Kromě Spojených států, které jasně deklarovaly, že budou prioritizovat hrozbu z Číny před hrozbou z Ruska, mají své zájmy v Indo-Pacifiku také Francie a Velká Británie – státy disponující jaderným arzenálem, schopností projekce síly a významní podporovatelé Ukrajiny.

Foto: Kromě Spojených států, které jasně deklarovaly, že budou prioritizovat hrozbu z Číny před hrozbou z Ruska, mají své zájmy v Indo-Pacifiku také Francie a Velká Británie (na snímku britská letadlová loď HMS Queen Elizabeth | Fleet Air Arm aircrew - UK Ministry of Defence

Francouzská vláda v minulých letech vydala dva klíčové dokumenty týkající se oblasti Indo-Pacifiku – zahraničněpolitickou a obrannou strategii. V obou těchto dokumentech je Francie považována za indo-pacifickou regionální mocnost. Mezi základní úkoly francouzských ozbrojených sil podle zmíněných strategií patří ochrana francouzských občanů, obrana teritoria a výlučné ekonomické zóny. Klíčovým problémem pro francouzskou a potažmo evropskou bezpečnost je pak ochrana námořních, pozemních a leteckých tras, na které se francouzské ozbrojené síly podílí. Francie kategoricky odmítá jakékoliv vydírání a unilaterální změny v regionu Indo-Pacifiku. Tam, kam sahá francouzská jurisdikce, se Francie bude aktivně bránit a případně spolupracovat s ostatními spojenci proti jakýmkoliv snahám státních i nestátních aktérů zaměřeným na oslabení mezinárodněprávních norem. 

Francie, vzhledem ke svým zámořským územím na jihu Tichého oceánu, udržuje v oblasti stálou vojenskou přítomnost, která je pravidelně posilována o strategické prostředky projekce síly, kdy například v roce 2019 došlo k vyslání letadlové lodi a o dva roky později francouzské námořnictvo do oblasti vyslalo útočnou ponorku na jaderný pohon. V roce 2021 se francouzské síly také účastnily cvičení ARC 21 společně s japonskými, americkými a australskými silami. Dále se objevily spekulace o možném vyslání francouzských plavidel na cvičení RIMPAC 2024. V roce 2025 pak francouzské námořnictvo plánuje do oblasti vyslat svou jedinou letadlovou loď Charles de Gaulle a s americkými spojenci nacvičovat spolupráci letounů čtvrté a páté generace.

Také britská vláda se aktivně zabývá svými zájmy v Indo-Pacifiku. V roce 2020 vydala dokument nazvaný Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, který popisuje zahraničněpolitické a bezpečnostní priority do roku 2030. Právě v tomto dokumentu je zdůrazněn „příklon“ Velké Británie k oblasti Indo-Pacifiku v průběhu této dekády. Cílem britských aktivit v Indo-Pacificku je „být evropským partnerem s nejširší a nejintegrovanější přítomností v Indo-Pacifiku – oddaným k dlouhodobým bilaterálním i multilaterálním užším a hlubším partnerstvím.“ Z pohledu nasazení sil a prostředků jde o trvalé nasazení v regionu například k ochraně námořních tras. V roce 2030 pak podle dokumentu bude Velká Británie „hluboce angažovaná“ v oblasti Indo-Pacifiku. Dokument také zmiňuje v době vydání dokumentu plánovanou plavbu letadlové lodi HMS Queen Elizabeth Středozemním mořem a Indickým oceánem, jejíž konečná destinace byla právě v oblasti Indo-Pacifiku. Zmíněná plavba symbolizovala obnovené britské globální ambice. Během této dekády chce britské námořní letectvo dále modernizovat a posilovat výzbroj zmíněné letadlové lodi prostřednictvím nákupu dalších letounů páté generace F-35.

Na konci minulého roku navíc zahraniční výbor britské Dolní sněmovny uvedl, že je připraven podpořit britskou vládu, pokud se tato rozhodne v aktualizovaném The Integrated Review Čínu nazvat „hrozbou“ a doplnit další konkrétní kroky, které hodlá podniknout proti čínskému ohrožování britské bezpečnosti. Zároveň výbor potvrzuje důležitost oblasti Indo-Pacifiku, nicméně upozorňuje, že i při „příklonu“ k Indo-Pacifiku je třeba jasně (i v souvislosti s válkou na Ukrajině) definovat britskou roli při zajišťování evropské bezpečnosti. 

Cílem tohoto článku není bít na poplach, avšak je třeba upozornit na fakt, že nejen Spojené státy, ale i další dva z hlediska evropské bezpečnosti velmi významné státy mají v oblasti Indo-Pacifiku své zájmy a hrozbu ze strany Číny rozhodně nepodceňují. Proto je pravděpodobné, že schopnosti, kterými zmíněné státy přispívají ke kolektivní obraně Aliance mohou v případě ozbrojeného střetu v Indo-Pacifiku chybět v Evropě. I z tohoto důvodu je tak třeba výrazně posílit obranyschopnost nejen ČR, ale i dalších evropských států tak, aby tyto v budoucnu byly schopny odstrašit a případně zastavit možný ruský úder na členské státy Aliance.

Zdroj: DKIAPCSS, gov.uk, HoC, MoFA, Naval News