Jednou z nejvíce používaných metod využívaných zpravodajskou službou pro sběr informací je jejich získávání z otevřených zdrojů (Open Source Intelligence neboli OSINT). Otevřenými zdroji se v kontextu sbírání dat myslí sběr informací z volně dostupných veřejných informačních zdrojů, jako jsou například zpravodajská či sociální média zahrnující jak psané texty, tak i audio a video záznamy, které jsou veřejně přístupné. Po veřejném publikování dat tak mohou zpravodajské služby dané informace volně najít a následně analyzovat jejich obsah, zdali neobsahují důležité informace, které by mohly mít případný vliv na bezpečnost České republiky. Vlivem rozmachu sociálních sítí, digitalizace a následného globálního sdílení informací prostřednictvím moderních technologií, které je možné veřejně publikovat přímo v ten okamžik, kdy se daná situace odehrává, jsou volně přístupné informace a jejich následná analýza zpravodajskými složkami nedílnou součástí zajištění bezpečnosti České republiky. 

Foto: Jednou z nejvíce používaných metod využívaných zpravodajskou službou pro sběr informací je jejich získávání z otevřených zdrojů (Open Source Intelligence neboli OSINT). | Shutterstock

Informace jsou v dnešní době plné moderních technologií, kdy se lidské aktivity přesouvají do online prostoru, jednou z nejnebezpečnějších zbraní, a proto je práce zpravodajských služeb při jejich sbírání a následném analyzování velmi důležitá pro zajištění a udržení bezpečnosti České republiky. Zároveň jsou tyto informace díky snadnému přístupu k online prostředí v dnešní době nejsnáze získatelné. Díky metodě OSINT mohou zpravodajské služby analyzovat informace z volně přístupných otevřených zdrojů, kdy tyto informace představují 80-90 % všech získaných informací.

V dnešní době může prostřednictvím internetu v podstatě kdokoliv vyhledat jakékoliv informace a také jakékoliv informace volně šířit. Jednou z bezpečnostních hrozeb, kterou dokážou zpravodajské služby včas odhalit pomocí použití OSINT, je hrozba extremismu a terorismu. Online prostředí představuje důležitou platformu, kterou extremistické skupiny využívají pro šíření extremistických nálad a myšlenek v globálním měřítku, včetně komunikace mezi jednotlivými členy, kde se prostřednictvím zdánlivého bezpečí a anonymity online prostředí mohou jednotlivé skupiny sdružovat. Online prostředí slouží také jako prostředek realizace případných transakcí na podporu daných skupin či k plánování akcí, které mohou ohrozit bezpečnost daného státu. Nasbírané informace z online platforem z volně přístupných zdrojů pak zpravodajské služby mohou využít při analyzování hrozby, kterou dané extremistické skupiny pro Českou republiku představují a případně předvídat jejich budoucí kroky.

Dále metoda OSINT pomáhá odhalit potencionální ohrožení bezpečnosti České republiky, které je spojené se šířením dezinformací. Pozorování, sběr a analyzování dezinformací, které se šíří ve volně přístupných online platformách, slouží ke včasnému odhalení dezinformačních kampaní a k případnému zmírnění negativního dopadu na smýšlení obyvatel, který by mohl mít vliv na změnu nálady ve společnosti, zapříčinit její polarizaci a tím se podílet na vzniku radikalizovaných skupin vně státu, které by měly potenciál ohrozit stabilitu České republiky. Válka na Ukrajině pak důležitost OSINT jasně potvrdila právě s ohledem na šíření dezinformačních kampaní Ruska v online prostoru České republiky, který ruská strana využívá pro šíření narativů majících za úkol ovlivnit veřejné myšlení české společnosti s cílem legitimizovat a ospravedlňovat ruské činy vůči Ukrajině a které by zároveň zajistily podporu aktivit Ruska proti Ukrajině. Význam boje zpravodajských a bezpečnostních složek proti dezinformacím je tak značný. Podle zástupců Vojenského zpravodajství sofistikované dezinformace mohou napáchat velké škody a zasetá pochybnost se těžko odstraňuje, což potvrdil i ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, když řekl, že dezinformace mají sílu společnost totálně rozdělit a v časech války i zlomit ochotu se bránit či se postavit nebezpečí na odpor.

Na druhou stranu, metoda OSINT a existence online prostředí, které umožňuje volný přístup k informacím po internetových informačních tocích, vymazává výhodu, kterou zpravodajské služby měly ve sběru informací, jelikož díky veřejné dostupnosti informací nyní může prakticky kdokoliv získat informace o čemkoliv. OSINT tak představuje příležitost i pro osoby, které by získané informace mohly využít k ohrožení bezpečnosti České republiky. To znamená, že by měl být kladen větší důraz na kyberbezpečnost, která je úzce spjata s existencí online hrozeb spojených s (dez)informacemi v online prostředí. Využívání OSINT tak vede ke zvyšování nároků na zajištění kyberbezpečnosti nejen státních institucí, ale i zvýšení kyberbezpečnosti kritické infrastruktury před hackerskými útoky, které by mohly zapříčinit úniky (utajovaných) informací a jejich následné zveřejnění v online prostředí. Zároveň však OSINT pomáhá zpravodajským službám tuto hrozbu zmírňovat prostřednictvím předvídání těchto kyberútoků za pomoci sběru informací z veřejných zdrojů v kombinaci s přístupem zpravodajských služeb k informacím z neveřejných zdrojů. Přestože v dnešní době zpravodajské služby v rámci sběru a vyhodnocování informací využívají různé informační technologie, vysoce kvalifikovaný lidský faktor je stále ten nejdůležitější prvek celé zpravodajské činnosti.

Zdroj: flashpoint.io, Bezpečnostní a informační služba ČR