Plukovník Otakar Foltýn se od 1. července 2022 stal náčelníkem Vojenské policie (VP). Jaké výzvy tato pozice přináší, jaké zkušenosti si do vedení VP přinesl z minulosti a jaké úkoly před ním stojí – nejen na tyto otázky jsme se nového náčelníka Vojenské policie zeptali v našem rozhovoru.

Foto: Plukovník Otakar Foltýn | VP

Pane plukovníku, pomohly vám v nové pozici zkušenosti získané během vaší předchozí kariéry a měl jste čas se na funkci připravit?

Času jsem měl pochopitelně hodně málo. Není tajemství, že to rozhodnutí bylo v řádu týdnů a samozřejmě toho času bych měl raději více. Ale doba je turbulentní. Nějaké předchozí zkušenosti určitě využiji. V civilu mám právní vzdělání, takže tam se to spojení nabízí. Je to ale výhoda v případě menší části řízení Vojenské policie, což je kriminální služba. Důležité je si uvědomit, že devět desetin činnosti Vojenské policie je tzv. zelená práce při podpoře Armády České republiky. A záměrně používám slovo podpora, protože u této činnosti není represivní role primární. Ta patří především do kriminální služby. Z tohoto pohledu více využívám zkušenost z armády. Část kariéry jsem strávil v právní službě, ještě více si ale cením zkušeností z Ředitelství speciálních sil. Mám ale i rezervy. I když jsem většinu kariéry působil jako štábní důstojník, administrativa mi žádnou velkou radost nedělá. Mám-li to trochu odlehčit, obětí násilné trestné činnosti ze strany specialistů na spisovou službu jsem se nestal spíše náhodou.

Už jste si definoval první kroky, které chcete ve Vojenské policii udělat? Jaké budou vaše priority?

Myslím, že armádu i vojenskou policii trápí vzájemné předsudky. Jsou do jisté míry logické. Když se člověk dívá na policii jako na represivní složku, tak je část těch předsudků přirozená. Je ale dobré si přiznat, že mnoho předsudků na obou stranách je zbytečných a v mnoha případech kontraproduktivních. Mezi moje priority tedy nebudou patřit razantní organizační změny nebo nějaká personální revoluce, ale naopak by to mělo být ohlazení hran a zejména podstatně bližší spolupráce s armádou. Ať už to je společný výcvik nebo třeba jen nastavení mentality. Opakuji, že Vojenská policie znamená z devíti desetin podporu a teprve ta jedna desetina je ta represivní. Proto podpůrná role obou složek by tak měla být jasná oběma stranám.

Je nějaká konkrétní schopnost VP, kterou hodláte rozvíjet výraznějším způsobem?

Vysoce perspektivní je právě činnost na pomezí vojenských a policejních schopností. Vždyť vojenská policie ve světě (např. Carabinieri nebo Gendarmerie) je něco, co v sobě zahrnuje jak policejní schopnosti, tak vojenskou organizovanost, a tedy připravenost, vysoký stupeň disciplíny, vojenský výcvik a alespoň lehkou výzbroj. Tahle kombinace je velmi důležitá např. při zvládání tzv. hybridních hrozeb nebo třeba při plnění spíše policejních úkolů – jako je migrace. Prostě vojensky organizované policejní síly jsou rychle nasaditelné, téměř ihned k dispozici a mimochodem jsou podstatně levnější než standardní armádní nástroje. Jakákoliv armádní jednotka to má komplikovanější o těžkou výzbroj, dlouhou dopravu, nákladnější logistiku a podobně. Naproti tomu Vojenská policie je lehký a tedy velmi levný nástroj. A díky policejním schopnostem dokáže plnit úkoly, které pro standardní armádní jednotky nejsou přirozené. Budoucí prostředí bude ještě více volatilní a plné hrozeb, které nebudou jenom standardní válkou. Díváme se na bezpečnostní prostředí i třeba teď optikou války na Ukrajině. Ta ale nezačala letos v únoru, ten konflikt se spustil už v roce 2014, byť jiným způsobem. Probíhal fakticky osm let a většinu času jiným než konvenčním způsobem. Jednotky typu vojenské policie jsou právě v takovém prostředí velmi důležitým doplňkem konvenčních sil.

Foto: Vysoce perspektivní je právě činnost na pomezí vojenských a policejních schopností. Vždyť vojenská policie ve světě (např. Carabinieri nebo Gendarmerie) je něco, co v sobě zahrnuje jak policejní schopnosti, tak vojenskou organizovanost, a tedy připravenost, vysoký stupeň disciplíny, vojenský výcvik a alespoň lehkou výzbroj. | VP

Existuje nějaká úplně nová schopnost nebo výzva, kterou by měla Vojenská policie začít řešit?

Téměř obligátně to jsou hrozby v kybernetickém prostoru, protože i tam probíhá poměrně velmi intenzivní mocenská soutěž a samozřejmě i velké množství kriminálních činů. Je pravda, že tohle není úplná priorita, protože k tomu existují jiné složky, které se tím zabývají specializovaně. Pro nás je v předmětném kontextu důležitý rozvoj forenzních schopností, jako je zajišťování informací z elektronických přístrojů. Ale pokud bych měl vypíchnout nějaké aktuální hrozby, tak jednoznačně to je třeba ohrožení muničních skladů bezpilotními prostředky, což řeší v zásadě všechny složky tohoto typu v Evropě. V dané oblasti je samozřejmě vývoj extrémně rychlý a opatření logicky spíše kulhají za vývojem. V případě Ukrajiny vidíme, že zrovna ohrožení skladišť vojenské munice speciálními silami nebo drony se ukazuje jako mimořádně vysoké.

To je samozřejmě také o lidech. Budete nabírat nové policisty?

Vojenská policie má z hlediska naplněnosti o něco lepší statistiky než armádní útvary. Samozřejmě běží nábor, ale za sebe jsem si dal jako prioritu jednoznačnější formulování hodnot a symboliky Vojenské policie. Vojákům, kteří si zvolí službu u Vojenské policie, by mělo být od začátku jasné, jaké jsou základní hodnoty a priority, kam sbor směřuje a jaké je vlastně jeho specifikum proti jiným vojenským složkám. Toto budeme formulovat poměrně přesně a velmi brzy.

Je podle vás Vojenská policie v současnosti technicky dobře vybavena?

Myslím, že asi neexistuje velitel žádného vojenského útvaru, který by vám řekl, že má všeho dost. Samozřejmě potřebujeme ve spoustě věcí modernizovat, ale to je zase problém celé Evropy. Obrana nám 30 let nepřipadala důležitá a logicky se to týká prakticky jakékoliv vojenské složky. Jsou ale oblasti, kde jsme na tom opravdu velmi dobře. Např. oddělení kriminalistických a technických expertiz je malý útvar. Je ale velmi dobře vybavený a má velmi dobrou prestiž právě díky tomu, že se tam docela rychle dařilo držet krok s moderními prostředky. Jsou ale i oblasti, kde potřebujeme nabrat tempo. Mezi ně patří například zmíněná ochrana proti bezpilotním prostředkům nebo také sběr informací z elektronických zařízení. To je jedna z typických oblastí, kde má Vojenská policie jednoznačně výhodu oproti standardním jednotkám. Právě při zvládání krizí na pomezí vojenských a policejních hrozeb se ukazuje, že je velmi důležité mít schopnost velmi rychle vytěžit velké množství mobilních telefonů nebo počítačů. Typicky u těch mobilních telefonů si určitě pamatujete na migrační krizi, kolik bylo mezi běženci mobilů. V těch přístrojích bylo plno materiálu, který se dal využít. Protože závadová byla jen velmi malá část příchozích, bylo třeba rychle doslova prosít obrovské množství mobilů. Chyběla tedy ne schopnost jako taková, ale nebyla k dispozici v potřebné kvantitě a rychlosti. Z telefonu se dokáží dostat i věci, o kterých si ostatní myslí, že jsou dávno smazané, případně tam dokonce ani nejsou. Pokud se budeme bavit o vytěžování elektronických zařízení nebo třeba biometrii, která umožňuje extrémně zrychlit lustraci a evidenci velkého množství příchozích osob, potřebujeme dokonalejší prostředky. Náklady na modernizaci techniky u Vojenské policie jsou ve srovnání třeba s přezbrojením těžké brigády vlastně drobnost, ale samozřejmě administrativa s tím spojená je téměř stejná.

Kdo si zadá vaše jméno do Googlu, tak velmi záhy zjistí, že máte společnou publikační činnost s panem generálem Řehkou, náčelníkem Generálního štábu AČR. Je vaše spolupráce výhodou pro řízení Vojenské policie?

To jednoznačně. Dokonce si myslím, že i když to asi nebyl hlavní důvod, byl to jeden z kladů zvažovaný při mojí nominaci. Takže to, že se dlouhodobě známe, umožňuje ty hrany a předsudky mezi armádou a Vojenskou policií osekat. Neznám zároveň nikoho, kdo by v armádě více respektoval zásady vlády zákona než generál Řehka, takže nemám ani obavu o nezávislost Vojenské policie v trestních řízeních.

Foto: Plk. Otakar Foltýn | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

My už jsme se toho trochu dotkli, ale předpokládám, že kyberbezpečnost bude jedno z témat pro Vojenskou policii. Máte představu, jak ho budete rozvíjet?

Kyberbezpečnost je teď téma úplně pro všechny. Naše kapacity jsou sice relativně malé, ale poměrně velmi dobré. V oblasti celkové bezpečnosti máme vlastní informační systém, což může být na první pohled komplikace, ale v mnoha případech je to i výhoda. Toto není vyloženě moje odbornost, spoléhám na specialisty a zatím náš systém prošel všemi testy velmi dobře. Ale co chybí obecně, je celoresortní systém utajené komunikace, použitelný v operaci aniž bychom byli závislí na spojencích. Utajená komunikace bude, a to vidíme zase nejenom na konfliktu na Ukrajině, už stále významnější složka obrany. Čtenáři rádi vidí automobily, samopaly a fyzické prostředky umožňující ničení nepřítele, ale bez utajené komunikace nic z toho dělat téměř nemůžete. Takže tohle priorita samozřejmě bude a určitě nejenom pro mě.

Měla by Vojenská policie podle vás získat nějakou novou kompetenci ať už v rámci armády nebo i policejních činností?

Máte li na mysli další pravomoci, tak ne. Myslím si, že v oblasti kriminální služby jich má dost. Určitě nebudu navrhovat žádné posílení. Má kompletní kompetenci dělat všechny tři fáze, to znamená vyhledávání, prověřování i vyšetřování. Takže v tomto ohledu není co přidávat. Pokud jde o kompetenci v tzv. “zelené části“, tak to není o formálním navyšování nějakých pravomocí, ale spíše o cvičeních a doplnění plánovací dokumentace. Prostě potřebujeme lepší připravenost nad rámec běžné mírové činnosti.

Už jsme v našem rozhovoru zmínili výcvik. Plánujete nějaký nový systém výcviku Vojenské policie, ve spolupráci s Armádou ČR, se složkami NATO nebo mezinárodního charakteru?

Neřekl bych, že je prioritou mezinárodní výcvik, protože pořád jsme poměrně aktivní v mnohonárodním praporu Vojenské policie. Nicméně pro mě v tento okamžik bude důležitější maximum společného cvičení s Armádou České republiky. A teď nemyslím jen standardní zabezpečení ve formě doprovodu na cvičiště nebo policejní ochranu nějaké základny. Teď myslím přímo výcvik s taktickým námětem, který by plnila Vojenská policie spolu s armádou včetně toho, že se budeme snažit dostávat se scénáři přesně na to pomezí policejních a militárních hrozeb. Myslím si, že v tomto ohledu máme docela široké pole spolupráce a jde jen o čas, který si na to dáme. 

Foto: Momentka z rozhovoru s plk. Foltýnem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Poslední otázka směřuje do budoucna. Co byste rád měl splněno, až budete ve funkci náčelníka Vojenské policie rok?

Už teď si říkám, že jsem si možná tuhle otázku měl položit dávno. Dlouhodobé cíle máme, ale máte pravdu, že situace vyžaduje výrazně rychlejší výsledky. Jestli bych byl za něco opravdu rád, tak aby se začali vojenští policisté chápat jako kolegové vojáků v Armádě České republiky a aby vojáci v armádě vnímali Vojenskou policii jako službu, která usnadňuje plnění jejích úkolů. Občas to tak i je už teď, ale měl by to být absolutní standard. Máme společný úkol, možná rozdílné nástroje. Náš primární úkol je připravovat se na obranu tohoto státu. A proto primární schopností Vojenské policie je podpořit armádu při plnění hlavních úkolů, tedy zpravidla za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.