Jsme si vědomi toho, že v širokém strategickém a geopolitickém kontextu se povaha konfliktu mění a technologická transformace světových společností patří mezi významné faktory, které jsou toho příčinou. Nové technologie přinášejí nové příležitosti a hrozby v soudobých i budoucích konfliktech. Přístupy známé jako hybridní válka, hyperválka, memetická válka nebo tradičnější kinetické využití ozbrojených sil tyto technologie nově a široce využívají. Rozvoj a pořizování vojenských schopností neprobíhá ve vakuu, ale jsou ovlivněny technologickými, individuálními, ekonomickými, společenskými a organizačními potřebami a trendy. Na druhé straně tyto nové, technologicky orientované vojenské schopnosti, podněcují změny v současných konfliktech a představují zásadně odlišné výzvy pro zajištění bezpečnosti a obrany zemí EU a NATO.

Foto: Nové technologie přinášejí nové příležitosti a hrozby v soudobých i budoucích konfliktech | Shutterstock

Neměli bychom zavírat oči před skutečností, že geopolitický konflikt přetrvává. Měli bychom však také pochopit, že povaha tohoto konfliktu se neustále mění, a to v nemalé míře pokrokem v technologiích, nástrojích a vědeckém poznání. Tento vývoj bude životně důležitým rysem budoucího bojového prostoru nebo konfliktních zón, ať už fyzických nebo virtuálních.

Jak vidí dopad současného technologického vývoje na bezpečnost a konflikty? Co je důležité a jakým výzvám musíme čelit, abychom udrželi náskok vojenských technologií EU a NATO před konkurencí? Co děláme a co bychom měli dělat, abychom nebyli technologicky předstiženi ve střednědobém a dlouhodobém výhledu? Tyto otázky jsme položili hlavnímu vědci NATO Dr. Bryanu Wellsovi a výkonnému řediteli Evropské obranné agentury Dr. Jiřímu Šedivému.

Připomeňme, že inovace, využívání nových a disruptivních technologií i spolupráce mezi NATO a EDA jsou tématem jednoho z diskusních panelů letošního FUTURE FORCES FORUM konaného v říjnu 2022 v Praze.

Dr. Bryan Wells, NATO Chief Scientist

Foto: Dr. Bryan Wells, NATO Chief Scientist | archiv Dr. Bryana Wellse

NATO se zabývá vývojem a aplikací vědy po celá desetiletí. Síť národních odborníků – nyní asi 5 000 – spolupracuje a sdílí své odborné znalosti, aby udržela technologický náskok Aliance.

Technologie mění bitevní prostor

V březnu 2020 zveřejnila Organizace pro vědu a technologie NATO Trendy ve vědě a technologiích 2020-2040. Tato studie poskytuje podrobnou vědeckou projekci pravděpodobného vývoje každé z nových a disruptivních technologií (Emerging and Disruptive Technologies – EDTs): výzkum zpracování dat, umělá inteligence, kvantové technologie, vesmírné technologie, hypersonické systémy, biotechnologie, augmentace lidských schopností a vývoj nových materiálů. Kopie této studie byla předána našim partnerům v Evropské obranné agentuře a Evropské komisi a bylo mi velkým potěšením o tom diskutovat se svými kolegy v obou organizacích.

Podíváme-li se na strategickou úroveň, spíše než na jednotlivé technologie, najdeme řadu společných charakteristik těchto přelomových technologií.

Vývoj civilních technologií převládá nad vojenskými

První charakteristikou je, že na rozdíl od minulosti, nejsou tyto nové technologie doménou obranného výzkumu a vývoje. Investice civilního sektoru do těchto technologií převyšují investice v odvětvích obrany. To znamená, že obrana již neurčuje budoucí směr vývoje technologií.

Jediná technologie nepřináší převratné vojenské schopnosti

Druhou charakteristikou je, že kombinace aplikací jednotlivých EDTs je nezbytná k dosažení očekávaného vojenského účinku. Kombinace umělé inteligence, zpracování dat a autonomie je obzvláště všudypřítomným disruptorem – poskytuje základ pro inteligentní a autonomní operace ve všech oblastech.

Třetí charakteristikou je, že šíře technologických změn je stejně důležitá jako její tempo. Často hovoříme o rychlosti technologického pokroku, ale měli bychom se také zastavit a zamyslet se nad rozsahem použití moderních technologií. To znamená, že mohou existovat různé způsoby, jak může věda podpořit dosažení konkrétního vojenského účinku. Znamená to ale také, že i pro země s velkými obrannými výzkumnými organizacemi může být obtížné pokrýt všechny možnosti. To je další důvod, proč je mezinárodní spolupráce ve vědě tak důležitá.

Technologie a lidský faktor – budoucnost je v autonomii

Poslední společnou charakteristikou, kterou bych zmínil je, že nové a disruptivní technologie způsobují, že neustále narůstá význam interakce mezi člověkem a strojem. Věda přináší více a více poznatků potřebných k pochopení lidského uvažování a jednání. To vede k novým poznatkům chápání a zvyšování kognitivních schopností lidských jedinců neboli využití kognitivní domény.

Co budou tyto průlomové technologie znamenat pro vojenské schopnosti? Tvrdím, opět z pohledu strategické úrovně, že nové technologie aplikované ve vojenských schopnostech přinesou čtyři základní charakteristiky: budou stále inteligentnější, propojenější, distribuované a digitální.

Inteligentní technologie budou využívat umělou inteligenci a nové analytické schopnosti. Pokročilé analytické metody čerpají z pokročilých matematických algoritmů a rychleji poskytují přesnější informace pro rozhodování.

Propojené technologie budou využívat rozsáhlé sítě ve virtuálních a fyzických doménách a napříč nimi. To bude zahrnovat sítě senzorů, propojení organizací, jednotlivců a autonomních systémů. Komunikace mezi prvky v systémech budou používat pokročilé šifrovací algoritmy a metody, jako je blockchain a kvantová distribuce klíčů.

Distribuované technologie budou využívat decentralizovaný a rozsáhlý sběr dat, výpočty a poskytování informací, případně až poskytování konkrétních produktů. Digitální výroba bude využívat design s podporou umělé inteligence, nové materiály a technologie 3D nebo dokonce i 4D tisku.

Digitální technologie poskytnou převratně nové schopnosti ze smíšených reálných, lidských a informačních prostředí. Tzv. Digital Twins budou stále důležitější pro simulaci a vedení bojových operací a řízení bojových systémů.

Aplikace nových technologií změní povahu bitevního prostoru

Nové a disruptivní technologie, tím, že změní povahu vojenských schopností, zase změní povahu bojového prostoru. Uvidíme větší využití inteligentních autonomních systémů, zvýšený význam kognitivní dominance, provázanost rozšířených operačních domén a větší důraz na přesné vedení boje a působení na protivníka.

Pokud jde o autonomní činnost, viděli jsme, že autonomní a inteligentní systémy již nahrazují a převyšují schopnosti lidí. Tento trend se zvýší a rozhodovací rychlost dosáhne úrovní, které budou vyžadovat nové metody interakce člověka se strojem.

V kognitivní dominanci uvidíme schopnosti sběru obrovského množství dat a jejich velmi rychlou analýzu, která poskytne vojenskému personálu zásadně rozdílné možnosti rozhodování.
Oblast válčení se rozšíří tak, aby zahrnovala aplikaci nových biotechnologií, genetických modifikací, různých exoskeletů, a dokonce i vývoj a použití senzorů založených na biotechnologiích. Technologie umožní zvýšení fyzických, smyslových a kognitivních schopností člověka.

A konečně, přesné válčení bude posíleno digitalizací napříč všemi vojenskými schopnostmi spolu s miniaturizací, automatizací a zvýšením výpočetního výkonu.

Bezpečnostní a obranný výzkum a technologie se neustále vyvíjí a Organizace pro vědu a technologie NATO stále sleduje aktuální vývoj, pracuje na jeho pochopení a hodnocení jeho vojenského významu. Je vždy velkým potěšením spolupracovat s Dr. Jiřím Šedivým na těchto důležitých otázkách.

Dr. Jiří Šedivý, EDA Chief Executive

Foto: Dr. Jiří Šedivý, EDA Chief Executive | archiv Dr. Jiřího Šedivého

V současné době panuje obecná shoda, že Evropa musí udělat více pro svou vlastní bezpečnost a obranu. Dokonce i USA to začínají uznávat za předpokladu, že tím neoslabíme soudržnost NATO, které zůstává základním kamenem evropské bezpečnosti a obrany. Co je však zapotřebí k tomu, aby Evropa převzala větší odpovědnost v oblasti obrany a dokonce, buďme ambiciózní, se stala poskytovatelem bezpečnosti v regionálním a globálním měřítku? Vidím dva hlavní předpoklady pro to, aby se tak stalo, a oba tyto předpoklady jsou skutečnými výzvami, které jsou neoddělitelně spjaty s hlavním posláním a činnostmi Evropské obranné agentury: spoluprací a inovacemi.

Je zapotřebí hlubší spolupráce a efektivnějších výdajů

Spolupráce je jedinou cestou, jak učinit z Evropy globálního hráče, zejména v oblasti bezpečnosti a obrany, protože žádná z jejích zemí nemá zdroje a schopnosti k zajištění stability a bezpečnosti sama o sobě, ani pro sebe, a ještě méně pro celou Evropu. Proto je třeba spojit síly a investovat více a efektivněji do obrany. Vyšší výdaje však automaticky nezaručují větší efektivitu nebo interoperabilitu. Aby toho Evropané dosáhli, musí lépe plánovat a investovat prostřednictvím spolupráce: od společného stanovování priorit až po rozvoj, zadávání veřejných zakázek a zavádění špičkových technologií. V posledních letech zavedly členské státy EU rámec obranného plánování na evropské úrovni prostřednictvím Plánu rozvoje schopností (CDP), Koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD), Stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu (EDF). Už to je úspěch. Mít k dispozici nástroje pro spolupráci však nestačí; musí být také systematicky využívány k tomu, aby se spolupráce EU v oblasti obrany stala normou. Ale i tak, skutečný důkaz efektivity je „v pojídání pudinku“: spolupráce musí vést ke konkrétním projektům, které musí přinést výsledek, tj. použitelné obranné schopnosti. K tomu je k dispozici několik platforem pro spolupráci, včetně Evropské obranné agentury, která získala rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti při iniciování a řízení spolupráce ve výzkumu a vývoji obranných schopností. PESCO je dalším rámcem pro spolupráci 25 členských států EU, které se jí účastní. A konečně, EDF musí sloužit jako finanční pobídka a spolufinancovat takovéto projekty spolupráce.

Systematická spolupráce v oblasti obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje je tedy prvním předpokladem, který musí Evropa naplnit, pokud chce převzít více odpovědnosti v oblasti obrany a stát se poskytovatelem bezpečnosti.

Inovace v oblasti obrany nebo bezvýznamnost v oblasti obrany

Zadruhé, EU musí být také schopna zvládnout špičkové technologie a jejich integraci do obranných produktů. K tomu musí hrát vedoucí roli v zajištění obrany. Právě teď tomu tak bohužel není. Evropa stále zaostává, pokud jde o výzkum, vývoj a uplatňování špičkových technologií pro obranné účely, a ještě více ztrácí půdu pod nohama ve vztahu k USA, Číně a dalším mocnostem, které do obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje silně investují. S rychlým rozvojem nových a často disruptivních technologií v civilním sektoru a rychlou aplikací umělé inteligence, zpracování velkého objemu dat, robotizací, autonomních systémů, nanotechnologií, digitalizací, propojením faktorů člověk – stroj, biotechnologií a hypersonickými technologiemi, abychom jmenovali pouze je, se dnes více než kdy jindy inovace staly geostrategickým faktorem, který utváří mezinárodní bezpečnostní prostředí, a nakonec globální rovnováhu moci. 

Proto je naše volba pro Evropu životně důležitá a jasná: inovace v oblasti obrany nebo bezvýznamnost obrany! Aby EU a její členské státy plně přijaly inovace v oblasti obrany, musí udělat mnohem více. A společně musíme udělat mnohem více, protože inovační činnosti prováděné ve spolupráci zaručují lepší poměr kvality a ceny než dnešní roztříštěné úsilí. Dobrou zprávou je, že naše členské státy to pochopily a jsou připraveny jednat.

Centrum pro evropské inovace v oblasti obrany

EDA bude v této ambici hrát klíčovou roli. V květnu 2021 ministr zahraničních věcí EU vyzval k posílení úlohy agentury při podpoře inovací v oblasti obrany, včetně přelomových technologií. V listopadu pak ministři obrany diskutovali o tomto tématu a o myšlence zřízení Centra pro evropské obranné inovace v rámci EDA. Od té doby získává tento návrh podporu stále většího počtu členských států a doufáme, že v nadcházejících měsících bude možné učinit politické rozhodnutí ve prospěch takového centra v rámci Evropské obranné agentury.

Aby bylo jasno, nehovoříme zde o vytvoření evropské „DARPA“ (super agentury USA) nebo o přeměně EDA na „Evropskou agenturu pro inovace v oblasti obrany“, protože by to v krátkodobém horizontu nebylo ani relevantní, ani realistické. Evropská obranná agentura by měla spíše doplňovat a podporovat národní inovační orgány tím, že propojí tyto národní orgány členských států v oblasti obrany a bude sloužit jako platforma pro jejich spolupráci a součinnost s obranným průmyslem v Evropě. Problém Evropy nespočívá ani tak v tom, že by v ní nebyl žádný nebo jen malý technologický potenciál, naopak. Některé z našich členských států mají velmi efektivní výzkumné komunity v mnoha technologických odvětvích, ale celé inovační úsilí je velmi roztříštěné, a to je problém. Takže je to všechno o propojení národních zájmů a vytváření synergií. Proto je EDA jako evropská platforma pro spolupráci v oblasti obrany tím správným místem pro umístění inovačního centra a umožnění těchto synergií. To vše bude samozřejmě probíhat v úzké koordinaci s Evropskou komisí nebo budoucími inovačními strukturami NATO.

Souběžně s tím EDA pokračuje v iniciování a řízení projektů kooperativního obranného výzkumu a vývoje technologií (R&T), jak to děláme od roku 2004. V současné době se řada agenturních projektů zabývá dopadem přelomových technologií na budoucí bojiště. Vezměme si například umělou inteligenci, která může být použita k podpoře rozhodování velitelů, ovládání autonomních systémů nebo k simulaci protivníka ve výcviku. Další projekty se týkají hypersonických systémů, využití usměrněné energie a laserů pro armádu, nových materiálů nebo 3D tisku k výrobě náhradních dílů v místě nasazení vojenských jednotek, abychom jmenovali jen některé.

Závěrem chci říci, že Evropa se stane relevantním a důvěryhodným aktérem v oblasti bezpečnosti a obrany pouze tehdy, pokud členské státy spojí své síly, aby inovovaly, plánovaly, vyvíjely, vyráběly a společně využívaly špičkové obranné technologie, které budou v budoucnu potřebovat. Spolupráce a inovace musí jít ruku v ruce a obojí je jádrem práce EDA.