhu, přesto nelze vyloučit, že počet nových BVP bude nakonec nižší. Takový osud ostatně potkal před lety nákup kolových obrněných vozidel.

Česká republika dlouhodobě nedává 2 % HDP na obranu, jak mají činit státy NATO. Vláda navrhuje obranný rozpočet ve výši necelé 3 miliardy EUR v roce 2020 a 3,4 miliardy EUR v roce 2021, což by odpovídalo 1,4 % HDP. To je částka, ke které se zavázala už předchozí vláda, v níž byl Andrej Babiš (současný premiér) ministrem financí. Tato meta je hluboce pod doporučením NATO, a přesto ji vlády dokola odkládají.

Foto: Grafický přehled jednotlivých států a jejich výdajů na obranu v roce 2018 | Wikimedia Commons

„Jde o limitování obranyschopnosti ČR a nedodržení závazků v NATO!" stojí v závěru analýzy předních českých expertů, včetně armádního generála Petra Pavla. Současný ministr obrany Lubomír Metnar slibuje, že v roce 2024 obdrží armáda 2 % HDP. Takovému slibu se každý směje, protože Metnar je už desátým ministrem obrany, kdo toto slibuje. Obranný rozpočet se pohybuje pod hranicí 2 % už od roku 2006.

Peníze pro armádu navíc kolísají z roku na rok, v takové situaci nelze plánovat strategické investice. Kritici často vyčítají vojákům, že část peněz z ročního rozpočtu nedokáží utratit. Organizační složky ministerstva obrany a armády proto občas těsně před koncem fiskálního roku nakupují často až zbytečnosti. Ale to není jejich chyba, je to důsledek byrokratických překážek ve větších výběrových řízeních a také rozpočtových zákonů České republiky, které neumožňují armádě hospodařit ve víceletém horizontu. Ačkoli o tomto problému politici vědí, ještě nikdo nenašel odvahu jej odstranit.