V tomto roce proběhlo mnoho nejen pro naši armádu podstatných událostí. Došlo ke klíčovým změnám legislativy v oblasti obrany, týkajících se zákona o financování obrany (2 % HDP na obranu) či úprav branných zákonů za účelem efektivnější přípravy občanů k zapojení do obrany státu a zatraktivnění služby v aktivní záloze. Letos se také uzavřelo několik strategických akvizic pro AČR a další významné modernizační nákupy jsou v jednání. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci došlo také k revizi stávajících obranných strategií a koncepcí. Nejen v souvislosti s těmito událostmi jsme požádali ministryni obrany Janu Černochovou o rozhovor.

Paní ministryně, jak jste spokojena s nastartováním a průběhem modernizačních procesů armády?

Jsem ráda, že se nám podařilo nastartovat velké modernizační projekty, do kterých se roky nikomu nechtělo. Kvapem doháníme resty z minulosti, navíc v situaci, kdy kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci zbrojí všichni, což způsobuje růst cen a prodlužuje doby dodání. Přesto intenzivně pracujeme na dotažení všech velkých modernizačních projektů, ať jde o BVP, tanky, vrtulníkové letectvo a mnohé další. Zásadním projektem je samozřejmě řešení budoucnosti nadzvukového letectva v podobě rozhodnutí o pořízení nadzvukových letounů F-35.

Ale nechci, aby to vypadalo, že modernizace armády jsou jen nákupy techniky a zbraní. Reformujeme i nábor nebo péči o veterány. Spokojena budu, až bude armáda modernizovaná, zbavíme se staré techniky, budeme vybavením srovnatelní s armádami NATO a mít tolik vojáků z povolání a v aktivní záloze, kolik jich plánujeme mít. Ve funkci ministryně obrany se toho nedočkám, ale chci být tou, která se na tu cestu vydala a která pomohla kolos resortu obrany posunout o velký kus dopředu. 

Jak je na tom v současnosti AČR s přípravou KVAČR?

Nová KVAČR je ve finální fázi přípravy, prošla vnitroresortním připomínkovým řízením a bude v dohledné době předložena BRS (Bezpečnostní rada státu, pozn. redakce) i vládě. Stejně jako nová obranná strategie zohledňuje nová rizika a bezpečnostní výzvy, jimž čelíme nejen v souvislosti s probíhajícími konflikty, ale hlavně se změnami současného světa, ať už jde o změny technologické, ekonomické, environmentální nebo například demografické. Musíme se naučit čelit hrozbám, které přicházejí. Armáda musí umět efektivně fungovat na všech typech bojišť a dokázat fungovat napříč těmito doménami, tj. zemí, vzduchem, vodou, vesmírem a kyberprostorem. Práce na nové KVAČR je však především v gesci AČR, takže na detaily se musíte ptát na generálním štábu.

Můžete jako ministryně srovnávat mezi klasickými tendry a nákupy systémem vláda-vláda?

U velkých strategických nákupů, zejména zbrojní techniky, je systém vláda-vláda smysluplnější. U některých akvizic to jinak ani nejde. Například F-35 si zkrátka jinou cestou koupit nelze. Navíc systém přímého oslovení vlády jiného státu umožňuje zohlednit spoustu parametrů, které by standardní soutěž podle zákona o veřejných zakázkách zohlednit nedokázala. A v praxi se ukazuje, že systém vláda-vláda v řadě případů přináší vyšší míru právní jistoty a zajištění spolehlivosti nákupu. Hodně důležité je také to, že díky nákupům vláda-vláda můžeme prohlubovat obrannou spolupráci s příslušným zahraničním partnerem. Což má benefity pro naše firmy, neboť se vždy snažíme vyjednat maximální průmyslovou spolupráci. Tento systém je naprosto transparentní, protože vláda zkrátka jasně řekne, s kým jedná, o čem a proč.

Na druhou stranu je jasné, že systém vláda-vláda se hodí jen na unikátní a strategicky důležité věci typu nadzvukové letouny, BVP, vrtulníky nebo něco podobného. Naopak běžné komodity typu munice je vhodnější soutěžit, protože existuje více výrobců a soutěž může srazit cenu. 
 
V rámci vašeho Desatera pro obranu jste na začátku svého funkčního období uvedla potřebu legislativních změn. V jaké fázi tyto změny jsou? Resp. plánujete nějaké úpravy v rámci Zákona o zadávání veřejných zakázek s cílem zrychlení a zefektivnění průběhu výběru?

Většina legislativních změn, které jsem slíbila, už platí. Dvě procenta HDP na obranu už v zákoně máme, stejně tak máme uzákoněn nový systém financování strategických projektů. Dále se podařilo prosadit komplexní novelu branné legislativy, která zavedla zcela nový institut dobrovolného předurčení, zatraktivnila systém aktivní zálohy a usnadnila obranné plánování, protože jsme jako resort obrany získali přístup k datům, která stát dávno má, ale kvůli staré legislativě jsme je nemohli používat.

To všechno je za námi a teď se s tím všichni učíme pracovat. Ve sněmovně je například návrh rozpočtu na příští rok. Ten byl sestaven již s cílem dosažení dvou procent HDP na obranu. Díky povinnému reportingu obranných výdajů v jiných kapitolách máme identifikovaných 8,6 miliardy korun, které sice nejsou součástí rozpočtu ministerstva obrany, ale jsou uznatelné jako obranné výdaje, protože ČR pomáhají se zajištěním bezpečnosti. 

Na seznamu modernizačních projektů armády si můžeme odškrtnout nové vrtulníky, pásová BVP či letouny 5. generace. Můžete prozradit, v jaké fázi je jednání o pořízení tanků Leopard 2A8, resp. jaké další významné akvizice jsou v plánu?

Pořízení tanků Leopard 2A8 patří skutečně k zásadním akvizicím, protože se týká vybudování těžké brigády. Vyjednáváme o společném nákupu s Německem, protože to má své výhody, například dohodu o lepších podmínkách s výrobcem, zejména co se týče ceny, doby dodání. Společnost KMW, která tanky Leopard vyrábí, by v návaznosti na velikost dodávky mohla zvětšit výrobní kapacity, což by výrobu značně urychlilo. Obrovskou výhodou společného nákupu by bylo zajištění maximální interoperability v rámci NATO.

V tuto chvíli jednání pokračují, přičemž předpokládáme, že jasno by mělo být v průběhu příštího roku. Co se týče dalších velkých akvizic, zahájili jsme jednání s brazilskou společností Embraer o potenciálním pořízení středních transportních letounů C-390 Millennium. Jednání povedeme o pořízení dvou kusů těchto letounů, přičemž cílem je toto jednání uzavřít v příštím roce.

Smlouva o pořízení letounů F-35 by měla být v nejbližší době podepsána. Můžete, prosím, uvést, jak je resp. bude v rámci Vzdušných sil AČR zajištěn provoz gripenů do příchodu letounů F-35?

Smlouva na F-35 bude podepsána v horizontu týdnů, až nalezneme vhodný společný termín a proběhnou všechny povinné administrativní úkony. Jednáme se Švédskem o prodloužení pronájmu gripenů do roku 2035, než budeme mít všechny letouny F-35, abychom měli kontinuálně zajištěnou ochranu vzdušného prostoru. Detaily o jednání se Švédskem uvádět nebudu, ale mohu říci, že se blížíme k dobrému konci.

Jinak provoz gripenů bude technicky zajištěn stejně, jako je zajišťován nyní, jen tam bude souběh s přípravnými pracemi na přechod na F-35. Nebude to samozřejmě jednoduché, ale nebojím se, že by to vojáci nezvládli. 
 
Přezbrojení AČR probíhá na všech úrovních, od osobních zbraní jednotlivců až po vysoce sofistikované systémy. Myslíte si, že AČR je na tento poměrně velký kvalitativní skok ve své výzbroji, „mentálně“ nastavena?

Jsem přesvědčena, že ano. Vojáci se na novou techniku těší a vnímala jsem frustraci z toho, že někteří stále používají techniku, která pamatuje jejich táty a dědy. Naopak, další přešlapování by znamenalo nejen to, že máme zastaralou techniku, ale i personální problémy, protože vojáci chtějí a potřebují sloužit v moderní armádě, ne v muzeu. Od velkých akvizic a modernizace si slibuji i to, že přiláká nové vojáky a vojákyně.

Druhá věc je, že přezbrojení armády se nestane přes noc. Bavíme se o horizontu často delším než deset let. Za tu dobu přijde do armády obrovské množství mladých lidí, pro které bude nepředstavitelné, že by sloužili s technikou z dávné minulosti. 
 
Modernizace armády by měla být apolitická a nekončí ani nezačíná mandátem ministra. Není v této chvíli, dva roky před volbami, prostor pro širší parlamentní diskusi politických stran, která by měla za cíl zajistit kontinuitu těchto procesů i do budoucna?

Snažím se s opozicí komunikovat a v rámci možností informovat o všech důležitých projektech - ať to byla bevka nebo F-35, ale i DCA a rozhodně stojím o to, aby projekty, které nastartujeme, pokračovaly i v budoucnu. Nemám pocit, že bychom se měli bát, že tomu tak nebude, protože vnímám, že nad modernizací armády panuje shoda. I přes občasné přestřelky a kritiku, která mi přijde spíš jako „povinná“.

Pravidelně se účastním výboru pro obranu a i mimo něj jsem pro poslance uspořádala řadu schůzek na ministerstvu obrany, během nichž jsme je s kolegy seznamovali s tím, co se chystá a proč.

Vzhledem k tomu, že u velkých modernizačních projektů vycházíme z požadavků a potřeb samotných vojáků, neumím si představit, že by další vlády, ať už budou jakékoliv, v budoucnu chtěly tyto projekty ohrozit. Znamenalo by to nejen podkopání potřeb armády, ale také zmaření nainvestovaných prostředků a obrovské zdržení modernizace armády, což je přesně to, co si naprosto nemůžeme dovolit. 
 
2 % HDP na obranu je zákon, jak vnímáte prohlášení o revizi tohoto zákona?

Dvě procenta na obranu jsou minimem, které nyní plyne z našeho členství v NATO a které potřebujeme k tomu, abychom měli moderní a bojeschopnou armádu. Pokud se opozice dostane po volbách k vládě, může náš zákon revidovat, pokud k tomu najde v parlamentu většinu. Ale moc si neumím představit, jak to chce zdůvodnit. Že mění zákon, aby mohla přestat respektovat naše závazky vůči NATO? Nechtěla bych něco takového říkat v Alianci našim spojencům. 
 
Základem armády je voják. Jak se podle vás daří nábor nových rekrutů a udržení jejich počtů v armádě? A jak se daří rekrutace vojáků v aktivní záloze? Neměly by se dosavadní cílová čísla výrazně navýšit v závislosti na současné bezpečnostní situaci?

Prioritou je 30 000 profesionálních vojáků a 10 000 příslušníků AZ v roce 2030. Děláme pro to maximum, ale rekrutační systém má své limity, které se snažíme posouvat a celý proces zjednodušit, aby jím mohlo projít více zájemců. Například virtuální náborové středisko by mělo celý proces učinit jednodušším i pohodlnějším pro rekruta i rekrutéra, chystáme i změny ve zdravotní vyhlášce. Také nepochybuji o tom, že další zájemce o službu v AČR přitáhne nová technika, a to včetně technických odborníků, kterých máme nedostatek nejen my, ale celý trh práce. Jakmile bude armáda disponovat tak sofistikovanými technologiemi, jako jsou letouny F-35, BVP CV90 nebo třeba moderní radary, nemám pochybnosti o tom, že se s nimi řada expertů bude chtít seznámit. 
 
Počítáte s větší podporou, výcvikem a vybaveností členů aktivní zálohy? Jaké jsou zkušenosti s jejich zapojením do vojenských misí?

Počítáme a také jsme pro to již mnohé udělali. Jak jsem řekla, cílem je mít 10 000 příslušníků aktivní zálohy, kteří budou plnohodnotnými parťáky profesionálních vojáků, včetně výzbroje a výstroje. Novela branné legislativy službu v aktivní záloze dále zatraktivnila a zvýšila například finanční ohodnocení.

Dnes se záložáci účastní misí, vysílali jsme je s vojáky na pomoc při ochraně hranice se Slovenskem, sloužili v Pobaltí, na Slovensku i na dalších místech. Celkově se ukazuje, že aktivní záloha je životaschopný koncept, ze kterého těží všichni. Armáda díky tomu může získat řadu zkušeností a know-how z civilní sféry a naopak civilové se naučí něco z armády.

Vláda přijala dokument Obranná strategie ČR, který nastavuje parametry obranné činnosti státu v hrozících konfliktech, včetně definování potenciálního nepřítele. Budete připravovat nějaký „prováděcí dokument“, který převede strategii do praktického života?

To je roky zaběhnutý proces, který definuje kromě jiného i strategie samotná. Na jednotlivé prvky strategie budou navazovat koncepční, implementační a plánovací dokumenty resortu ministerstva obrany. Jde zejména o Ústřední plán obrany státu a další plány obrany státu, Dlouhodobý výhled pro obranu, Koncepci výstavby Armády ČR, Koncepci operační přípravy státního území, Koncepci přípravy občanů k obraně státu, Koncepci mobilizace ozbrojených sil ČR či Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR. Tyto dokumenty máme v plánu v případě potřeby průběžně aktualizovat. 

Jak důležitou součástí resortu jsou státní podniky, které zřizuje a jaké jsou plány s těmito podniky do budoucna?

Jednou z mnoha věcí, které nám ukázal konflikt na Ukrajině, je, že v konfliktu je obrovská výhoda, když si dokážete opravovat vojenskou techniku a nejste závislí na externích dodavatelích. Proto chceme státní podniky nadále podporovat. Jejich cílem v prvé řadě není dosažení zisku, ale udržení schopností a know-how, které je pro obranu země nezbytné. V době míru to není vidět, ale v případě krize musí mít stát kapacity na opravu a výrobu. S podporou státních podniků počítá i Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR. Navíc se ukazuje, že státní podniky jsou schopné se etablovat i na soukromém trhu, řada z nich pracuje se špičkovými technologiemi a jsou bez problému konkurenceschopné. Takže jinými slovy jde o životaschopný koncept, který rozhodně chceme nadále podporovat. 

Důležitou součástí vaší práce je péče o válečné veterány. Jaký byste měla vzkaz pro vojáky, kteří jednou ukončí svou službu naší zemi?

Především bych jim chtěla vyjádřit hlubokou úctu a vděk za to, že se rozhodli pro nelehkou a velmi omezující službu vlasti a byli ochotni pro ni riskovat své zdraví a život. A chtěla bych je ujistit, že se k nim stát neobrátí zády ani potom, co službu ukončí. I pro to děláme maximum. Vytváříme zcela novou síť péče o veterány. Od ledna budou v každém kraji nově pracovníci Agentury pro podporu válečných veteránů. A postupně vzniknou také nová Centra péče a podpory pro válečné veterány, která navazují na původní myšlenku komunitních center. 
 
Rok 2024 je půlkulatým výročím našeho vstupu do Severoatlantické aliance. Co podle vás ukázalo uplynulých 25 let našeho členství v NATO a jaké výzvy a úkoly na nás čekají, abychom byli platnými členy struktur Aliance? 

Členství v Alianci znamená nejsilnější bezpečnostní záruky za více než sto let naší samostatnosti. Co by předválečné Československo dalo za dnešní spojenectví. NATO je pro nás záruka bezpečnosti a míru, záruka, že se zde nebude válčit. To však znamená i povinnosti – budovat vlastní obranu, podílet se na kolektivní obraně, plnit naše závazky. Jedině silná Aliance bude mít respekt u protivníků, jedině moderní ozbrojené síly odstraší protivníky od myšlenky začít si s námi válku. Modernizace armády, nábory, dvě procenta HDP na obranu, F-35 – to vše neděláme proto, že chceme válčit. To děláme proto, aby budoucím protivníkům došlo, že když si něco zkusí, vylámou si zuby. Někteří členové NATO to dělají tradičně, my se dlouho vezli a teď to doháníme.