Nedávno bylo vyhlášeno další výběrové řízení na zjištění zájemce o koupi nepotřebného nemovitého majetku Ministerstva obrany. Úplné znění inzerátu je uveřejněno v aktuální nabídce na internetových stránkách odboru nakládání s nepotřebným majetkem se všemi podrobnostmi, fotografiemi a případnými kontakty pro možné získání dalších informací.

V aktuální nabídce je tentokrát 21 položek na odprodej nemovitostí s minimální požadovanou kupní cenou dosahující v souhrnu částky necelých 4,5 mil. Kč. Zajímavostí je, že ve 20 případech se jedná o zcela nové nabídky, přičemž 15 z nich jsou stále populárnější prodeje objektů bývalých pohraničních pevností tzv. řopíků.  

Tentokrát jsou v nabídce i 3 mimo oblast Moravy, konkrétně asi 5 km západně od Máchova jezera mezi obcí Jestřebí a osadou Maršovice. Na jižní Moravě je v nabídce 8 těchto lehkých opevnění v katastru Sedlec u Mikulova ležících na různých místech severně od obce až na východ od ní poblíž hráze největšího moravského rybníku Nesyt. Jeden pak stojí více ve vnitrozemí mezi Pohořelicemi a Moravským Krumlovem u obce Kubšice. Na severní Moravě jsou k prodeji 3 řopíky v katastru Horních Životic nacházející se nedaleko silnice z Opavy do Bruntálu.

Foto: Lehký objekt vzor 37 u obce Jestřebí | Ministerstvo obrany ČR

Součástí nabídky jsou dále pozemky, z nichž za zmínku stojí určitě pozemek uvnitř Jindřichova Hradce nezastavěný pruh vklíněný mezi Finančním úřadem a sídlištěm Pod Kasárny (2200 m2) nebo pozemek v katastru Třebotovic (cca 1600 m2) nedaleko za východními okrajovými částmi Českých Budějovic. Do inzerce se vrací jako jediný i objekt v části obce Ploužnice pod Ralskem zvané Hvězdov (cca 20 km od České Lípy), nedaleko místních rybníků a ploch i s nově vystavěnými rodinnými domy a rekreačními objekty. 

Na stránkách www.onnm.army.cz bude možné v brzké době nalézt další, ať již dosud neprodané nebo především nové nemovitosti, které budou postupně zařazovány do nabídek, včetně konceptů kupních smluv spolu s podmínkami prodeje, termíny pro podání přihlášek a složení požadované kauce, termíny prohlídek apod. Na těchto internetových stránkách je rovněž k dispozici povinný formulář „Prohlášení zájemce o koupi“. 

Foto: Lehký objekt vzor 37 u obce Kubšice | Ministerstvo obrany ČR

Předpoklad další inzerce je 16. června 2021. Vše je možné shlédnout na výše uvedených internetových stránkách v sekci Nemovitý majetek/Připravované prodeje. Pro zájemce o pohraniční opevnění je na uvedených stránkách Odboru nakládání s nepotřebným majetkem také zveřejněn aktualizovaný dokument o základních podmínkách a možnostech nabytí takových objektů, případně kontakty pro získání bližších informaci v té které konkrétní oblasti (pod odkazem „Dokumenty“/“Nakládání s objekty SLO a STO…“).

Československé pohraniční opevnění

Čs. obranný systém sestával z malých "bunkrů" tzv. řopíků (název podle Ředitelství opevňovacích prací ). Jednalo se převážně o železobetonové lehké opevnění vzor 37. Standardně byl řopík osazen (v různých kombinacích) naším lehkým kulometem vz.26 a těžkým kulometem vz.37. Tehdy se jednalo o jedny z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších zbraní na světě. ŘOP byl opatřen také periskopem, kterým se dal bezpečně sledovat nepřítelův pohyb. Do vybavení objektů patřil i ruční ventilátor, který v případě potřeby (útok plynem nebo kouřem) vháněl do objektu čerstvý vzduch a vzduch zkažený se na základě vznikajícího přetlaku automaticky odváděl ven mimo objekt. Celkově byl objekt velmi soběstačný a odolný. Každý objekt se betonoval najednou a každý beton procházel přísnou kontrolou tvrdosti a odolnosti. Na střeše objektu si i dnes můžeme povšimnout "zakroucených drátů", kterým se říkalo "prasečí ocásky" a primárně sloužily k uchycení maskovacích sítí. Tyto ocásky byly často i po vnějším obvodu bunkru a sloužily k uchycení ostnatého drátu jako protipěchotní překážky. Po širším obvodu objektu spolu s protipěchotní překážkou byly zapouštěny do země i odolné železobetonové sloupy nebo umísťovány tzv. rozsocháči (ježci), které sloužily jako protitanková překážka. Dnes je naprostá většina těchto řopíků silně zanedbaná, vandaly poničená a znečištěná, což je velká škoda.

Foto: Lehký objekt vzor 37 tzv. řopík | Matěj Baťha / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.5

Dálší, mnohem mohutnější, objekty byly pěchotní a dělostřelecké sruby, které měly 2. patra (nadzemní a podzemní) a měly být soběstačné (munice, potraviny, vlastní studna) až po dobu několika týdnů. Horní patro (bojové) bylo vybaveno především místnostmi potřebnými pro vedení boje, což byly především střelecké místnosti s hlavními i obrannými zbraněmi objektu, vchod do srubu, stanoviště velitele a telefonní ústředna a zvonové šachty, kterými byl za pomoci žebříku možný přístup na podlážku pancéřového zvonu či kopule. V dolním (týlovém) patře byla umístěna strojovna, filtrovna, ubikace mužstva, sklady paliva, střeliva a proviantu, ale i studna a umývárna s WC.

Jejich úkolem bylo, s pomocí lehkého opevnění (již zmiňovaných řopíků) a protipěchotních / protitankových překážek střežit státní hranici. Rozmístění těžkých objektů muselo být odborně vyměřeno a vypočítán jejich palebný vějíř tak, aby se kryl vždy se sousedním srubem. V případě potřeby, kdyby se nepřítel dostal do bezprostřední blízkosti srubu, bylo povoleno i přímé postřelování objektu ze sousedního srubu.

Foto: Zrekonstruovaný pěchotní srub K-S 14 „U cihelny" | Vojenské muzeum Králíky / CC BY-NC-ND

V nejočekávanějších místech potenciálního útoku Wehrmachtu bylo naše opevnění logicky nejtěžší a nejkoncentrovanější. Vybrané pěchotní / dělostřelecké sruby byly mezi sebou propojené podzemními chodbami a spolu s pozorovacími a dalšími podpůrnými objekty dohromady tvořily tzv. dělostřelecké tvrze. První používané rozdělení bylo dle odolnosti (síla stěn a stropu). V československém opevnění bylo používáno 6 variant. Jednalo se o čtyři stupně označené římskými číslicemi I - IV, které byly přejaty od objektů francouzské Maginotovy linie a dva stupně označené arabskými číslicemi 1 a 2 dodatečně zřízené pro potřeby v našich podmínkách. Toto dělení platilo nejen pro pěchotní sruby, ale i pro všechny ostatní druhy objektů československého těžkého opevnění.