Snad mne za to netrefí nějaká přesně naváděná dělostřelecká munice. Ale skutečně nejde o rouhání ani provokaci vůči dělostřelcům. Stále se potvrzuje, že dělostřelectvo dovede způsobit protivníkovi těžké ztráty a rozhodnout průběh bitvy. Ale za jakých předpokladů? A kdo nebo co je vytvoří?

Lze vyjádřit účinnost zbraňových systémů?

Účinnost zbraní či munice se odvíjí také od způsobu jejich využití. Samotné dělostřelectvo, aby bylo úspěšné, potřebuje především získat údaje o cílech. Tyto údaje musí být nejen aktuální, ale čím více budou komplexnější, tím bude působení dělostřelectva efektivnější. Příkladně, kromě polohy cíle (souřadnice) v určitém okamžiku, nás budou zajímat i údaje o jeho dalším pohybu či jiných aktivitách protivníka. Pokud nebudeme disponovat těmito údaji, může se stát, že naše houfnice a další dělostřelecké prostředky budou mít v dané chvíli hodnotu drahého šrotu či možného cíle palby zbraňových systémů protivníka. Jedním z předpokladů pro efektivitu dělostřelectva bude tedy včasné obdržení a sdílení potřebných informací v rámci digitalizace bojiště (společného obrazu bojiště) a zabezpečení interoperability s jednotkami členských států NATO. Tento předpoklad a zároveň současný požadavek na standardy C2 (systém velení a řízení) pro dělostřelectvo AČR, pomůže splnit integrace systému řízení palby (SŘP) ADLER III CZE do systému velení a řízení pozemních sil. Dále je nutné vytvořit podmínky pro budoucí integraci tohoto SŘP do systému digitální blízké vzdušné podpory. Zásadním požadavkem je také propojení všech systémů (senzory a efektory) v souladu s architekturou C4ISTAR. 

Význam použité munice

Další významný aspekt efektivity dělostřelectva bude spočívat v použité munici. V tomto případě nás bude zajímat nejen dostřel, účinnost při dopadu, ale zejména přesnost. U přesně naváděné munice nejenže nepotřebujeme k plnění palebných úkolů takové množství munice, ale také můžeme splnit zadané úkoly mnohem rychleji, a tím tak výrazně omezit riziko zničení vlastních prvků dělostřelectva palbou protivníka. Význam munice neustále roste. V poslední době jsme mohli slyšet o amerických raketometech Himars (M142 High Mobility Artillery Rocket System), které mohou odpalovat řízené střely různého dosahu až do vzdálenosti 300 km. Již jen dosah této munice nutí protivníka k přijímání opatření, která reagují na hrozbu napadení zejména míst velení, skladů munice nebo paliva, mostů či dalších objektů důležitých pro vedení bojové činnosti, vojenskou mobilitu a logistické zabezpečení. Zároveň díky svému dostřelu a mobilitě jsou obtížným cílem pro vyhledání a zničení prostředky protivníka.

Vliv terénu a počasí

Na bojiště bude mít vždy podstatný vliv terén a počasí. Samotné počasí bude představovat specifické podmínky pro vedení bojové činnosti, které lze využít, ale nelze je ignorovat či podceňovat. Počasí bude ovlivňovat i terén, který se, jako tomu je např. v rámci bojů na Ukrajině, může během deštivého počasí změnit na blátivou a bažinatou krajinu. Průchodnost terénu ovlivňuje mobilitu techniky a klade specifické požadavky na její použití. V blátivém terénu bude mít např. výhodu pásová technika před kolovou. Také v této souvislosti se při pořizování bojové techniky zvažuje správný poměr mezi ničivostí, balistickou ochranou a mobilitou. Využití terénu má velký význam především při vedení obrany. Samotný terén vytváří řadu přírodních překážek, jež lze vhodně doplnit o ženijní zátarasy nebo využít pro opevňovací práce a rozmístění zbraňových systémů. Příkladně pro dělostřelectvo bude klást členitý terén vyšší nároky na získávání informací o protivníkovi včetně vyhodnocení o cílech svého palebného působení. Také dělostřelci musí umět pracovat s vlivy počasí. Nejedná se jen o přesuny (včetně rychlé změny palebných postavení), ale také o podmínky pro vedení palby.

Co má ženijní vojsko společného s dělostřelectvem 

Ženijní vojsko zpravidla spojujeme se stavbou mostů a udržováním komunikací, opevňovacími pracemi, odtarasováním či zatarasováním. Poslední zmíněný úkol ženijních jednotek obsahuje kromě zřizování nevýbušných zátarasů také zřizování výbušných zátarasů, do něhož spadá zejména zřizování minových polí. Pro efektivní využívání minových polí bude představovat důležitý předpoklad správné vyhodnocení terénu a s tím související umístění minových polí. Významný vliv bude mít ale součinnost s ostatními druhy vojsk, především s mechanizovaným vojskem, ale také s jednotkami dělostřelectva. Význam a účinnost položených minových polí je závislá také na palebných prostředcích, které spolu s položenými minami ničí pronikajícího protivníka, ale zároveň brání protivníkovi ve zřizování průchodů v minových polích, nemluvě o provádění plošného odminování.

Jak je možné využít zátarasy ve prospěch dělostřelectva

Při plánování bojové činnosti a zejména v rámci obrany bude snaha nejen bránit protivníkovi v postupu, ale rovněž mu zničit maximum útočících jednotek s důrazem na těžkou techniku jako jsou tanky a BVP. A právě dovedné využívání zátarasů, zejména protitankových minových polí, bude mít za cíl nasměrovat tuto techniku protivníka do prostoru, jenž bude dostatečně pokryt palbou vlastních dělostřeleckých prostředků. Úzká hrdla, která vytvoří tyto zátarasy, omezí jednotky protivníka v pohybu a vystaví jeho zhuštěné formace zničující palbě.

Použití raketometů

Podle zkušeností z bojů na Ukrajině lze říci, že důležitou roli v rámci dělostřelectva stále sehrávají raketomety různých ráží. Pro svou ničivost, přesnost a rychlost provedení úderu jsou a zřejmě i v budoucnosti budou velmi efektivním prostředkem. Možnost odpalovat celou řadu různých typů munice, tj. raket či řízených střel během krátké doby a následně změnit své palebné stanoviště je významnou schopností tohoto zbraňového systému. V případě použití levnějších raket se značným plošným ničivým účinkem, lze tento účinek zvýšit použitím kontejnerové munice či munice s termobarickým účinkem (odpálením rozptýleného výbušného aerosolu dojde k výbuchu, který je přibližně dvakrát silnější než u konvenční munice, teplota v epicentru výbuchu termobarické munice dosahuje 800 °C).

Termobarickou munici lze využít díky přetlaku také k odminování větších ploch. Raketomety s příslušnou municí lze dále nasadit za účelem zřizování minových polí, což umožňuje flexibilně působit na směrech postupu protivníka včetně zřizování minových polí v hloubce jeho sestavy. Další možné využití raketometů může být např. v rychlém vypuštění roje bezpilotních vzdušných prostředků (UAV - Unmanned Aerial Vehicle). V souvislosti s požadavky na variabilitu raketometů jsou upřednostňována multifunkční řešení nástaveb (odpalovacích zařízení) včetně modulárních řešení (také v podobě různých konfigurací kontejnerů), která budou účelově použita v souladu s požadavky na vedení bojové činnosti.

Zkušenosti z Ukrajiny

Ukazuje se, že s ohledem na tradiční důraz na dělostřelectvo jsou schopnosti tohoto druhu vojska dobře udržovány a dále rozvíjeny na obou stranách konfliktu. S ohledem na využívání průzkumných prostředků včetně širokého nasazení UAV na obou stranách je existenčně důležité maskování a klamání, ale také rychlý přesun po provedení palby. Změna odhalených pozic v rámci možností a plněného úkolu je důležitá i pro ostatní prvky ozbrojených sil, zejména v přední linii. Ukrajinská armáda, která čelí většímu počtu ruských dělostřeleckých systémů, používá i taktiku samostatného nasazení dělostřeleckého prostředku, aby nebylo snadné jej zasáhnout při odvetné dělostřelecké palbě či uniklo pozornosti ruských průzkumných prostředků. Vlastnost průzkumného prostředku (v podstatě UAV) a zároveň jako prostředku ničení má tzv. „loitering ammunition“, tj. také jako vyčkávací (loudavá) munice. Tato kombinace umožňuje let této munice po nějakou dobu nad zájmovým prostorem a po zvolení prioritního cíle na něj zaútočit. V současné době tuto munici masově nasazuje ruská strana při odrážení útoků ukrajinských jednotek. Jedním z důvodů je nejenom vysoká účinnost (dosah a přesnost), ale také relativně nízké pořizovací náklady.

Co dalšího ovlivňuje úspěšnost dělostřelectva

Ukrajinský konflikt nám připomněl, že potřebujeme dostatečné zásoby munice a kapacity pro její výrobu. I v této oblasti je důležitá vzájemná podpora a součinnost v rámci NATO. Týká se to rovněž dosahování interoperability a přípravy standardů, které by měly umožnit i zaměnitelnost stejné ráže munice. Velmi aktuálně, nejen v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, se řeší, aby standardizovaná munice 155 mm byla použitelná u různých typů 155mm houfnic.

Kromě zásob použitelné munice musí být vytvořeno i kapacitně dostatečné logistické zabezpečení. Je nutné počítat s tím, že pro vyšší zásoby munice je potřeba vybudovat i skladovací prostory s potřebným vybavením a pořídit adekvátní přepravní kapacity pro jejich přepravu a zásobování jednotek.

Trendy

Musíme se naučit využívat nové technologie i taktiky využívání zbraňových systémů a vojenských jednotek. Příkladně u dělostřelectva je jedním z trendů přechod na větší množství mobilních systémů s kratším dosahem, které ale pokryjí dostatečný prostor a při zničení jednoho kusu není ohroženo splnění úkolu. Dalším trendem je výroba dělostřeleckých prostředků a hlavně munice s vyšším dosahem a přesností zásahu. Budou kladeny nové požadavky nejen u přesně naváděné munice, jako je např. odolnost proti rušení nebo rychlost a způsob (změna letu) „doručení“. Zejména u řízených střel bude další ochranou proti sestřelení jejich rychlost, která se bude zvyšovat. I v této souvislosti je patrné, že se budou stupňovat nároky na přijetí nových opatření nejen u dělostřelectva a jedním z řešení bude zavádění automatizovaných systémů s využitím umělé inteligence (AI). V souvislosti s vývojem různých typů UAV a „loitering ammunition“ bude značná část úkolů ničení kapacit protivníka pokryta těmito prostředky, které již dnes v řadě případů představují levnější alternativu k drahým dělostřeleckým systémům včetně jejich přesně naváděné munici. Opět si je ale nutno uvědomit, že i dělostřelecké zbraňové systémy budou mít v budoucnu své opodstatnění, a to jak již bylo řečeno, i s ohledem na použitou munici a také vzhledem k tomu, že na vývoj UAV reagují opatření proti jejich působení, tzv. „Counter UAV“.

Závěr

Obecně lze konstatovat, že efektivita jednoho druhu vojska bude záležet na součinnosti a přispění dalších složek armády. Zanedbání každé jednotlivé schopnosti má dopad na efektivitu působení ostatních prvků ozbrojených sil. Přesto lze konstatovat, že v případě ničení protivníka může sehrávat dělostřelectvo klíčovou roli. K připravenosti ozbrojených sil, tedy nejen dělostřelectva, potřebujeme správnou vizi v podobě koncepčních dokumentů, využívání studií a vzdělávání v oblasti moderního vedení bojové činnosti, které bude zahrnovat rovněž zkušenosti z posledních konfliktů, a dále také zapojení průmyslu včetně pochopení jeho možností a zvolení realistických řešení. A jak potvrzují i zkušenosti z Ukrajiny, efektivita ozbrojených sil bude záviset také na tom, jak se nám podaří synchronizovat schopnosti, které máme k dispozici. Tento předpoklad úspěchu je výrazně ovlivněn kvalitou velení na všech stupních velitelské hierarchie.

Mix opatření při pořizování požadovaných schopností by se měl také řídit již dávno objevenými zásadami, jako jsou účelnost, hospodárnost a efektivita. Neměli bychom rovněž zapomínat, že také ozbrojené síly budou limitovány svým nejslabším článkem.

Zdroj: A review Ministerstva obrany ČR