Aktuální situace ve zbraňové legislativě
Letos na jaře byla schválena podstatná část rekodifikace právní úpravy v oblasti nakládání se zbraněmi v civilní sféře. Jedná se o nový zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, a také o nový zákon č. 91/2024 Sb., o munici. Pokud jde o rozdělení problematiky, která byla dosud upravena společně v dosavadním zákoně o zbraních z roku 2002 do dvou samostatných zákonů, je dobré si uvědomit, že jde o vyvrcholení legislativního vývoje, který začal již v letech 2015 a 2016 v rámci novelizace zákona o zbraních v reakci na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích (za munici se v civilní legislativě označují náboje až od ráže 20 mm a další prostředky obsahující výbušné a jiné aktivní bojové náplně). Oba nové zákony nabydou účinnosti a tím i nahradí dosavadní zákon o zbraních k 1. lednu 2026.
Změnový zákon jako třetí komponenta nové zbraňové legislativy
V současnosti bude v Poslanecké sněmovně projednáván v rámci třetího čtení rovněž tzv. změnový zákon, který v souvislosti s rekodifikací zbraňového práva adekvátně upraví další související zákony. Jde převážně o přizpůsobení terminologie, ale v určitých ohledech se v těchto dalších zákonech upravují i věcné otázky, a to zejména takové, které mají za cíl zjednodušit a zefektivnit dosavadní stav. Takto by mělo dojít mj. k zjednodušení vymezení trestného činu nedovoleného ozbrojování v trestním zákoníku. To se dotkne především nelegálních úprav znehodnocených nebo poplašných zbraní, kdy se již do budoucna nebude zkoumat, zda cílem pachatele bylo jejich uschopnění ke střelbě, ale technické změny provedené na takových zbraních se budou bez dalšího považovat za zhotovení, popř. pokus o zhotovení ostré zbraně.
Naprosto zásadní zjednodušení dosavadní regulace se pak dotkne například zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem. Zásadně se omezí jak okruh regulovaného bezpečnostního materiálu, tak i administrativní postupy. I tak je ovšem další osud tohoto zákona do budoucna nejistý, neboť v takto redukované podobě se bude zaměřovat z valné části na materiál spadající pod kontrolní mechanismy Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, jejíž funkčnost je s ohledem na změnu bezpečnostního paradigmatu posledních let spíše diskutabilní.
Změnový zákon musí být s ohledem na již schválený zákon o zbraních a střelivu a zákon o munici schválen tak, aby nabyl účinnosti rovněž k počátku roku 2026 a zajistil tak aplikovatelnost nové právní úpravy nakládání s civilními zbraněmi napříč právním řádem.
Pozměňovací návrhy ke změnovému zákonu
V návaznosti na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z prosince loňského roku je diskutováno několik témat s eventuálním dopadem do zbraňové legislativy. Konkrétněji by bylo dobré zmínit tři pozměňovací návrhy iniciované na základě doporučení vedení Policie České republiky ministrem vnitra. Těmito pozměňovacími návrhy by se měly do změnového zákona doplnit nové části, které novelizují nový zákon o zbraních a střelivu a zákon o munici. Měla by jimi být adresována určitá slabá místa systému regulace zbraní, která je podle hodnocení ze strany policie třeba řešit, aby se riziko podobného útoku, jako z 21. prosince 2023, do budoucna minimalizovalo. Jednak jde o doplnění povinnosti ošetřujících lékařů ověřovat, zda pacient, který je podle zjištění lékaře nezpůsobilý k držení zbraní, je nebo není držitelem zbrojního oprávnění (zbrojní oprávnění je právní institut, který od roku 2026 nahradí dnešní zbrojní průkaz) a dále se jedná o zachování a zásadní přepracování dosavadní evidence střeliva u podnikatelů. A konečně by podle třetího z těchto pozměňovacích návrhů mělo dojít ke zpřísnění právního režimu nakládání s tlumiči hluku výstřelu.
Rozšíření kontroly ze strany lékařů
Pokud jde o první opatření, tedy povinnost ošetřujícího lékaře v Centrálním registru zbraní ověřovat, zda má před sebou v osobě pacienta držitele některého z oprávnění k nakládání se zbraněmi (popř. s municí), je třeba upozornit, že by se mělo jednat pouze o doplňkové opatření k systému, který bude jinak (opět s účinností od 1. ledna 2026) zaveden změnou zákona o elektronizaci zdravotnictví. Většina informací o tom, že pacient je držitelem zbrojního oprávnění (popř. muničního oprávnění) bude poskytovatelům zdravotní péče předávána automatizovaně ze zdravotnických registrů do jejich ordinačních informačních systémů.
Povinnost lékaře přihlásit se přímo do aplikace vytvořené na stránkách Centrálního registru zbraní, a zde aktivně ztotožnit pacienta, u něhož by mohla vzniknout pochybnost o jeho zdravotní způsobilosti, se přitom uplatní pouze v případě lékařů, kteří nebudou pracovat s ordinačními systémy napojenými na zdravotnické registry. Půjde tedy ve skutečnosti o minoritu „offline“ lékařů.
„Smart“ evidence střeliva
V případě budoucí právní úpravy evidence střeliva, je cílem předloženého pozměňovacího návrhu od účinnosti nového zákona o zbraních a střelivu (tj. od 1. ledna 2026) zachovat současný stav evidence v Centrálním registru zbraní a od počátku roku 2028 pak přejít na inovovanou evidenci prostřednictvím čárových a QR kódů, a to typicky těch odpovídajících standardu GS1. Půjde tedy o využití zcela běžných produktových čísel GTIN uváděných dnes v podobě čárového kódu prakticky na všech v dodavatelském řetězci obchodovaných výrobcích. Těmito kódy je dnes označena i naprostá většina nově vyráběného střeliva, přičemž od roku 2028 takto budou muset být označena veškerá balení střeliva, se kterými bude podnikatel v oboru zbraní a střeliva nakládat (a to i v těch případech, kdy se takto dnes určité střelivo neoznačuje).
Za evidenci GTIN kódů a zadání popisu příslušného střeliva do Centrálního registru zbraní ponese odpovědnost ten podnikatel v oboru zbraní a střeliva, který dané střelivo na území České republiky vyrobí, nebo jej sem doveze. Následní obchodní odběratelé daného střeliva si již příslušné údaje pouze standardně načtou pomocí běžné čtečky čárových, resp. QR kódů. Je vhodné zdůraznit, že v terminologii civilních předpisů se střelivem rozumí náboje s ráží do 20 mm (a jejich aktivní komponenty), naopak v evidenci munice se oproti aktuálnímu stavu žádné novinky v tento moment nepřipravují.
Tlumiče hluku výstřelu
Zatím to vypadá, že spíše kontroverznějším návrhem, o němž se bude ve Sněmovně v rámci třetího čtení změnového zákona jednat, je třetí pozměňovací návrh vycházející z doporučení Policie České republiky, a to zpřísnění nakládání s tlumiči hluku výstřelu. Na rozdíl od dvou dosud zmíněných pozměňovacích návrhů si tento návrh (těsně) neosvojil přímo sněmovní výbor pro bezpečnost, a je tedy předkládán jako pozměňovací návrh skupiny poslanců.
Tlumiče hluku výstřelu byly až do ledna 2021 řazeny mezi zakázané doplňky zbraně a vztahoval se na ně tedy režim zbraní kategorie A, ke kterým se běžný držitel zbrojního průkazu v zásadě neměl možnost legálně dostat. Poté byly novelou platného zákona o zbraních přeřazeny do kategorie C, do které jinak spadají např. i běžné opakovací kulovnice, brokovnice s lůžkovým závěrem apod. Pokud bude předložený pozměňovací návrh schválen, dojde k přesunutí tlumičů konstruovaných speciálně pro samonabíjecí pistole nebo revolvery opětovně do nejpřísněji regulované kategorie (kategorie R1 v novém zákoně o zbraních a střelivu) a v případě jiných tlumičů dojde k zavedení podmínky, že nabývat je bude oprávněn pouze ten, kdo má v držení příslušnou zbraň (popř. současně s nabytím takové zbraně). Tlumiče hluku výstřelu, které již jsou (resp. ke konci roku 2025 budou) v držení držitelů zbraní, budou ponechány v původní kategorii a tito držitelé si je tak budou moci nadále ponechat.
Další změny?
K návrhu změnového zákona byly podány také některé další pozměňovací návrhy ze strany sněmovní opozice, které směřují např. k zamezení uplatňování tzv. zelené taxonomie (ESG) ze strany finančních institucí vůči subjektům, které v rámci svého podnikání nakládají se zbraněmi nebo obdobným materiálem.
Další náměty a nápady směrem ke změnám zbraňové legislativy nemají v současnosti podobu vydefinovaných návrhů či konkrétních legislativních iniciativ. Sem lze zařadit mj. například téma, které v poslední době (podobně jako dříve např. organizace Amnesty International) do veřejného prostoru vnesla Kancelář prezidenta republiky, a sice záměr zpřísnit nakládání s dlouhými samonabíjecími zbraněmi, které vycházejí z konstrukcí vojenských útočných pušek. Tyto a podobné návrhy budou patrně diskutovány v budoucnu, bude-li pro to politická vůle, aktuálních změn zbraňové legislativy se však již patrně dotknout nemohou.