Oficiální předání prvních dodaných vrtulníků H-1 se uskutečnilo 17. srpna na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou za účasti ministryně obrany Jany Černochové, náčelníka Generálního štábu AČR genpor. Karla Řehky a dalších představitelů resortu obrany, armády a zástupců Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR a Výboru pro obranu PS PČR. Představeny byly oba typy vrtulníků, tedy AH-1Z Viper (včetně dynamické ukázky) a UH-1Y Venom a také nový simulátor na typ vrtulníku AH-1Z, jehož stavba byla nedávno dokončena. Simulační centrum H-1 postavil a instalaci zatím prvního leteckého simulátoru zajistil státní podnik LOM PRAHA.

Foto: Oficiální předání prvních dodaných vrtulníků H-1 se uskutečnilo 17. srpna na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou za účasti ministryně obrany Jany Černochové, náčelníka Generálního štábu AČR genpor. Karla Řehky a dalších představitelů resortu obrany, armády a zástupců Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR a Výboru pro obranu PS PČR. | Jan Suchánek | CZ DEFENCE

26. července 2023 přistál v Náměšti transportní letoun C-17 Globemaster a do výzbroje Vzdušných sil Armády České republiky přibyly první dva bitevní vrtulníky Bell AH-1Z Viper, zakoupené podle smlouvy z prosince 2019. 17. srpna pak byly na 22. základnu vrtulníkového letectva dopraveny další dva stroje, a to třetí vrtulník Viper a první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. Česká republika od Američanů zakoupila celkem 12 vrtulníků H-1 (čtyři AH-1Z Viper a osm UH-1Y Venom). Následovat pak bude dalších šest Viperů a dva Venomy, které vláda USA České republice darovala v létě 2022. Zařazením těchto strojů do výzbroje končí mnohaletý akviziční proces, který zažil řadu turbulencí. Americké vrtulníky nahrazují bitevní vrtulníky Mi-24/35, z nichž část již dnes létá nad frontou na Ukrajině v původní české kamufláži a s ukrajinskými výsostnými znaky. Jejich příchod znamená malou revoluci ve schopnostech Vzdušných sil AČR.

Foto: 26. července na 22. základnu vrtulníkového letectva dorazily první dva americké bitevní vrtulníky AH-1Z Viper. | kpt. Jindřiška Budíková / 22.zVrL

Potřebě nahradit zastaralé vrtulníky Mi-24/35 a vyřešit závislost na Ruské federaci z hlediska náhradních dílů se Ministerstvo obrany věnovalo intenzívně nejpozději od roku 2014. Původní úvahy se ubíraly směrem pořízení lehkých víceúčelových a později víceúčelových vrtulníků, což bylo do značné míry definováno ze západního pohledu nestandardními schopnostmi Mi-24, které kombinují vlastnosti bitevních vrtulníků pro podporu pozemních sil s možností přepravovat osoby i materiál. Po stanovení specifikací a průzkumu trhu byli osloveni čtyři výrobci: italská společnost Leonardo, výrobce strojů AW139M, francouzská společnost Airbus Helicopter, výrobce strojů AS532, americká společnost Bell, výrobce vrtulníků UH-1Y, a rovněž americká společnost Sikorsky, výrobce ikonických UH-60 Black Hawk. Armáda požadovala 12 kusů, nabídky ovšem neodpovídaly jejím představám.

Vrtulníky měly mít schopnost plnit tři základní úkoly: podporu pozemních vojsk a speciálních sil, včetně palebné, transport vojáků a odsun raněných. Vedle pořizovací ceny byl tento požadavek rozhodující, a podle názoru Armády České republiky jej naplňovala jen kombinace víceúčelových Venomů a bitevních Viperů od společnosti Bell, tedy vrtulníky tzv. systému H-1, která rovněž splňovala požadavek, aby šlo o vrtulníky konstruované od začátku pro vojenské potřeby a ověřené v boji. Ministerstvo rozhodlo o jejich pořízení formou vláda-vláda, a přes námitky italského výrobce byla v prosinci 2019 podepsána smlouva na dodání 8 Venomů a 4 Viperů za cenu 14,6 miliardy korun bez DPH. Proces výběru až k podpisu smlouvy trval plných pět let.

Foto: Nakládání víceúčelového vrtulníku UH-1Y v české kamufláži do transportního letounu C-17 Globemaster III | PraiseTheSteph

Tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar po podpisu smlouvy řekl: „Do konce roku 2023 budou nové vrtulníky ve výzbroji naší armády. Získáme moderní a v praxi vyzkoušené stroje, zvýšíme bojeschopnost a současně snížíme závislost na ruské technice.“ Součástí kontraktu byly také zbraňové systémy, munice, údržba, zaškolení a výcvik personálu. Generální opravy, servisní opravy, údržbu, dodávky náhradních dílů a poskytování technické podpory zajistí podle smlouvy z letošního června státní podnik LOM PRAHA, který bude také provozovat výcvikové trenažery v simulačním centru na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti. Se stavbou budovy simulačního centra H-1 se začalo minulý rok v dubnu a ze stavebního hlediska byla hala dokončena již v prosinci. Na začátku února 2023 pak byl nový objekt zkolaudován. „Budovu bych rozdělil na dvě části. V první části jsou dvě velké haly. V jedné hale je simulátor pro Viper, ve druhé bude později Venom. Ve druhé části, která je menší, jsou například dvě učebny, kancelářské zázemí a dvě místnosti pro plánování misí,“ představil objekt ředitel závodu H-1 Milan Obr.

Foto: „Budovu bych rozdělil na dvě části. V první části jsou dvě velké haly. V jedné hale je simulátor pro Viper, ve druhé bude později Venom. Ve druhé části, která je menší, jsou například dvě učebny, kancelářské zázemí a dvě místnosti pro plánování misí,“ představil objekt ředitel závodu H-1 Milan Obr. | Jan Suchánek | CZ DEFENCE

Centrum je podle něj zabezpečeno a provozováno v neutajovaném režimu s tím, že kdyby vznikl požadavek na budoucí vyšší režim utajení, tak je vše připraveno. První dva roky po zahájení provozu bude veškerou činnost simulátorů zajišťovat americký partner a postupně tato schopnost přejde na státní podnik LOM PRAHA. Podle dohody s Armádou České republiky bude simulátor poskytovat až 3 000 provozních hodin za rok. Simulační centrum H-1 v Náměšti nad Oslavou má kapacitu 34 osob.

Podpis smlouvy na nákup amerických vrtulníků před vypořádáním námitek ze strany italského výrobce v důsledku vedl k rekordní pokutě půl miliardy korun, kterou Ministerstvu obrany udělil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a kterou následně potvrdil také soud. Zákazu realizace smlouvy však společnost Leonardo nedosáhla. Argumentem úřadu byly ohledy na bezpečnostní zájmy státu.

V srpnu 2022 pak ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že vláda USA daruje České republice jako součást kompenzací za techniku poskytnutou napadené Ukrajině dalších osm strojů systému H-1, čímž v budoucnu vzroste počet Viperů a Venomů na 10+10. Jde o vrtulníky vyřazené ze služby u americké námořní pěchoty. Česká republika hradí jejich modernizaci a převoz do země: „Půjde o dar, zaplatíme pouze cenu opravy, přestavby dle našich požadavků, dopravu do ČR a další související náklady. Ty v tuto chvíli nejde přesně vyčíslit, ale oproti ceně za nové vrtulníky jde o nesrovnatelné částky,“ uvedla ministryně. 

Foto: Víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom, v pozadí bitevní vrtulník AH-1Z Viper | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Americké ministerstvo zahraničí schválilo v květnu smlouvu o prodeji potřebných dílů a vybavení, z níž mj. vyplývá, že modernizované vrtulníky dostanou nové motory, navigační jednotky a radiostanice. Česká republika má podle Ministerstva obrany hradit necelou polovinu z částky 650 milionů dolarů (13,8 miliard korun), a využije k tomu dar 306 milionů dolarů, které obdržela od USA jako kompenzaci za svou pomoc Ukrajině. Cílem modernizace bude uvést tyto starší stroje do stejného stavu, jako dvanáct zakoupených nově vyrobených vrtulníků podle smlouvy z prosince 2019.

Foto: Bitevní vrtulník AH-1Z Viper | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Vrtulníky Viper v současné době disponuje jen námořní pěchota Spojených států a vzdušné síly Bahrajnu. Spolu s Českou republikou pak bitevní Vipery do své výzbroje zařadí rovněž Slovensko, které dostane od USA kompenzací za své MiGy-29 poskytnuté Ukrajině 12 vrtulníků a 500 protitankových řízených střel Hellfire za sníženou cenu, resp. část nákladů budou hradit Spojené státy, část Evropská unie. Víceúčelové vrtulníky Venom v současnosti provozuje jen americká námořní pěchota a Vzdušné síly AČR budou jejich celosvětově druhým uživatelem.

Výrobce vrtulníků, společnost Bell Textron Inc., na začátku letošního roku dokončila program H-1 pro americkou námořní pěchotu a dodala 189. vyrobený Viper. Vrtulníky systému H-1 pro americké ozbrojené síly dodává od roku 1962. Prvním typem byl ikonický vrtulník přezdívaný Huey, dvoumotorový víceúčelový stroj, jehož nástupci jsou světově velmi rozšířený typ UH-1N z roku 1970 a UH-1Y Venom zavedený do výzbroje USMC v roce 2008. V roce 1966 víceúčelové stroje doplnil do tandemu AH-1 Cobra, první specializovaný bitevní vrtulník, vylepšený v roce 1984 verzí AH-1W SuperCobra a v roce 2010 do výzbroje USMC zařazený "náš" AH-1Z Viper. Současná generace strojů systému H-1 se vyznačuje především 85% shodou konstrukce a zaměnitelností náhradních dílů, což je vlastnost, která slibuje mimořádnou míru provozuschopnosti usnadněním logistiky údržby.

Ruské Mi-24/35 budou u AČR záhy po 45 letech již jen minulostí. V červnu jejich posádky absolvovaly poslední ostré střelby. Náhrada v podobě kombinace dvou typů vrtulníků systému H-1 přinese zcela nové operační schopnosti.

Bitevní Viper může nést různorodou výzbroj – od střel AIM-9 Sidewinder, přes AGM-179 Joint Air-to-Ground Missiles (JAGM), až po různé laserem naváděné a konvenční střely. Je také vybaven 20mm rotačním kanónem. Jeho zaměřovací systém (Target Sight System, TSS) umožňuje operátorům rozeznat přítele od nepřítele na bezpečnou vzdálenost, za jakéhokoli počasí, ve dne i v noci – TSS třetí generace ve spojení s optimalizovaným systémem zobrazení na přilbě Top Owl poskytuje základní identifikaci cíle na velkou vzdálenost a přesnost pro schopnost smrtícího úderu. Jako stroj vyvinutý pro potřeby námořní pěchoty se může také pochlubit schopností operovat v mimořádně nepříznivých podmínkách. Tuto vlastnost sdílí s víceúčelovým Venomem, který nabízí osvědčené schopnosti v oblasti přepravy, podpory speciálních operací, doprovodných misí, pátracích a záchranných misí, průzkumu a velení a řízení, a může být vyzbrojen i pro mise palebné podpory. Rotory obou vrtulníků odolají přímým zásahům až do ráže 23 mm.

V rámci dnešního oficiálního představení prvních dodaných vrtulníků H-1 ministryně obrany Jana Černochová sdělila, že se nejedná jen o vítání nových amerických vrtulníků, ale jde také o loučení se stávajícími vrtulníky sovětské provenience, se kterými naše armáda létala dlouhých 45 let. Ministryně také příslušníkům 22. letecké základny popřála, aby jim nové vrtulníky dobře a dlouho sloužily a aby se všichni piloti vrtulníků vždy vrátili v pořádku domů.

Náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka následně ve své řeči připomenul, že nové vrtulníky znamenají výrazný posun ve schopnostech (senzorických i jako palebná podpora) vrtulníkového letectva a také sdělil, že AČR potřebuje modernizaci, jejíž součástí je právě např. zavedení nových amerických vrtulníků a ujistil, že modernizace naší armády bude probíhat i nadále.

Ředitel LOM PRAHA Jiří Protiva se pro CZ DEFENCE vyjádřil, že je velmi rád, že se státní podnik do celého přezbrojovacího projektu na platformu H-1 pro Armádu České republiky významně zapojuje, a to ve třech oblastech – životní cyklus, logistika a simulační centrum.

Foto: Ředitel LOM PRAHA Jiří Protiva se pro CZ DEFENCE vyjádřil, že je velmi rád, že se státní podnik do celého přezbrojovacího projektu na platformu H-1 pro Armádu České republiky významně zapojuje. | Jan Suchánek | CZ DEFENCE

Právě podporu výcviku vidí ředitel Protiva pro piloty jako zásadní, aby pak mohli sednout do ostrých strojů a chránit české nebe s novými vrtulníky Viper a Venom.

Foto: Ministryně obrany Jana Černochová, náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka a velitel 22. základny vrtulníkového letectva brig. gen. Rudolf Straka | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

V souvislosti s oficiálním předáním prvních strojů Armádě České republiky k užívání jsme položili veliteli 22. základny vrtulníkového letectva brigádnímu generálovi Rudolfu Strakovi pár otázek:

Na moderním bojišti můžeme kromě jiného vidět hromadné nasazení přenosných protiletadlových raketových kompletů (MANPAD). Jaké výhody má vrtulník AH-1Z Viper (např. radarová/tepelná stopa apod.) proti těmto prostředkům oproti bitevnímu vrtulníku Mi-24/35?

Vrtulník AH-1Z Viper má obrovskou výhodu proti svému předchůdci v tom, že je vybaven moderními systémy vlastní ochrany, které vrtulník Mi-24/35 postrádal. Vrtulníky Mi-24/35 byly vybaveny pouze zastaralým výstražným radarovým přijímačem RWR (Radar warning receiver), který funguje tak, že dojde-li k ozáření vrtulníku radarem, upozorní na tuto skutečnost pilota s informací o směru, kde se přibližně zdroj radarového záření nachází a také s informací o typu radiolokátoru, je-li knihovna systému aktualizovaná, a ta bohužel nebyla. To bylo v podstatě vše, co systém vrtulníku Mi-24/35 umožňoval. Žádný varovný systém proti systémům MANPADS na vrtulníku Mi-24/35 nebyl v rámci AČR používán.

O vrtulníku AH-1Z Viper lze obecně říci, že pilot dostane od systémů vlastní ochrany více informací o dané hrozbě, umí rozlišit a odhalit mnohem více těchto hrozeb, prioritizovat je podle stupně ohrožení a zároveň v případě přímého ohrožení vrtulníku automaticky na tyto hrozby reagovat. Systém tedy umí pracovat nejen v manuálním režimu, ale i automaticky (dle nastavení systému pilotem). Navíc oproti vrtulníku Mi-24/35 umí systémy Viperu detekovat i např. ozáření vrtulníku laserem, případně odhalit odpal tepelně naváděné rakety proti vrtulníku právě z například přenosného protiletadlového raketového kompletu. Tyto systémy jsou přímo propojeny s výmetnicemi klamných cílů a dávají tak pilotovi nejen více informací o větším spektru hrozeb, ale umí i automaticky na tyto hrozby reagovat vypuštěním adekvátních klamných cílů, čímž poskytují maximální možnou ochranu vrtulníku i posádce na bojišti.

Navíc výcvik posádek v používání těchto systémů bude vysoce efektivní zejména díky simulátoru vrtulníku AH-1Z Viper, který byl pořízen spolu s nákupem těchto vrtulníků. Tento simulátor umožní provádět výcvik nejen intenzivně, ale i připravit takřka neomezené množství scénářů a situací, se kterými se piloti mohou na skutečném bojišti setkat.

Foto: Finální instalace simulátoru pro bojové stroje Viper | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Dokončený simulátor pro bojové vrtulníky Viper | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Počítá se, že budou vrtulníky Viper a Venom zařazeny do systému sdílení informací z bojiště (předávání pozice a druhů cílů na vyšší stupeň velení k následnému využití např. pro dělostřelectvo)?

Ano, mezi úkoly, které vrtulníky systému H-1 mohou plnit, jsou i úkoly vzdušného průzkumu, průzkumu bojem a tyto vrtulníky mohou působit i jako platforma vzdušného předsunutého leteckého návodčího, což je umožněno přístrojovým a senzorovým vybavením těchto vrtulníků. Mohou tedy být využity k vyhledávání cílů, jejich identifikaci a k případné koordinaci paleb na tyto cíle jinými prostředky, ať už letadly, vrtulníky, drony nebo dělostřelectvem. 
 
Mají bitevní vrtulníky Viper oproti Mi-24/35 nějaká omezení (nosnost výzbroje apod.), samozřejmě mimo schopnosti nést výsadek?

Vrtulníky Mi-24/35 díky hermeticky uzavřenému kokpitu posádky mohly být nasazeny v prostředí zamořeném chemickými látkami či radioaktivitou, což vrtulníky H-1 neumožňují, aniž by nedošlo k ohrožení posádky, ale to platí pro drtivou většinu ostatních typů vrtulníků na světě.

Bereme-li v úvahu pouze hmotnost, je pravda, že vrtulníky Viper uvezou o něco menší množství výzbroje, což je ale na druhou stranu vykoupeno menší celkovou hmotností vrtulníku, díky které je vrtulník obratnější. Navíc je výzbroj vrtulníku Viper účinnější a díky systémům a senzorům vrtulníku i mnohem přesnější. Vrtulník Viper tedy může na bojišti vykonat i s menším množstvím munice více práce. V případě protitankových řízených střel, mohl ale naopak nést vrtulník Mi-24/35 pouze maximálně 8 střel, přičemž vrtulník Viper jich může nést najednou až 16. Výzbroj na daný let lze samozřejmě libovolně kombinovat dle potřeby dané mise, kterou zrovna vrtulník plní. Z ostatních úhlů pohledu ale vrtulník Viper vrtulníky Mi-24/35 předčí ve všech směrech. 

Foto: „Vrtulník AH-1Z Viper má obrovskou výhodu proti svému předchůdci v tom, že je vybaven moderními systémy vlastní ochrany, které vrtulník Mi-24/35 postrádal,“ sdělil CZ DEFENCE velitel 22. základny vrtulníkového letectva brig. gen. Rudolf Straka. | Jan Suchánek | CZ DEFENCE

Je výcvik pilotů a operátorů v rámci modernějšího bitevního vrtulníku Viper složitější než obdobný výcvik na vrtulníku Mi-24/35?

Systém výcviku je naprosto odlišný oproti vrtulníku Mi-24/35. Vrtulník Mi-24/35 má diametrálně odlišné přístrojové a další vybavení v obou kabinách a má přímo určené rozmístění posádky. Přední kabina je určena pro pilota-operátora, jehož hlavním úkolem je navigace a obsluha systémů výzbroje, kterou nelze ze zadní kabiny ovládat (protitankové řízené střely, obsluha otočné přední věže kulometu). Naopak zadní kabina je určena pro pilota-kapitána vrtulníku, který má k dispozici plné přístrojové vybavení a jedině on může například spouštět a vypínat motory a obsluhovat výzbroj podvěšenou pod křídly.

Kabiny vrtulníku Viper jsou až na drobné detaily totožné a umožňují plnou obsluhu všech systémů a výzbroje vrtulníku z obou kabin a není zde pevně určeno, kde musí sedět pilot-kapitán vrtulníku a kde druhý pilot. Tím také není nutné mít oddělený systém výcviku pro pilota-operátora a pilota-kapitána vrtulníku, ale probíhá jednotný výcvik pilota, který probíhá z obou kabin vrtulníku. V případě plnění mise si kapitán vrtulníku sám určí, ve které kabině kdo bude a jakou činnost bude vykonávat. Obecně lze totiž říci, že díky výhledu z vrtulníku je snazší pilotovat z přední kabiny, obzvláště u letů v přízemní výšce, ale není to podmínkou. Může se tedy například rozhodnout, že nechá druhého pilota pilotovat a sám bude naopak ovládat senzory a zbraně vrtulníku a věnovat se taktickému rozhodování během mise. Je tak dána flexibilita posádce rozdělit si práci bez limitů daných konstrukcí vrtulníku a také zde během letu funguje plná nahraditelnost obou pilotů v případě zranění nebo smrti jednoho z nich.

Výcvik na vrtulníku Viper také klade větší důraz na ovládání jednotlivých systémů a vybavení vrtulníku, protože těmito systémy na rozdíl od vrtulníku Mi-24/35 disponuje. Výcvik v pilotování vrtulníku je tedy srovnatelný v obtížnosti, ale přibylo zde navíc mnoho dalších schopností a vybavení, které se posádka musí naučit efektivně obsluhovat. K tomu opět ve velké míře dopomáhá přítomnost simulátoru vrtulníku Viper přímo na vrtulníkové základně v Náměšti nad Oslavou.

Pořízení vrtulníků včetně simulátoru a možnost ovládání systémů z obou kabin vrtulníku významně zjednoduší a zefektivní systém výcviku pilotů. Výcvik bude trvat kratší dobu a nebude nutné při přechodu z přední do zadní kabiny vrtulníku opakovat jeho větší část. To uspoří nejen finanční prostředky, ale zejména letové hodiny, které je možno věnovat do rozvoje dalších schopností.

Jak moc jsou vrtulníky Viper a Venom servisně náročné oproti stávajícím vrtulníkům Mi-24/35? Můžete nám říci, jaký je poměr běžné údržby vrtulníků v poli a ve specializovaných dílnách?

Nové vrtulníky mají celkově jednodušší systém údržby. Jedná se o bezgenerálkový provoz a těžiště údržby je přesunuto na operační (letkový) level. To znamená, že operační letka si provádí většinu plánované údržby sama, a to až do dosažení D-levelu (2 100 letových hodin). Systém údržby vrtulníků H-1 generuje dvojnásobný resurs ve srovnání s řadou Mi za stejné časové období (1 rok). Výměny těžkých agregátů jsou také mnohem jednodušší z důvodu jejich dobré dostupnosti v draku vrtulníku. Jen pro srovnání: výměna hlavního reduktoru u řady Mi trvá tři týdny a u systému H-1 tři dny. Obrovskou výhodou je také 85% shoda dílů na obou typech AH-1Z a UH-1Y.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, AČR, Bell