Pplk. gšt. Ing. Pavel Hriník je současným velitelem 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka v Prostějově. Civilním povoláním strojírenský technolog, učitel matematiky, absolvent Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, obor velitel průzkumných jednotek, zahájil svoji vojenskou dráhu profesionála v roce 1998 u praporu hloubkového průzkumu v Prostějově. Prošel si jak velitelskými tak štábními funkcemi, ať už v rámci 115. praporu hloubkového průzkumu, 11. nebo 102. průzkumného praporu, v rámci Velitelství společných sil a 53. pluku průzkumu a elektronického boje. Má za sebou zahraniční operace na Balkánu a v Afghánistánu na velitelských a štábních pozicích. Tři roky působil jako první příslušník AČR v rámci NATO Humint Centre of Excellence, v rámci AČR se podílel na rozvoji této oblasti zpravodajského zabezpečení. Pana podplukovníka jsme se zeptali na pár otázek a níže přinášíme druhou část rozhovoru.

Foto: Pplk. gšt. Ing. Pavel Hriník | 102.pzpr / Ministerstvo obrany ČR

1) V jaké personální kondici se nyní prapor nachází? Kdo vám chybí a jaký je požadovaný profil příslušníků, kteří mohou sloužit v Prostějově?

Prapor je dlouhodobě ve velmi dobré personální kondici. Mohu říci, že si na nedostatek zájemců o službu nemůžeme stěžovat, nicméně vzhledem k vysokým nárokům na jednotlivce ne všichni uspějí a dostanou se do našich řad. Pro ty, kteří se k nám dostanou je tou pomyslnou odměnou potom kvalitní příprava, výcvik a zázemí. Má to ale i své logické konsekvence v podobě dalšího posunu personálu, protože o kvalitní, vycvičené profesionály je v rámci rezortu zájem a tak je realitou, že se naši příslušníci stávají úspěšnými a ceněnými příslušníky jiných elitních útvarů naší armády. 
Generalizovat požadovaný profil příslušníka praporu je ale cestou do pekel. Protože je každá z deklarovaných odborností a požadovaných schopností zastoupená příslušnou jednotkou jsou pro ně i přesně stanovená kritéria výběru. Rozdíly jsou opravdu veliké, ale je to logické a zkušenosti posledních let nás přesvědčily, že tento přístup je správný.

Foto: Maskování je alfou a omegou úspěchu každého průzkumáka | 102.pzpr / Ministerstvo obrany ČR

Pokud bychom ale opravdu hovořili o optimálním profilu příslušníka, tak vzhledem k různým schopnostem, odbornostem praporu je případným vhodným příslušníkem kandidátem nejen fyzicky a mentálně nadprůměrný jedinec, minimálně středoškolsky vzdělaný, orientovaný v problematice IT, jazykově vybavený, ale i člověk se smyslem pro detail, vybavený pokorou, schopností strádat a ochotou jít za hranice svých možností, protože u této práce se v takové pozici nacházíme často. Samozřejmě, že s nastupující novou generací jsou některé hrany problematičtější, proto se snažíme reagovat, což je podmínkou pro přežití obsaženou v přizpůsobivosti a adaptaci, proto jsme průzkumáci.

2) Jak významnou roli hraje rota AZ (Aktivní zálohy) ve vaší struktuře? Hlásí se dostatek zájemců o službu v záloze? Co je motivuje?

Třetí průzkumná rota aktivních záloh, jak zní její celý název, je nedílnou součástí praporu. Jako každá jiná, řekněme i nová jednotka v sestavě měla svůj vývoj, kdy se z průzkumné čety za více než 10-ti leté intenzivní práce vygenerovala do dnešní podoby jednotky velikosti roty, jenž zahrnuje průzkumné skupiny strukturou totožné se strukturou průzkumných rot, týmů hloubkového průzkumu a skupiny určené k plánování, řízení a zabezpečení činnosti této jednotky.

Foto: Výsadkový výcvik týmu hloubkového průzkumu roty hloubkového průzkumu – seskok typu HAHO (high altitude high opening) a zasazení přeletem na padácích s obdélníkovým vrchlíkem. | 102.pzpr / Ministerstvo obrany ČR

Z hlediska zájmu o službu u této jednotky si nemůžeme opravdu stěžovat, zájemce láká atraktivní výcvik, například výsadková nebo taktická příprava, nicméně seskok, respektive zasazení padákovým výsadkem, je pro nás průzkumáky pouze jednou z možností infiltrace. Vzhledem k tomu, že jednotku tvoří nejen bývalí vojáci, ale lidé různých profesí, je ohromnou devizou této jednotky její kolektiv. Že to „záložky“ myslí vážně a že nám to reálně funguje, je i pravidelná účast průzkumné skupiny na cvičení v zahraničí. Příkladem může být zasazení padákovým výsadkem v rámci mezinárodního cvičení Clear Sign provedené spolu s ostatními průzkumnými skupinami a týmy praporu z paluby letounu CASA startujícího z pražského vojenského letiště Kbely do prostoru VVP Lešť na Slovensku.

3) Pane podplukovníku, ovlivnila nějakým způsobem pandemie koronaviru vaší posádku? 

Koronavirus se samozřejmě Prostějovu a vojákům v posádce nevyhnul, nicméně musím všechny příslušníky útvarů posádky pochválit za jejich přístup a dodržování opatření, které zamezily výraznějšímu rozšíření. Patří jim za to veliký dík tak, jako i za jejich práci, kterou odvedli a odvádí ve prospěch IZS, PČR, nemocnic, pečovatelských domů, call centra a dalších organizací, kde byli nebo jsou stále nasazeni. Za celou dobu nebyla nouze o dobrovolníky, o snahu pomoci, poprat se společně s problémy, pomoci. I za to jim patří dík a obdiv.

4) Součástí znaku 102. průzkumného praporu je nůž Falco od majora Romana Hippíka. V čem je pro průzkumníky nůž specifický?

Nůž není jen zbraní, nástrojem, součástí vybavení. Pro průzkumáka je jeho nedělitelnou součástí, je symbolem, příslušností. Symbolizuje nekonvenční způsob boje jednotky, je zosobněním odhodlání, vytrvalosti, věrnosti a příslušnosti k jednotce. Pro 102-dvojku není nůž, Falco, jen částí znaku praporu, ale je důležitou součástí historie nejen současného průzkumného praporu.

Foto: Znak 102. průzkumného praporu | 102.pzpr / Ministerstvo obrany ČR

Znak praporu vznikl v roce 2000, Falco ale byl v tuto dobu již zavedeným nožem u jednotky hloubkového průzkumu. Po přípravách a jeho návrhu, což bylo ukončeno v lednu 1997, byl nůž v říjnu roku 1997 zaveden u 1. a 2. roty 115. praporu hloubkového průzkumu 11. brigády vojenského zpravodajství, jednotky kde jsem dostal tu šanci zahájit svoji službu u průzkumných jednotek. I přes zrušení hloubkového praporu a jeho transformace na 11. průzkumný prapor a později vznik 102. průzkumného praporu je Falco, jakož i jeho tvůrce major Roman Hippík, nedílnou součástí průzkumáků z Prostějova. I proto bych raději nechal prostor říci více o Falcu Romanovi, pro něj tak srdeční záležitosti, jakým bezesporu jeho a náš nůž je.    

Foto: Pro "stodvojku" není nůž Falco (na snímku) jen částí znaku praporu, ale je také důležitou součástí historie nejen současného průzkumného praporu. | 102.pzpr / Ministerstvo obrany ČR

Myslím, že znak praporu by si zasloužil také trochu vysvětlení. Jeho současná podoba, která v sobě nese pouze menší detaily v zobrazení, vychází ze znaku 11. průzkumného praporu tehdejší 1. mechanizované divize. Tehdy byla vrchlíkem padáku vyjádřena výsadková schopnost jednotek praporu, křídla symbolizují přítomnost bezpilotního průzkumu, blesky prolínající prostor příslušnost jednotky elektronického průzkumu a nůž Falco symbolizuje jednotku hloubkového průzkumu a nekonvenční způsob boje. Jako výraz vazby a hrdosti na město, ve kterém je prapor dislokován, bývá ve znaku praporu někdy umístěn znak Prostějova, což je i patrné na fotografii s mottem průzkumníka. 

Foto: Motto průzkumníka | 102.pzpr / Ministerstvo obrany ČR

5) Na webových stránkách praporu se dočteme o tzv. Komisi pro rodinu. Můžete nám přiblížit činnost této komise? Jde o běžnou činnost v rámci AČR?

Pro nás jsou lidi vždycky až na prvním místě. Schválně to tak říkám, protože je to fundamentální princip funkčního sociálního systému kdekoliv. Vznik komise pro rodinu měl jednoduchý důvod a to poskytnout našim příslušníkům praporu ještě větší servis, pomoc v souvislosti s jejich plněním úkolů v rámci zahraniční operace. To se samozřejmě týkalo všech období. Jak před odjezdem, tak doby plnění úkolů v zahraničí, ale i po návratu. Byl a je to nástroj, který pomáhá řešit povinnosti, problémy, které se službou v zahraničí vznikají a které nedokáže bezprostřední okolí vojáka třeba i řešit. Je to ale i vhodný způsob jak připravit nejbližší okolí, rodinu vojáka na nadcházející období, odpovědět na otázky, které by třeba ani nikdy nepadly, ale také pomoci řešit v průběhu mise i běžné, někdy i negativní situace a události, které nastanou. Jejich spektrum je rozmanité, proto se je snažíme řešit komplexně a neustále vylepšovat na základě zkušeností. Osvědčilo se nám například setkání nejbližších rodinných příslušníků před odjezdem do zahraniční operace, ale i třeba zajištění možnosti rozloučení přímo před odletem. Ta interakce s rodinami, dětmi, vybudování důvěry a týmového, rodinného ducha je důležitá, vitální. V dnešních podmínkách, kdy se všichni snažíme porazit nepřítele jménem covid, jsou samozřejmě tyto možnosti omezené, ale jsem optimista a věřím, že se blýská na lepší časy. Pevné osobní, rodinné zázemí je polovinou úspěchu a ruku na srdce, po návratu ze zahraničních operací si minimálně polovinu z každé medaile zaslouží rodiny vojáků a jejich blízcí.

Dovolil bych se rozloučit mottem 102. průzkumného praporu – SPEM RETINE – DOUFEJ!