Jedním z významných rysů ruské agrese na Ukrajině jsou útoky na objekty nezbytné pro fungování infrastruktury, jako jsou energetická či komunikační zařízení. Jejich ochrana v krizových situacích se proto logicky stala hlavním tématem 2. ročníku odborné konference na téma „Obrana státu – Operační příprava státního území“, která ve dnech 30. a 31. srpna proběhla na půdě Univerzity obrany. Tato jediná vojenská vysoká škola v ČR byla organizátorem konference spolu s Generálním štábem AČR a Klubem akademiků při Univerzitě obrany Brno, z. s.

Foto: Jedním z významných rysů ruské agrese na Ukrajině jsou útoky na objekty nezbytné pro fungování infrastruktury, jako jsou energetická či komunikační zařízení. Jejich ochrana v krizových situacích se proto logicky stala hlavním tématem 2. ročníku odborné konference na téma „Obrana státu – Operační příprava státního území“. (ilustrační foto) | Shutterstock

Konflikt na Ukrajině přinesl množství poznatků a nové výzvy pro Operační přípravu státního území (OPSÚ). Účastníci konference se seznámili s hlavními oblastmi nového Plánu operační přípravy státního území České republiky na léta 2025 až 2028, včetně jeho základní struktury. Důležitým podkladem pro tuto přípravu bude nově přijatá směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2557, v níž dochází ke sjednocení pravidel v rámci EU v přístupu k ochraně kritické infrastruktury. Ve směrnici jsou lépe definovány povinnosti jednotlivých subjektů, dochází k jejich sjednocení v rámci EU, navíc budou vymahatelné a budou kontrolovány. Ve směrnici se dále uvádí, že pokud státy budou po subjektech něco požadovat a povinnosti budou kontrolovat, mohou na to jistým způsobem i přispívat. „To z předchozí směrnice nevyplývalo tak jednoznačně a způsobovalo to problémy s financováním, což by se nyní mohlo změnit,“ uvedl docent Pavel Maňas z Katedry ženijních technologií UO.    

Foto: Konflikt na Ukrajině přinesl množství poznatků a nové výzvy pro Operační přípravu státního území (OPSÚ). Účastníci konference se seznámili s hlavními oblastmi nového Plánu operační přípravy státního území České republiky na léta 2025 až 2028. | UNOB 

V rámci ochrany objektů důležitých pro fungování státu bude možné využít také výsledky významných vědeckých projektů Univerzity obrany. Její potenciál v oblasti vědy, výzkumu, expertní činnosti a vzdělávání představil ve svém vystoupení podplukovník Jiří Štoller, proděkan pro vědeckou činnost Fakulty vojenských technologií.
Významným prvkem obrany kritické infastruktury jsou samozřejmě lidé. Zástupce velitele teritoriálních sil plukovník gšt. Jaroslav Hrabec potvrdil, že k 1. lednu roku 2025 tato složka české armády dosáhne plných operačních schopností. Její jednotky budou plně vybaveny a připraveny plnit úkoly krizových situací vojenského i nevojenského charakteru na celém území České republiky a dále budou plnit úkoly na svém teritoriu k zajišťování obrany ČR.

Odolnost strategicky významných objektů má svůj význam nejen v době válečného ohrožení.  Během druhého dne konference to ve svém příspěvku o řešení krizových situací v průběhu nedávných záplav ve Slovinsku potvrdil major Martin Benda z Katedry ženijních technologií pořádající vojenské vysoké školy.

Zdroj: UNOB