Vojenská policie (VP) je nedílnou součástí bezpečnostních složek státu. V období našeho předsednictví EU plní vojenští policisté mnoho úkolů. Na Vojenskou policii navíc klade nové nároky také současná bezpečnostní situace. Podle jejího náčelníka plk. Otakara Foltýna to v první řadě znamená zvýšení bezpečnosti objektů, dodržování operační bezpečnosti či standardní posílení v oblasti úkolů, které má Vojenská policie na starosti, což představuje jak policejní zabezpečení Armády České republiky, tak například zabezpečení muničních skladů a podobně. I z těchto důvodů pracuje plk. Foltýn na tzv. zvýšení „zelené kompetence“ Vojenské policie. „To znamená přímá podpora Armády ČR. Téměř 90 % kapacit Vojenské policie je vlastně věnováno doktrinálním úkolům Vojenské policie, čili podpoře armády a pouze asi jedna desetina tvoří činnost kriminální služby. V rámci současné bezpečnostní situace potřebujeme podpořit standardní úkoly Vojenské policie, a tím je policejní zabezpečení armády,“ uvedl v dalším díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY plukovník Foltýn.

Video: Rozhovor s náčelníkem Vojenské policie plukovníkem Otakarem Foltýnem / CZ DEFENCE

Důležitým momentem pro úspěšnou práci VP je podle Foltýna také schopnost spolupráce jednotlivých složek. Nová bezpečnostní situace nastavila priority, které byly zařazeny do společných cvičení s armádou na štábní úrovni. Jde o naplnění standardů podobných jako v západních zemích, tedy zabezpečení World Protection, policejní ochranu vojsk, přesunů jednotek. Plní však i velmi důležité úkoly v oblasti stabilizačních operací. „Když dojde ke stabilizaci situace v konkrétní destinaci a je potřeba kombinace vojenských a policejních schopností, jsou věcí Vojenské policie stabilizační operace,“ říká náčelník Foltýn. 

Do nynější práce Vojenské policie významně promlouvá současná situace na Ukrajině. Nedávný incident na polské hranici ukázal křehkost bezpečnostní situace v Evropě, vojenští policisté proto vyvíjejí veškeré aktivity, které pomohou eliminovat podobná bezpečnostní rizika. „Například v Norsku byl před nějakou dobou zadržen na norsko-ruských hranicích ruský občan, který měl u sebe poměrně velmi sofistikované drony a paměťové karty s několika gigabyty dat o norské klíčové infrastruktuře. A nebyl to zdaleka jediný incident tohoto typu a konkrétně v této oblasti to už naše kompetence je,“ upřesňuje Foltýn. Vojenská policie se v rámci zabezpečení krizové infrastruktury zaměřuje zejména na zásobovací úseky pro civilisty, pro munici, ale i jakékoliv další objekty důležité pro obranu státu, které VP stráží. Ve výsledku jde o zabezpečení takových bezpečnostních modelů, pomocí kterých k takové situaci, jako k té na polských hranicích, ani nedojde. Vojenská policie jako jedna z bezpečnostních složek přispívá do celkového informačního obrazu. K tomu je potřeba využít speciálních prostředků, sběru dat, dronů a proto je nutné upravit legislativu. V letošním roce je novelizován Zákon č. 300/2013 Sb. o Vojenské policii, který zvyšuje kompetence Vojenské policie vůči cizím vojskům, které se souhlasem České republiky působí nebo projíždí přes území ČR. „Pokud to zjednoduším, tak Vojenská policie bude mít vůči zahraničním armádám na území České republiky velmi obdobné kompetence jako vůči Armádě ČR,“ říká plk. Foltýn. Pro optimální chod Vojenské policie je však podstatnější komplexní (velká) novela zákona o VP, která upraví některé kompetence. „Jde například o kontrolu dodržování zákazu fotografování u vojenských objektů, používání bezpilotních prostředků a další změny,“ popsal Foltýn.

I Vojenskou policii trápí podobné neduhy jako armádu, a to například stáří policistů, jejich nedostatek a přísné standardy rekrutace. „Máme nastavené standardy pro přijetí poměrně vysoko. Vyžadujeme nadstandardní jak fyzické, tak zejména psychologické testy,“ zdůvodňuje plk. Foltýn. K personální stabilitě nepřispívají ani odchody některých příslušníků do civilu.  Před vedením Vojenské policie je i nelehký úkol proporčního zvyšování počtu příslušníků úměrně k navyšování množství vojáků v armádě.

Foto: Pozvání do našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY tentokrát přijal náčelník Vojenské policie plukovník Otakar Foltýn | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Důležitým momentem pro celkovou stabilní bezpečnostní situaci je také propojení ozbrojených a bezpečnostních složek se schopností občanů se aktivně na případné obraně státu podílet. A tady je plk. Foltýn skeptický. Na jednu stranu podle něj mají vojáci a policisté vysokou důvěru občanů, je však rozdíl mezi důvěrou v armádu a důvěrou ve stát. Plukovník Foltýn se shoduje s právním teoretikem profesorem Přibáněm, že lidé nemají důvěru ve stát a jeho instituce. „Armáda je vlastně jediná složka, která v době míru vůči vám nevykonává žádné kompetence. Nemůže vám nic udělat. Netýká se vás a není základní vojenská služba. Nikdo není nucen být vojákem,“ dodává Foltýn. Prestiž armády naopak roste při nasazení v různých katastrofách jako jsou povodně, pandemie a podobně. „Důvěra je prostě daná tím, že si občané ze státních institucí vyberou tu, která vlastně nejméně ovlivňuje jejich život, což jsou vojáci. A to by se zásadně změnilo za stavu ohrožení státu a válečného stavu,“ říká Foltýn. Příkladem mohou být opět Ukrajinci, kdy bez podpory tamního obyvatelstva by ukrajinská armáda nemohla takto úspěšně dlouhodobě agresorovi čelit. Válka může mít velmi různorodé formy, včetně diverze, rozvracení nebo útoky v kyberprostoru. „Pokud mám být upřímný, tak nevěřím tomu, že většina české populace by byla ochotná bránit svoji zem tak intenzivně jako Ukrajinci,“ konstatuje náčelník VP. Důvodem pro toto konstatování je podle něj absence vzdělávání, odkaz na historická traumata a fangličkářství místo vlastenectví. V tomto ohledu vidí Foltýn potřebu více vychovávat občany ke vztahu k vlasti a jejím symbolům. Všechny předchozí konflikty ukázaly, že u nás vždy existovalo ne úplně málo lidí, kteří byli ochotni pro vlast riskovat úplně všechno, včetně vlastního života, což je podle náčelníka VP dobrý základ pro to, aby to pochopili i ostatní. „My bychom to měli vysvětlit těm, kteří v tom plavou, nejsou si jistí. Nebo třeba nemají čas, zázemí. Vlastně by bohatě stačilo dodržovat to, co říkal Masaryk: Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným. A tak se pojďme naučit, jak s touhle pozitivní emocí pracovat,“ říká náčelník Vojenské policie plk. Otakar Foltýn.

V rámci rozhovoru, na který se můžete podívat výše, jsme se dotkli také technického vybavení VP, nových technologií, rozvoje kyberschopností, sociálních sítí a mnoha dalších otázek.

Zdroj: CZ DEFENCE