Nedávné projevy ministrů obrany USA a Číny mohou naznačovat další směřování soupeření těchto dvou velmocí
Na začátku letošního června se v Singapuru uskutečnil tradiční obranný summit Shangri-La Dialogue, kde kromě ostatních ministrů obrany a vojenských představitelů desítek zejména asijských zemí vystoupili také ministři obrany Spojených států a Číny. Právě jejich projevy mohou naznačovat další směřování soupeření těchto dvou velmocí.
Foto: Nedávné projevy ministrů obrany USA a Číny mohou naznačovat další směřování soupeření těchto dvou velmocí (ilustrační foto) | Shutterstock
Jako první vystoupil americký ministr obrany Lloyd Austin, který zdůraznil potřebu budovat „svobodný a otevřený Indo-Pacifik“ a zdůraznil, že bezpečnost a prosperitu nelze brát za samozřejmou. Tím narážel na ruskou invazi na Ukrajinu, na které vidíme, jak nebezpečný by mohl být svět, kdyby velmoci mohly beztrestně napadat své sousedy.
Lloyd Austin dále zdůraznil potřebu budovat aliance a prohlubovat spolupráci se spojenci v regionu Indo-Pacifiku. Zmínil zejména Enhanced Defense Cooperation Agreement s Filipínami, podle které budou Spojené státy moci na filipínském území rozmístit další síly ve čtyřech nových lokalitách. S filipínskými ozbrojenými silami se také uskutečnilo společné cvičení, do kterého se zapojilo více než 17 000 vojáků.
Austin také zmínil spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, se kterými Spojené státy chtějí nadále prohlubovat spolupráci. V korejském případě se jedná například o nasazení blíže nespecifikovaných „nejmodernějších prostředků“ k odstrašení severokorejského režimu. Americký ministr obrany ve svém projevu dále zdůraznil důležitost regionu pro Spojené státy, které do fondu Pacific Deterrence Initiative na příští rok plánují vynaložit 9,1 miliardy dolarů, což je zhruba o 40 % více než v předchozím roce. V Japonsku pak bude k roku 2025 rozmístěn 12th Marine Littoral Regiment, což je podle Austina nejpokročilejší jednotka americké námořní pěchoty.
Dalším významným americkým partnerem je Austrálie, s níž je spojen projekt AUKUS, v jehož rámci vstoupí do výzbroje australského námořnictva konvenčně vyzbrojené ponorky na jaderný pohon. Dále dojde k prohloubení spolupráce s oběma zúčastněnými zeměmi – Austrálií a Velkou Británií.
Co se týče amerického vztahu s Čínou, Spojené státy nevyhledávají konfrontaci ani konflikt, nicméně nepodlehnou jakémukoliv pokusu o šikanu. V případě Tchaj-wanu chtějí Spojené státy zachovat status quo a jsou rezolutně proti jakýmkoliv jednostranným změnám v oblasti Tchajwanského průlivu. Zároveň ministr Austin apeloval na nutnost udržování krizových komunikačních kanálů, což bude jedna z jeho priorit (v současné chvíli komunikační kanály mezi Čínou a Spojenými státy ve vojenské oblasti prakticky neexistují).
Čínský protějšek, generál Li Šang-fu, začal svůj projev zhodnocením bezpečnostní situace, která podle něj není dobrá. Řešením je podle něj čínský projekt Global Security Initiative. Čínský ministr obrany dále kritizoval „nejmenovaný stát“, který záměrně vyvolává nestabilitu, uvaluje jednostranné sankce, načíná „barevné revoluce“ v různých regionech a poté se stáhne. Podle čínského ministra obrany Čína prosazuje systém vládnutí zaměřený na OSN v jeho středu a nesouhlasí s „mezinárodním řádem založeným na pravidlech“, jelikož tento je založen na principu dvojího metru a „pravidla“ slouží pouze některým stranám. Čína je připravena plnit konstruktivní roli podobně jako v případech na Blízkém východě (zejména nedávné obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií), na Korejském poloostrově nebo Ukrajině (zajímavostí je, že Li Šang-fu válku na Ukrajině ve svém projevu nazval „ukrajinskou krizí“).
Co se týče Tchaj-wanu, pozice Číny zůstává neměnná. Čínský ministr obrany zdůraznil, že Čínská lidová osvobozenecká armáda nebude váhat ani sekundu. Za hlavního viníka napětí v Tchaj-wanském průlivu pak označil v současnosti na Tchaj-wanu vládnoucí Demokratickou progresivní stranu, která podle něj hledá zahraniční podporu pro své separatistické tendence. Jistá „velmoc“ pak podle čínského ministra obrany podporuje Tchaj-wan dodávkami zbraní a povyšováním diplomatických styků.
Případný konflikt mezi Čínou a Spojenými státy by pak podle čínského generála byl katastrofou pro celý svět a oba státy by se měly poučit z historie. Rozdílné politické systémy by podle čínského ministra obrany neměly zabránit konstruktivní spolupráci obou zemí. Nakonec generál Li Šang-fu vyzval k vybudování nového vztahu mezi oběma velmocemi a apeloval na Spojené státy, aby jejich slova následovaly skutky, které by stabilizovaly vzájemné vztahy a zabránily konfrontaci.
