Snad žádný z ministrů obrany samostatného Slovenska ve funkci nemusel čelit tak vážným krizím jako Jaroslav Naď. Jako by nestačilo, že přišel do zanedbaného a finančně i personálně podvyživeného resortu, hned bylo třeba naplno bojovat proti pandemii SARS-CoV-2. Nyní čeká (nejen) Slovensko nelehký úkol v podobě zvládnutí přílivu ukrajinských uprchlíků, ale i zabezpečení ochrany před Ruskem. Ohledně aktuální situace i stavu Ozbrojených sil SR se nedávno vyjádřil ministr Naď v resortním časopisu Obrana.

Foto: Slovensko má dnes ve výzbroji sovětské stroje BVP-1, BVP-2 a BVP M | Ministerstvo obrany SR

Pane ministře, co bylo pro vás na ruském útoku proti Ukrajině nejvíce šokující?

Nedokážu pochopit, že se dokáže v jedné osobě a v celém režimu, který tato osoba stvořila, akumulovat tolik zla. Nikdo nemá právo sáhnout na životy nevinných lidí, napadnout svobodný demokratický stát s legitimní vládou a svou zvrácenou propagandou nakonec ublížit i vlastním občanům a odstřihnout je od reality a pravdy. Na druhou stranu  pro mě bylo pozitivním poznáním, kolik dobra a solidarity dokážou projevit Slováci. Rusko a Ukrajina jsou dnes naprosto odlišné světy, které se setkaly ve válce a já věřím, že nakonec vyhraje ten dobrý svět, nevinný a spravedlivý.

V jaké situaci a jakém stavu jsou Ozbrojené síly SR a v jaké by měly být?

Jsou v adekvátním stavu k tomu na to, že byly na okraji zájmu prakticky 30 let. Roky nezájmu, nesystematické práce a bohužel, řekněme si to rovnou, i rozkrádání v resortu, se podepsaly na technické připravenosti OS SR, ale také Vojenské policie, Vojenského zpravodajství či civilních součástí. Máme však skvělé lidi, odborně zdatné, zanícené, ochotné dělat věci kvalitně a tím se postupně hýbou věci dopředu. Ozbrojené síly jsou navzdory nesnadnému období spolehlivým pilířem naší bezpečnosti a já jsem za to opravdu vděčný. Nedávno jsme interně vyhodnocovali všechno to, co se nám podařilo za dva roky této vlády udělat v resortu. Vůbec toho není málo, což potvrzuje zpětná vazba od vojáků. Jsem jim vděčný za důvěru, ale také za trpělivost. Ale i oni vidí, že další velké věci se blíží ke konci, například obstarávání nové moderní pozemní techniky. V tomto momentě máme v resortu rozjetých více než sto modernizačních projektů, k tomu mnoho infrastrukturních projektů, v procesu je zvyšování počtu vojáků, atp.

Vybudování těžké mechanizované brigády je pro nás prioritou. Potřebujeme opravdu zásadně modernizovat a zkvalitňovat naši obranu. Například pořídit ruční zbraně, různé druhy dronů. Samozřejmě je velkou ostudou, že vojáci stále jezdí na nákladních vozech Praga V3S, které mají už i 70 let. Věřím, že brzy i systémově dosáhneme obranných výdajů ve výši minimálně dvou procent HDP, kdy jindy, když ne teď, když máme válku doslova na hranici. I ti, kteří dlouhodobě zpochybňovali potřebu adekvátních obranných výdajů, už snad pochopili.

Ve smyslu připravované koncepce obměny ručních palných zbraní plánujete nakoupit asi 47 000 útočných pušek. Kdy se jich vojáci dočkají?

Ano, je třeba se posunout dopředu i v této oblasti. Aktuálně jsme ve fázi sumarizace požadavků ze strany ozbrojených sil. Šlo by o kompletní přezbrojení, které je naprosto nezbytné, protože útočné pušky Sa-58, které ještě naši vojáci stále používají, jsou staré více než půl století. Jednoduše, jakkoli byly tyto zbraně populární, nesplňují již aktuální technické požadavky na moderní pojetí zbraně. U všech projektů mě v první řadě zajímají potřeby vojáků. Proto počkám na kompletní požadavky ozbrojených sil a poté zrealizujeme zakázku. Očekávám relativně rychlý proces.

Jaká je situace v modernizaci pozemní techniky?

Velkým projektem je obměna pásových bojových vozidel, momentálně vyhodnocujeme nabídky. Ty nám poslali Maďaři, Španělé, Švédové a Poláci. Podpis smlouvy předpokládáme na podzim. Zde také půjdeme formou vláda-vláda, což nás s vybranou zemí posune na vyšší úroveň dlouhodobé spolupráce. Pokud se nám podaří tento projekt zrealizovat, půjde o přelomovou modernizaci v historii Ozbrojených sil SR.

Jaký cíl měl 8. března půlhodinový rozhovor a také osobní setkání s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem?

Spojené státy americké jsou naším strategickým spojencem v době míru a také v krizi se ukazuje, že jsou dobrým
a spolehlivým partnerem a přítelem. S ministrem Austinem jsme hovořili o situaci na Slovensku - jsme pár kilometrů od reálné války, proto se zajímal, jak zvládáme nápor uprchlíků a jaké bezpečnostní a obranné opatření podnikáme. Hovořili jsme o pomoci Ukrajině a dalším možném vývoji situace nejen na Slovensku, ale i na celém východním křídle NATO. Probírali jsme také plánované modernizační potřeby a nutnost vynakládání minimálně dvou procent HDP na obranu. Chci také zmínit, že poslední návštěva amerického ministra obrany na Slovensku se uskutečnila před dvaceti lety. Uznejte, v tak náročných časech, jaké v současnosti žijeme, je mimořádně důležité mít za zády tak důležitého
a silného spojence. I proto jsem velmi rád, že jsme ještě před ruskou agresí na Ukrajině stihli podepsat Dohodu o obranné spolupráci s USA. Řeknu vám slova, jakými začal ministr Austin jednání: „Jsem tady, abych vám
jasně deklaroval, že USA jsou připraveny pomoci vám ubránit každý centimetr vaší země.” Jsem vděčný za jasné
kroky nejen USA, ale i dalším prozatím pěti zemím, které k nám pro naše bezpečí posílají své vojáky.

Vláda SR 9. března souhlasila s vytvořením mnohonárodní bojové skupiny posílené Předsunuté přítomnosti NATO (eFP) na území Slovenska. Co všechno to pro Slovensko znamená?

Jedná se o jasné a silné gesto jednoty a připravenosti NATO. Aktuálně se ukazuje, jak strategicky důležité rozhodnutí to bylo, že SR vstoupila do NATO. Jsme zodpovědnými a konečně i v obraně aktivními členy Aliance, proto intenzivně jednáme o posílení našich schopností i ve spolupráci se spojenci. V těchto dnech přichází posílení v podobě tzv. jednotky Předsunuté přítomnosti NATO a spojenci nám tak zajistí mnohem kvalitnější obranu. Vyzvednu zejména moderní a špičkový systém PVO Patriot (Pac3), který zásadně posílí obranu našeho vzdušného prostoru.

Spojenci nám však zajistí i množství jiných způsobilostí. Mohu zmínit radarové systémy Sentinel, systém PVO Avenger, systémy průzkumu, kybernetickou obranu, ale také mechanizované jednotky pozemních sil. Takto by se dalo pokračovat dále. Rozmístění přibližně 2 000 spojeneckých vojáků má zejména odstrašující charakter. V neposlední řadě tak doplňujeme způsobilosti, kterými nedisponují naše ozbrojené síly. Jsem vděčný našim spojencům, že si uvědomují křehkost našeho geografického postavení a vážnost aktuální bezpečnostní situace. O tom přesně NATO je – jeden za všechny, všichni za jednoho.

Zdroj: Ministerstvo obrany SR