Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR sdružuje přední české strategické firmy zaměřující se na obranný a bezpečnostní průmysl a je klíčovým partnerem resortu obrany. Vznikla v roce 2017 s cílem vytvářet co nejvhodnější podmínky pro rozvoj obranného průmyslu a jeho podporu doma i v zahraničí. Sekce sdružuje přední české výrobce v oblasti letecké techniky, systémů velení, komunikační a radiolokační techniky, obrněných vozidel, munice, zbraní. Jedná se o holdingy Czechoslovak Group (CSG) a Omnipol s jejich mnoha dceřinými společnostmi, vč. společností Tatra Trucks či Retia skupiny CSG, či Aera Vodochody a společnosti ERA v rámci skupiny Omnipol. Členem je také skupina Colt CZ Group, Meopta, PBS Group, Ray Service, Sellier & Bellot, STV GROUP a ZVI. Předsedou této sekce je od jejího vzniku Ing. Lubomír Kovařík, MBA. V letech 2006 až 2018 byl generální ředitel České zbrojovky, a.s., od roku 2018 do července 2021 byl prezidentem a předsedou představenstva skupiny Colt CZ. Právě Lubomír Kovařík byl dalším hostem našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY, kde jsme společně probrali současný stav a kondici českého obranného průmyslu, pozici tohoto odvětví viděnou optikou konfliktu na Ukrajině a mnoho dalšího.

Video: Rozhovor s předsedou Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomírem Kovaříkem / CZ DEFENCE

Válka na Ukrajině jednoznačně změnila pohled na schopnosti a rozvoj obranného průmyslu nejen u nás, ale i v Evropě. „Obecně nejen v ČR, ale myslím si i v EU, došlo k tomu, že obranný průmysl je konečně vnímán jako hlavní garant zajištění obranyschopnosti a strategické nezávislosti jednotlivých států,“ říká v rozhovoru Lubomír Kovařík. A doplňuje, že české firmy začaly velmi rychle naplňovat veškeré své kontrakty, zejména dlouhodobé kontrakty vůči Armádě ČR. Dochází tak k doplňování armádních skladů, které byly částečně uvolněny ve prospěch dodávek na Ukrajinu.

Nicméně v rámci Evropy stále existují platná předchozí nastavení, která obranný průmysl znevýhodňovala, jako např. taxonomie. „Taxonomie – to jsou dva úhly pohledu. V březnu loňského roku došlo k vydání Strategického kompasu EU, který obranný průmysl definoval jako jednoznačný motivátor zajištění obranyschopnosti a strategické nezávislosti,“ upřesňuje Kovařík. V reakci na ruskou agresi pak došlo k navýšení financování obranného výzkumu a vývoje v rámci Evropského obranného fondu. Došlo také k vytvoření Centra pro inovace v oblasti obrany. V květnu Evropská komise vydala zprávu o nedostatcích v oblasti investic do obrany, tzv. Gap analysis, byla definována opatření k tomu, aby tyto nedostatky byly odstraněny. „Z jedné strany EU dochází k velké změně vnímání obranného průmyslu. Zároveň je pravda, že například v taxonomii se změna stále neprojevila. Konkrétně v současné době Evropská investiční banka, která nejenom financuje některé projekty, ale zároveň stanoví určité mantinely pro financování v rámci jednotlivých bank, doposud nevnímá obranný průmysl jako ten, který by měl být financován, což je v přímém rozporu s tím, co říká druhá část EU,“ upřesňuje předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR.

Jediným efektivním řešením je podle Kovaříka tlak všech států, včetně ČR na to, aby docházelo k narovnání a aby docházelo ke koherentnímu přístupu k obrannému průmyslu nejenom z jedné strany EU ale i z druhé strany, zejména ze strany Evropské investiční banky. Svou roli v tom sehrává i Sekce obranného průmyslu a byť nejde o velkou organizaci, sekce sdružuje všechny velké výrobce v České republice s tradicí v našem obranném průmyslu. „Náš tlak by měl spočívat v tom, abychom dialogem se státními orgány, Ministerstvem obrany, Ministerstvem financí, vládou ČR pomáhali naplňovat důležitost, kterou vnímáme v rámci obranného průmyslu. To znamená pomáhat ukazovat, proč je to důležité, jakým způsobem je potřeba pracovat a vytvářet tak argumenty pro naše zástupce, kteří jezdí do EU,“ říká Lubomír Kovařík. 

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s předsedou Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomírem Kovaříkem | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Sekce obranného průmyslu svou úlohu sehrává také v otázce podílu průmyslové spolupráce českých výrobců na tendrech vypisovaných resortem obrany. Tato kooperace je však poměrně citlivé téma, které si nejde dopředu vynutit. „Myslím si, že to vynutit nelze. Budeme narážet na určité právní mantinely. Určitě ale lze některé věci nastavit,“ říká Kovařík a zmiňuje příklad z USA: „Tam platí zákon Buy American Act, který definuje naprosto přesně, kolik procent jednotlivých dodávek musí být vyrobeno na území Spojených států. V rámci Evropské unie je samozřejmě situace trošku jiná, nicméně to, že dnes české Ministerstvo obrany přistupuje k tomu, aby byl maximální podíl českých dodávek, je samozřejmě správně pro český obranný průmysl, pro celou českou ekonomiku.“ Základním argumentem pro takovouto snahu resortu je fakt, že český obranný průmysl zaměstnává zhruba 20 000 lidí, odvádí 50 miliard korun tržeb, což je bezesporu velký přínos do státního rozpočtu formou přímých i nepřímých daní. „Upevňujeme, zvyšujeme soběstačnost, strategickou nezávislost. To, že tyto prvky jsou potřeba, ukázal nedávno covid nebo aktuální válka na Ukrajině. Bez toho prostě nelze fungovat,“ říká Kovařík.

Ministerstvo obrany pracuje na platformách pro případ ohrožení státu, jako je například nákup surovin či soustředění strategických firem. Jak tuto činnost hodnotí Lubomír Kovařík? „My jako obranný průmysl vítáme, že se tato diskuse otevřela. Pro pokračování a uzavření této diskuse je potřeba dle mého názoru udělat tři věci: za prvé je třeba definovat strategické potřeby státu, komplexně celé ČR. Za druhé definovat, jaké jsou dnes kapacity jednotlivých podniků v rámci českého obranného průmyslu. A za třetí definovat, jakým způsobem je stát schopen financovat zajištění svých potřeb. My jako obranný průmysl budeme napomáhat tomu, aby stávající stav, který považuji za nedostatečný, byl naplněn. Já osobně uvítám, pokud do toho bude zapojena celá vláda tak, aby vznikl jasný systém, jak se definují, naplňují, financují a revidují tyto potřeby tak, abychom mohli do budoucna předejít řadě problémů,“ zdůrazňuje Lubomír Kovařík.  

„Samozřejmě budujeme i potenciál pro to, abychom mohli exportovat. Český obranný průmysl není závislý na České republice. Je od toho, aby exportoval,“ říká předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR. Nicméně podle něj nelze podíl českého obranného průmyslu na zakázkách legislativně zakotvit. „Líbí se mi přístup Ministerstva obrany ČR, které vnímá argumenty od obranného průmyslu a požaduje po všech velkých strategických dodávkách, kde neumíme dodat výrobky vlastními kapacitami, minimálně čtyřicetiprocentní zapojení domácí obranného průmyslu. A to si myslím, že je způsob, jak naplnit požadavek, abychom měli zvyšující se obranyschopnost a konkurenceschopnost,“ hodnotí Kovařík a doplňuje: „Důležitý je proto i rozvoj firem, který se zejména v poslední době projevuje nákupy zahraničních subjektů. Pomáhá to rozvoji celého českého obranného průmyslu. Nedávno se např. objevila informace, že skupina CSG koupila italskou firmu na výrobu munice (Fiocchi Munizioni), pracuje na budování výrobních kapacit zápalek ve Spojených státech. To bezesporu pomáhá obrannému průmyslu, aby expandoval a zvyšoval svou roli na celosvětovém trhu.“ Pole působení českých zbrojních výrobců ale není tak rozsáhlé, aby se tito hráči nestřetli v soutěžích o armádní zakázky.

A nekazí konkurenční boj vztahy mezi zbrojaři? Předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR si to nemyslí. Podle něj je konkurenční boj spíše motivací. „Obranný průmysl ČR má velmi silnou tradici, je poměrně rozsáhlý. Třeba ve středoevropském regionu jsme jedni z nejrozsáhlejších. Jsme schopni vyrábět zbraně, munici, balistiku, kolová obrněná vozidla, nákladní dopravní vozidla a podzvukové letouny, radary a celou řadu dalších produktů,“ vypočítává Kovařík. Konkurence je podle něj vítaná, je správná. Současná situace klade na zbrojaře velké nároky. „Řada společností obranného průmyslu navyšuje své kapacity tak, aby byla schopnost pokrývat nejenom aktuální požadavky, které vznikají v souvislosti s ukrajinským konfliktem. Podotýkám, že současná produkce evropského obranného průmyslu v řadě produktů, zejména velkorážní munice, zdaleka nedostačuje tomu, jaká je dnešní spotřeba v konfliktu na Ukrajině,“ varuje Kovařík. Proto je podle něj nutné investovat do obrany v nejbližších deseti, patnácti letech mnohem více prostředků, než tomu bylo v posledních dvaceti letech, a obranný průmysl se musí dané situaci přizpůsobit. 

Mezi takové společnosti určitě patří skupina Colt CZ Group, kam vedle České zbrojovky a.s. po akvizici významného světového výrobce zbraní Colt patří jak americký Colt, tak i kanadský Colt Canada, nebo švédský výrobce optických montážních řešení pro zbraně Spuhr. Loňská změna názvu z České zbrojovky Group na Colt CZ Group není podle Lubomíra Kovaříka ničím jiným než posunem na celosvětový trh a využitím významného vnímání jména Colt ve světě. Ten také popírá, že by šlo o nějaký ústup z českého nebo evropského trhu. „Český trh je pro Českou zbrojovku a pro celou naši skupinu mimořádně důležitý ze dvou důvodů. Myslíme si, že Česká zbrojovka a celá naše skupina jako výrobce zbraní by měla hrát klíčovou roli v rámci zajištění strategické nezávislosti a obranyschopnosti ČR. Zároveň ten druhý důvod je, že všichni domácí výrobci – naše skupina, CSG, Omnipol, Aero Vodochody, Sellier&Bellot – vždycky potřebují reference z domácího trhu, protože to je klíčové, to vám otevírá trhy v zahraničí. Kdykoliv dneska přijdete do zahraničí, tak první otázka případných zájemců o koupi vašich výrobků je – co dodáváte do vaší armády, co dodáváte vaší policii, jakou referenci mají vaši uživatelé s vašimi výrobky. Proto je Česká republika důležitá pro všechny domácí výrobce v oblasti obranného průmyslu,“ říká předseda Sekce obranného průmyslu Lubomír Kovařík.

Pokud vás zajímá celý náš rozhovor s Lubomírem Kovaříkem, pusťte si video v úvodu tohoto článku.

Zdroj:  CZ DEFENCE