V posledních letech se v diskusích o ozbrojených silách a jejich schopnostech stále častěji používá termín „multidoménová integrace“. V této souvislosti se do popředí dostávají otázky týkající se velení a řízení (C2), včetně synchronizace s nevojenskými subjekty. V odpovědích se objevuje určitá nejednoznačnost, která jen podtrhuje často nedoceněný význam C2 pro současné a budoucí pojetí vedení války a krizového řízení a jeho úspěšnost v nové době. O této problematice pojednávala i konference „Future Command and Control“ (FC2), která se konala v rámci nedávné akce Future Forces Forum 2024 v pražských Letňanech.

Význam velení a řízení se mimo jiné zvyšuje s exponenciálním nárůstem množství dostupných dat, rychlostí přenosu informací, dramatickou změnou v kvalitě technologií – umělá inteligence, kvantová výpočetní technika, bezpilotní prostředky, digitalizace prostředí a další. Tím se umocňuje celková složitost multidoménových operací.

Tento trend potvrzují i zkušenosti z nedávných a probíhajících konfliktů, které je třeba průběžně analyzovat, posuzovat v souvislostech a závěry neprodleně uvádět do praxe. Nejedná se pouze o vojenské prostředí – stále důležitější je důsledná souhra politických, vojenských a civilních schopností. Spolupráce mezi vojenskými veliteli a nevojenskými partnery je často rozhodujícím faktorem úspěchu při řešení krize nebo konfliktu. Cílem konference bylo poskytnout nové, komplexní pohledy, zkušenosti a řešení z této oblasti a umožnit širokou diskusi mezi účastníky.

Na konferenci vystupovali odborníci jak z domácí scény, tak významní hosté ze zahraničí. Hlavním řečníkem byl Rear Admiral Nicholas Wheeler, ředitel NATO Digital Staff. V následujících panelech jako řečníci a panelisté vystoupili plk. Martin Hlaváček (na poslední chvíli zastoupil zdravotně indisponovaného ředitele, Sekce KIS, Ministerstvo obrany), brig. gen. Václav Žid (zástupce ředitele, Vojenské zpravodajství), plk. Michael Fraas (Velitelství CID, Bundeswehr), Andrey Obolensky (vedoucí rozvoje, Rohde & Schwarz), plk. Petr Hlavizna (prorektor, Univerzita obrany), Dr. Miroslav Nečas (TOVEK), Martin Mesršmíd (ředitel, DIA) a Tomáš Müller (prezident, česká pobočka AFCEA).

Obecně lze říct, že všichni řečníci bez rozdílu zmínili význam dat a práce s nimi. Získávání a zpracování, uchování, distribuce, bezpečnost. Kvalitní analýzy dat, kvalitní informace a jejich efektivní využívání. To je základem úspěchu. V souvislosti s tím je celý proces nerozlučně spjatý s digitalizací, což není v současné době naše (rozuměj ČR) silná stránka. V rámci bezpečnostního prostředí nabývá na důležitosti propojení jednotlivých bezpečnostních komunit a domén. Již není nadále možné působit izolovaně. Navíc, v doménách jako je vesmír či kybernetická doména, není dominance státních aktérů ani v krizových situacích na takové úrovni, jako jsme byli zvyklí a jak by situace vyžadovala. Vliv některých privátních subjektů ve světě je v tomto ohledu někdy až varující. Tento trend se nepodaří v dohledné době zvrátit, a je otázkou, zda to je vůbec možné, zda by to bylo účelné a za jakou cenu by bylo realizovatelné tuto dominanci v případě potřeby vynutit. Namístě je tedy přemýšlet i o jiných opatřeních než restriktivních. Dalším důležitým aspektem, který byl silně akcentován, je rychlost změn, která doprovází rozvoj technologií v posledních letech. Již v minulosti jsme mnohdy reagovali reaktivně namísto preventivně, a tento stav se spíše zhoršuje.

Administrativa a byrokracie státních organizací i mezinárodních institucí jde naprosto opačným směrem, než vyžaduje situace a zatím není vidět „světlo na konci tunelu“. A to může být větší problém (či, jak často říkáme, „výzva“) než rychlý rozvoj technologií sám o sobě. Stále významnějším se stává vidění věcí prizmatem „co, když…“, tedy krizového řízení. Jak pravil klasik, „když svítí sluníčko, nikdo nemyslí na bouři“. Jednoduše řečeno, až za bouře se ukáže, jak jsme připraveni. Pod tlakem obav či strachu z již vyhrocené situace se zpravidla dělají větší chyby a rozhodnutí bývají mnohdy nejen neefektivní, ale i kontraproduktivní. Proto je důležité mít již „za dobrého počasí“ připraveny postupy a varianty řešení pro chvíle, kdy se „venku čerti žení“. 

Co podstatného zaznělo od jednotlivých řečníků? 

Hlavního řečníka, admirála Nicka Wheelera, jsem měl možnost osobně poznat v červnu tohoto roku při mé návštěvě velitelství NATO v Bruselu. Při té příležitosti jsem si před portrétem tehdejšího ředitele C3 štábu (NATO Command, Control and Consultation Staff, předchůdce dnešního NATO Digital Staff), italského admirála Jovino, vzpomněl na svou službu na velitelství v pozici představitele naší armády pro C3. Admirál Wheeler v červnu slíbil, že na říjnovou konferenci přijede a vystoupí – a co slíbil, splnil. Ve svém vystoupení podtrhl význam technologií, cloudu, bezpečnosti, umělé inteligence a především interoperability „by design“ a efektivní implementace. Zvláštní pozornost věnoval datům. Zajímavé bylo jeho přirovnání tohoto strategického aktiva, okolo kterého se podle něj vše „točí“, ke „kyslíku, který dovoluje multidoménovým operacím dýchat“. 

Ve vystoupení plk. Hlaváčka byl kladen důraz na implikace MDO (Multi-Domain Operations) pro velení a řízení: komplexnost, rychlost rozhodování, neustálé změny napříč doménami. Z toho podle něj vyplývá nutnost interoperability a „kulturní“ připravenosti. Plk. Hlavizna ve svém mimořádně zajímavém vystoupení podtrhl rozdíl mezi schopností provádět specifické aktivity v elektromagnetickém spektru a nutností mít schopnost vést elektromagnetické operace. Brig. gen. Žid rozvinul jedno z důležitých témat dneška, a to narůstající význam kybernetického a vesmírného prostoru, kde se státní aktéři nemohou spolehnout na svou bezpečnostní dominanci tak, jak ji lze dosáhnout u ostatních domén (pozemní, námořní, vzdušná). To s sebou přináší již známé, ale také málo tušené výzvy. Dr. Nečas z TOVEKu hovořil o práci s daty, především z hlediska naprosté nezbytnosti je správně a rychle analyzovat, a o využití umělé inteligence v rozhodovacím procesu. Andrey Obolensky z Rohde & Schwarz přednesl zásadní otázku a úvahu o tom, jak dál postupovat v naplňováním požadavků „klientů“ z bezpečnostního a obranného sektoru v kontextu s ohromující rychlostí vývoje nejen technologií samotných, ale i způsobů jejich exploatace v praxi různými aktéry. Podle něj je naprosto nezbytné změnit pohled na celý proces. Do převážně vojensky zaměřených vystoupení vnesl nesmírně cenné civilněji laděné myšlenky ředitel DIA Martin Mesršmíd, které ale jednoznačně propojil s krizovým řízením a souvisejícími opatřeními. Jeho závěry – robustní a odolná infrastruktura, odpovídající dimenzování služeb, prevence, připravenost a verifikace opatření prostřednictvím simulace krizových situací, by se měly stát základem pro postup v této oblasti v celorepublikovém měřítku. Cenné byly zkušenosti Bundeswehru přednesené plk. Fraasem, týkající se jak organizační, tak i procedurální a technické reakce ozbrojených sil na současné výzvy spojené s novými technologiemi ve spojitosti s MDO. Prezident české pobočky AFCEA Tomáš Müller potom zdůraznil důležitost spolupráce jednotlivých aktérů, státních i privátních, pro zajištění bezpečnosti a obrany. Řečníci odpověděli na mnoho otázek z publika. 

Obecně se dá říct, že o jednotlivých tématech se v podobném duchu bavíme již léta. Jen se teď více než kdy jindy mění kontext, a to jak kvantitativně, tak zejména kvalitativně. Jak zdůraznil admirál Wheeler, zásadní je efektivní implementace, která však, a to nejen u nás, není uspokojivá. To je mimo jiné způsobeno již zmíněným byrokratickým nastavením souvisejících procesů a procedur.

Nezbývá než doufat, že se závěry z vystoupení řečníků i samotné konference promítnou do diskusí ve státních bezpečnostních a obranných institucích a naznačí cestu, jak v této oblasti dál.