Rusové na Ukrajině překonali další milník – poprvé nasadili experimentální balistickou střelu zvanou Orešnik. Údajně se jednalo o reakci na umožnění Západu Ukrajině používat střely delšího doletu na ruském území. Podle Vladimira Putina na novou ruskou střelu v současné době nestačí žádný západní systém protivzdušné obrany. Kyjev se pak ohledně rakety Orešnik vyjádřil, že střela při útoku v Dnipru dosáhla rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu, nesla 6 hlavic a následné výbuchy zněly několik hodin. Podle analytiků bylo odpálení Orešniku Putinovým poselstvím a spíše „chrastěním zbraněmi“, než reálná hrozba pro Evropu a další ukrajinské spojence.

Ukrajinské Dnipro získalo další smutné prvenství za víc než dva a půl roku ruské agrese – 21. listopadu se stalo nedobrovolně místem prvního bojového nasazení jedné z údajně nejpokročilejších ruských balistických střel. Raketa Orešnik zasáhla tamní průmyslový areál, aniž by ji stihlo letectvo detekovat nebo zachytit ukrajinská PVO. I proto ukrajinští představitelé prohlásili, že má vlastnosti mezikontinentální balistické střely. Toto tvrzení rozporovali zástupci Západu s tím, že by takové odpálení detekovala jaderná výstraha v USA. Z rakety se oddělilo celkem šest hlavic a podle očitých svědků následné exploze trvaly tři hodiny.

Podle ukrajinského letectva byla raketa odpálena z více než 1 000 kilometrů vzdálené ruské Astrachaně u Kaspického moře, konkrétně z odpalovacího zařízení na nákladním voze na kosmodromu Kapustin Jar, kde se za studené války testovaly sovětské balistické střely nebo strategické bombardéry. Raketa Orešnik podle Kyjeva dosáhal rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu, tedy Mach 11, a svůj cíl zasáhla za 15 minut. Ukrajina nemá žádné radary, které by byly schopné detekovat střely pohybující se v horních vrstvách atmosféry. „Naši západní partneři mohli toto odpálení vidět ještě před námi,“ řekl pro The New York Times expert ukrajinského Defense Express Ivan Kyryčevskyj.

Novou ruskou raketu ve projevu vychvaloval i Vladimir Putin. „Orešnik není strategická jaderná zbraň, ale její úderná síla a přesnost znamenají, že její dopad bude srovnatelný, zvláště při použití v masivním počtu a v kombinaci s jinými vysoce přesnými systémy dlouhého doletu,“ sdělil podle Reuters v televizním vystoupení ruský prezident s tím, že střelu nelze nijak sestřelit. „Doplním, že v dnešním světě neexistuje proti takové střele žádné protiopatření, žádný prostředek k jejímu zachycení. (...) A ještě jednou zdůrazním, že budeme pokračovat v testování tohoto nejnovějšího systému. Je nutné zavést sériovou výrobu,“ pokračoval Putin a několikrát zopakoval, že Rusko má těchto a podobných systémů dostatečné zásoby.

Analytici však řadu tvrzení a údajných faktů týkající se nové rakety zpochybňují. Nové je podle nich patrně jen samotné jméno Orešnik, znamenající v ruštině líska, jinak se podle nich zbraň příliš neliší od již známých verzí ruských balistických střel střední doletu. „Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dochází možnosti, co dělat, kromě toho, že se vytahuje a dělá mnoho povyku“, komentoval pro Axios nezávislý expert na jaderné zbraně Stephen Schwartz. „Udělal a řekl spoustu věcí, ale stále se mu nedaří zastavit kroky, které dělají Spojené státy, NATO a Ukrajina,“ dodal Schwartz s tím, že jde jen o chrastění zbraněmi a že skutečná hrozba či obavy pro zbytek světa v tuto chvíli nejsou na místě.

„Stručně řečeno, Rusko na papíře změnilo svou politiku ohledně podmínek, za kterých by použilo jaderné zbraně, ale nemyslím si, že tyto změny představují přerušení kontinuity od minulé ruské politiky jaderných zbraní. Stejné víno, nová láhev,“ shrnul situaci na síti X bezpečnostní poradce ministerstva zahraničí USA Jeffrey Lewis.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se Putin vychvalováním balistické střely pokusil uměle nafouknout ruské schopnosti a tvrzení, že je Orešnik moderní zbraň nevycházející ze svých předchůdců, je podle institutu mylná informace. „Americké a ukrajinské zprávy o úderu balistickou raketou z 21. listopadu zdůraznily, že střela Orešnik není ze své podstaty novou ruskou schopností,“ píše ISW s tím, že podle Pentagonu založila Moskva její vývoj na více než deset let staré sérii mezikontinentálních balistických střel RS-26 Rubež. „Úder ruskou balistickou raketou z 21. listopadu nepředstavuje zásadně nové možnosti ruské armády. Rusko těží z rétorických fanfár kolem úderu z Dnipra a pravděpodobně doufá, že obavy ohledně vypuštění rakety Orešnik přimějí Západ, aby zastavil svou podporu Ukrajině,“ stojí v analýze Institutu pro studium války.

Zdroj: BBC, Reuters, Axios, The New York Times, ISW