Když prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek hodnotil nedávno proběhlý veletrh IDEX v Abú Dhabí, řekl, že dobrá polovina vystavovatelů se nějakou formou věnuje bezpilotním prostředkům nebo obraně proti nim. V konfliktech poslední doby je jejich rostoucí počet a efektivita zřejmá, stejně jako rozšiřování schopností a způsobu nasazení. Stejně jako drony postupně přebírají větší a větší část úkolů průzkumného a taktického letectva, roste zrcadlově význam protivzdušné obrany schopné hrozbě, kterou s sebou přinášejí, čelit. A jestliže ve všech oblastech vojenství platí, že je třeba se připravovat na příští, nikoli na dnešní či dokonce minulou válku, v oblasti protivzdušné obrany to platí vzhledem k prudce se rozvíjejícím technologiím dvojnásob. 

Kromě konvenčních taktických a strategických letounů nastupující generace, které se vyznačují často nějakou variantou schopnosti stealth, je třeba disponovat prostředky, které se dokážou vypořádat s drony všech kategorií (C-UAS) nasazovaných v různých počtech. A do působnosti prostředků PVO patří také obrana proti minometným a dělostřeleckým projektilům, proti neřízeným i řízeným střelám, proti střelám s plochou dráhou letu a proti střelám balistickým (C-RAM). Význam všech těchto hrozeb narůstá geometrickou řadou.

Českým veřejným prostředkem aktuálně rezonují v tomto ohledu především problémy při integraci izraelských radarů MADR určenými pro 26. pluk velení, řízení a průzkumu, které budou jedním ze základních kamenů budoucích schopností AČR v oblasti protivzdušné obrany. Jde o pokročilou technologii, která je součástí izraelských systémů Iron Dome (systém určený ke zneškodnění raket krátkého doletu a minometných granátů) a David's Sling (systém určený k zneškodnění raket středního doletu a řízených střel), a jako takové je lze bez pochybností označit za jedno z nejlepších, ne-li rovnou nejlepší řešení, které trh nabízí.

Foto: Systém SPYDER jako celek používá radiolokátor Elta EL/M-2084, což představuje z hlediska Armády ČR velkou výhodu, protože tentýž typ se právě zavádí do její výzbroje jako 3D přehledový radar kategorie MADR. | Ministerstvo obrany ČR

Problémy technického a zřejmě také komunikačního rázu je třeba překonat již jen proto, že stejný typ radaru budou využívat protivzdušné komplety SPYDER od izraelské společnosti Rafael. Dodání čtyř baterií tohoto systému umožní vyřazení přesluhujících kompletů KUB, a v tu chvíli bude česká PVO u 25. protiletadlového raketového pluku disponovat moderním systémem SHORAD. Jediným dalším prostředkem jsou přenosné systémy velmi krátkého dosahu RBS 70 a RBS 70NG.

Foto: Protiletadlový systém 2K12M KUB M ve službách AČR | Ministerstvo obrany ČR

Součástí dluhu, který vůči ozbrojeným silám vytvořily všechny vlády od roku 1993, je fakt, že namísto technickému vývoji adekvátnímu rozvoji a posilování schopností jsme teprve ve fázi, kdy s velkým zpožděním a s obtížemi nahrazujeme zastaralé systémy určené proti konvenčním hrozbám, zatímco o prostředcích schopných čelit dnešním a budoucím formám vzdušných hrozeb se vedou spíše teoretické diskuse. 

Úspěšná integrace nových radarů a baterií systému SHORAD bude nezbytným nultým krokem, na který musí navázat jednak významné posílení kapacity formou pořízení většího množství prostředků tak, aby byla AČR schopna bránit dostatečné množství tzv. ODOS, objektů důležitých pro obranu státu. KVAČR 2030 z roku 2019 hovoří pro milník 2030 o třech; a bude třeba vyhodnotit s ohledem na rozvoj a dostupnost technologií, zda jde o vyhovující počet. Taktických bezpilotních prostředků je v konfliktech nasazováno stále větší množství, jejich výrobu je ve velkém schopen zajišťovat například Írán, a na Ukrajině dochází denně k desítkám útoků, které se tamní PVO snaží odvracet. Množství baterií, pokrytí dostatečného prostoru vlastní PVO s odpovídající zásobou munice jsou zcela zásadní otázky. 

Konflikt vysoké intenzity probíhající jen několik stovek kilometrů od našeho území naznačuje, že dosavadní přístup a nastavené počty, které odpovídaly dřívějším možnostem obranného rozpočtu, není dostatečný. Kapacita PVO, kterou AČR po úplné integraci MADRů a SPYDERu získá, bude schopna odvrátit ojedinělé hrozby typu teroristického či náhodného útoku velmi omezeného rozsahu, ale určitě ne dlouhodobé působení velkého množství nepřátelských prostředků různého druhu. Spolu se zkušeností, že pořízení a zavedení moderního systému PVO není problémem, který lze vyřešit "přes noc", ale trvá několik let, není ani objevné ani odvážné napsat, že včera bylo pozdě. Ale lépe pozdě, než později.

Foto: Protivzdušný komplet SPYDER | Ministerstvo obrany ČR

Věnovali jsme se opakovaně otázce PVO manévrujících jednotek. Tuto schopnost v současné době v AČR zajišťují poněkud těžkopádně na speciálních Tatrách převážené přenosné laserově naváděné systémy RBS 70, kterých má 252. protiletadlový oddíl 32 ve dvou zmíněných verzích. Jeho jednotky jsou přidělovány úkolovým uskupením, ale vlastní organickou protivzdušnou obranu nemá ani 4. brigáda rychlého nasazení, ani 7. mechanizovaná brigáda. Pěchota nedisponuje žádnými z ramene odpalovanými protiletadlovými raketovými komplety (jako jsou např. americké Stingery). Chybí schopnost ničit drony programovatelnou (airburst) municí (německému protiletadlovému tanku Flakpanzer Gerpard stačí v tomto ohledu podle ukrajinských zkušeností na zničení dronu průměrně šest ran). 

Schopnost PVO zabezpečovat jednotky pozemních sil i za pohybu předpokládá KVAČR 2030 až k milníku 2030. Znamená to vybrat vhodnou platformu a osadit ji efektivním protiletadlovým raketovým systémem, ideálně v kombinaci s automatickým kanónem se schopností střílet programovatelnou munici. Analogicky k řešení, které armáda podle dosavadních informací plánuje zvolit v případě samohybných minometů, půjde vhodně o podvozek Panduru II 8x8 určitě pro 4. brigádu, a pravděpodobně i pro 7. brigádu, kde by jinak alternativně přicházel v úvahu podvozek zavedeného BVP. Konkrétní podobu zatím takové projekty zatím nemají, ale není na co čekat. Vzdušných prostředků, a především bezpilotních, bude nad bojišti v budoucnu jen přibývat. 

Zcela samostatnou kapitolu tvoří protiraketová obrana. A speciálně zde se nejeví jako efektivní samostatná česká cesta. Německý kancléř Olaf Scholz v prosinci mluvil o tom, že by evropské státy měly získat společnou protiraketovou obranu do pěti let, a Česká republika má o tento projekt zcela správně zájem. Hovořilo se tehdy o izraelském systému Arrow 3 nebo o již v Evropě rozšířených amerických kompletech systému Patriot. A opět bude na stole otázka kapacity. Co alespoň teoreticky platilo do 24. února 2022, tedy že hlavní hrozba v tomto ohledu přijde spíše od teroristů či teroristických režimů, již neplatí ("teroristických režimů" v původním slova smyslu; Putinův režim lze samozřejmě označit za teroristický, ale v měřítku, které se vymyká běžné definici).

Zdroj: Ministerstvo obrany (KVAČR), rafael.co.il, 25plrb.army.cz