V polovině letošního června vydala německá spolková vláda Národní bezpečnostní strategii. Tento přelomový dokument pojednává o německé bezpečnostní, obranné a do značné míry také zahraniční politice v postcovidové době ovlivněné válkou na Ukrajině. 

Podle dokumentu strategické bezpečnostní prostředí v posledních letech prošlo významnými změnami. Hlavní hrozbou pro euro-atlantický prostor je v současné chvíli Rusko, které invazí na Ukrajinu a budováním svého konvenčního a jaderného arzenálu narušuje strategickou stabilitu. Rusko dle dokumentu také prostřednictvím invaze na Ukrajinu usiluje o oslabení NATO, destabilizaci Evropy a systému mezinárodního práva. Současný svět se čím dál více stává multipolárním, a ačkoliv většina států prosazuje myšlenku Charty OSN, existují státy, které tento řád odmítají. 

Foto: V polovině letošního června vydala německá spolková vláda Národní bezpečnostní strategii (ilustrační foto) | Shutterstock

Čína je pak pro Německo (podobně jako pro Spojené státy) partnerem, soupeřem a systémovým rivalem. Právě Čína je podle dokumentu jedním ze států, které se snaží přetvořit současný mezinárodní řád ve svůj prospěch. Čína je však pro Německo zároveň partnerem, bez kterého nelze řešit globální otázky. Ačkoliv dokument dále nastiňuje i další oblasti, kde dochází ke konfliktům ovlivňujícím bezpečnost nejen Německa, ale i celé Evropy, je to Indo-Pacifik, který je explicitně zmíněn jako region se „speciální důležitostí“ pro Německo a Evropu jako celek. 

Aby bylo Německo schopno čelit novým bezpečnostním hrozbám, rozhodla se spolková vláda přijít s konceptem tzv. Integrované bezpečnosti. Tento koncept je založen na propojení všech relevantních oblastí a nástrojů potřebných k ochraně před vnějšími hrozbami. 

V rámci obrany a bezpečnosti se spolková vláda zavázala k vytvoření speciálního fondu, prostřednictvím kterého chce investovat do rozvoje schopnosti Bundeswehru. Dokument zároveň zdůrazňuje nutnost většího evropského zapojení do evropské obrany. Bundeswehr dále plánuje rozšířit svou přítomnost na území NATO a proměnit ji na permanentní. Konkrétně se bude jednat o jednotku o síle brigády v Litvě. 

Spolková vláda bude v následujících letech do obranných schopností investovat průměrně 2 % HDP. Bundeswehr by se tak měl v budoucnu stát jednou z nejefektivnějších konvenčních ozbrojených sil v Evropě, která bude nepřetržitě schopna rychlé a efektivní reakce. Co se týče obranného průmyslu, spolková vláda chce přehodnotit současnou strategii, vylepšit jeho postavení v Evropě a umožnit mezivládní nákupy. Co se týče vývoje konkrétních schopností, spolková vláda se chce zaměřit na pokročilé schopnosti, jako je například přesný úder na dlouhé vzdálenosti. 

Další důležitou oblastí je protivzdušná obrana. Právě v této oblasti plánuje spolková vláda přispět k rozvoji schopností NATO. S největší pravděpodobností se bude jednat o německý projekt nákupu izraelského systému Arrow-4 a projektu European Sky Shield Initiative, jehož součástí je i Česká republika. Spolková vláda si je dále vědoma hrozeb pocházejících z kyberprostoru a vesmíru, a proto se zaměří také na tyto oblasti a vývoj pokročilých schopností působení v nich. V oblasti  kybernetické a informační bezpečnosti spolková vláda navrhuje nadále rozvíjet aktivity příslušných agentur a modernizovat komunikační technologie na úrovni vlády. V oblasti pokročilých technologií zamýšlí spolková vláda monitorovat zahraniční investice do těchto technologií tak, aby byla schopna zabránit přenosu nebo krádeži těchto technologií. V oblasti vesmíru pak spolková vláda zamýšlí vytvořit vlastní strategii pro vesmírnou bezpečnostní strategii sloužící k definici německých potřeb k využití vesmíru k obraně a posílení vojenských schopností.

Z hlediska ekonomické bezpečnosti se chce federální vláda zaměřit na energetiku a zdroje primárních surovin. Vzhledem k nastalé bezpečností situaci se spolková vláda chystá vytvořit novou strategii pro kontrolu dodavatelských řetězců a diverzifikaci dovozu surovin. Dále se plánuje pokračovat v monitorování zahraničních investic v oblasti kritické infrastruktury tak, aby zabránila možnému politickému tlaku souvisejícímu právě se zahraničními investicemi. 

Celkově lze novou německou bezpečnostní strategii shrnout jako v mnoha oblastech přelomovou. Dokument jasně definuje akutní hrozbu, kterou je v současné době Rusko. Čínu spolková vláda vnímá jako partnera, soupeře a systémového rivala a Indo-Pacifik jako region významný pro Německo i celou Evropu. Co se týče obranných otázek, lze jednoznačně pozitivně vnímat závazek ohledně navýšení výdajů na obranu a posílení přítomnosti německého Bundeswehru na aliančním území. 

Zdroje: Financial Times, The Federal Governement