Stále probíhající izraelská operace proti teroristům z hnutí Hamás v Pásmu Gazy, která je reakcí na předchozí raketové ostřelování izraelského území a pozemní útok Hamásu proti vojenským a civilním cílům (útoky začaly ráno 7. října 2023), prostřednictvím světových i tuzemských médií vyvolává řadu otázek spojených s izraelskými postupy v rámci zmíněné operace v Pásmu Gazy, kdy se stále častěji skloňují výrazy jako nepřiměřená reakce, válečné zločiny apod. V této souvislosti jsme požádali o rozhovor experta na mezinárodní právo a problematiku hybridních konfliktů plukovníka Otakara Foltýna.

Existuje několik rezolucí OSN, které odsuzují počínání Izraele v rámci výstavby nových osad např. na Západním břehu Jordánu. Neeskaloval Izrael právě těmito aktivitami palestinsko-izraelskou křehkou situaci?

Ne. Je ale zřejmé, že radikální kroky některých populistických izraelských politiků nijak nepřispěly ke zklidnění situace a v případě podpory radikálním osadníkům na Západním břehu dokonce odčerpaly vojenské kapacity IDF právě z pomezí pásma Gazy. Hamásu samozřejmě některé aktivity radikálních osadníků poskytly munici pro ospravedlnění ve skutečnosti neospravedlnitelných skutků. Na samotný útok 7. října to ale dle mého soudu nemělo vliv vůbec žádný. Hamás by to udělal, i kdyby žádní radikální osadníci nebyli.

Dopouští se podle vás Izrael v rámci svých operací proti Hamásu válečných zločinů?

Neexistuje válka, ve které by kterákoliv strana neporušila nějakou normu. Při tak intenzívním nasazení prostě nepochybně dojde k chybám a případně i trestně postižitelným excesům jednotlivců. Zásadní rozdíl je v doktríně, sytému a proporcích. Hamás se nejen 7. října dopustil masívního, záměrného a nejvážnějšího představitelného porušení mezinárodního práva ale i nejzákladnější lidskosti. Jedná tak programově, dlouhodobě a záměrně. Navíc zcela vědomě používá vlastní populaci jako fakticky živé štíty. Izrael je naopak demokratická země s mnoha pojistkami a kontrolními mechanismy své armády. Jakkoliv sáhli k intenzívnímu užití militárního násilí, nezaznamenal jsem žádná systémová porušování práva ozbrojeného konfliktu. Obecně dodržují zásadu rozlišování a přiměřenosti a zjevně se snaží civilní škody minimalizovat. A to nejen kvůli právním závazkům, ale i proto, že to je v jejich zájmu. Hamás si přeje, aby IDF způsobila co nejvíce civilních škod a Izraelci jsou dost chytří, aby věděli, že nesmí dělat to, co si přeje nepřítel.

Dá se vůbec vést vojenská operace v tak zalidněném a urbanisticky nepřehledném území, jako je pásmo Gazy, bez kolaterálních ztrát?

Nedá. Představa, že každá kolaterální škoda je válečným zločinem, je laický mýtus. Právo ozbrojených konfliktů respektuje fakt, že úplně eliminovat civilní škody není možné. Proto sankcionuje pouze ty civilní škody, které jsou zbytečné a nepřiměřené dosahované vojenské výhodě. Zvláště v tak hustě zastavěné oblasti pochopitelně civilní škody nejsou zrovna malé. Povinností je ale omezit je na nezbytné minimum. Hamás bohužel dotlačil svou brutalitou Izrael do dilematu, zda se bude bránit (a nezbytně způsobí kolaterální škody) a nebo se bránit nebude. Pak by se ovšem okamžitě stal zranitelným a stálo by to násobně více životů.

Jsme svědky nové vlny antisemitismu?

To je dle mého soudu širší otázka, k jejíž zodpovězení nemám dost informací. Určitá kvalitativně nová forma antisemitismu to nepochybně je, ale vyžaduje to hlubší antropologické a sociálně-psychologické vysvětlení. Přinejmenším ale nechápu některé aktivisty schopné zároveň hájit práva LGBT komunity a zároveň přivírat oči nad Hamásem. Doporučuji jim zkusit políbit osobu stejného pohlaví v multikulturním a tolerantním Izraeli a pak zkusit totéž před velitelstvím Hamásu. Důležité je nepoplést pořadí.

Jak vnímáte úroveň a rozsah dezinformační války z palestinské i izraelské strany? Proč světová i naše média naslouchají Palestincům?

Izrael disponuje výrazně silnější, lépe vyzbrojenou a nesrovnatelně lépe vycvičenou armádou, se kterou se Hamás nemůže rovnat. Má-li někde šanci, tak je to informační prostředí a pokus uspět propagandisticky a politicky. To také dlouhodobě dělá a dokud mu část západní populace bude skákat na jeho propagandu, není bez naděje, že nějakým způsobem může vzdorovat. V informačních operacích byl Hamás dlouhodobě relativně šikovný a teď sklízí plody.

Proč si myslíte, že BBC, která ve světě platila za jeden z nejserióznějších informačních kanálů, dlouho nechtěla označit Hamás za teroristickou organizaci a útoky na Izrael relativizovala. Stejně tak dlouho nechtěla připustit, že výbuch v nemocnici Gaze je „friendly fire“ ze strany hnutí Hamás.

To je velmi smutné selhání jinak respektovaného média a pakliže si chce zachovat relevanci, musí změnit přístup. Hamás je čistě teroristická, zvrhlá organizace a dokud nebude zničen, či nepřijde o podporu většiny populace pásma Gazy, kompromituje i ty požadavky palestinských Arabů, které by za jiných okolností byly legitimní.

Kdo podle vás stojí za válkou v Izraeli?

Tak samozřejmě tím, kdo má aktuálně v regionu největší podíl na agresi Hamásu, jsou islamističtí radikálové v bohatých arabských zemích a především Írán, který přímo kontroluje své hnutí Hizballáh v Libanonu, ale velmi silný vliv paradoxně má na sunnitský Hamás.

Hraje v tomto konfliktu úlohu pouze náboženství nebo se jedná i o jiné cíle, např. ekonomické či politické?

Náboženství je samozřejmě důležitým symbolickým nástrojem, který je ve skutečnosti důležitější z kulturního, než ideologického hlediska. Skutečná příčina jsou ale zejména zájmy Íránu a pochopitelně i nesmiřitelnost islamistických radikálů v regionu. Ale to velmi zjednodušujeme.

Je nějaká souvislost mezi válkou v Izraeli, na Ukrajině a arménsko-ázerbajdžánským konfliktem?

Poměrně úzká. Rusku se samozřejmě další ohnisko napětí hodí, jednak konflikt na Blízkém východě s železnou pravidelností zvadá ceny ropy a tedy příjmy kremelského režimu a jednak se samozřejmě veřejnost unavená válkou na Ukrajině přesměrovává jinam. Arménsko-ázerbajdžánský konflikt byl přeci jen spíše okrajová věc, kdy Azerové s podporou Turecka prostě využili slabosti Ruska v regionu.

Je reálné, aby byla po skončení izraelských operací v Gaze tato oblast, co se týká protiizraelské činnosti Hamásu, bezriziková?

Není bezriziková už přes 80 let a ještě dlouho nebude.

Nemůže se stát, že se pozemní operace IDF v pásmu Gazy změní na vleklou válku, např. jako tehdy v Čečensku v rámci tamního konfliktu s armádou Ruské federace?

Bavíme-li se o fázi získání vojenské kontroly a tedy efektivní okupace, tak tu v řádu nižších měsíců Izrael zvládne. Fáze stabilizace a dlouhodobé deeskalace ale bude dlouhá. V každém scénáři. 

Lze vůbec podle vás hnutí Hamás zcela potlačit resp. vymýtit? Přeci jen proti guerillovému způsobu vedení války, kterou Hamás vede, je velmi obtížné efektivně bojovat.

To ale neznamená, že by to nešlo. Historicky většina protipovstaleckých operací uspěla. Tedy nemožné to není. Záleží však na tom, jak si definujete úspěch. Je-li to parametrické omezení schopnosti Hamásu ohrožovat Izrael, pak to IDF dokázat může. Ať už systematickým likvidováním hlav Hamásu, nebo ničením jeho vojenských struktur. Daleko těžší ovšem bude vymýcení podpory Hamásu ve frustrované palestinské populaci roky masírované radikálním islamismem.

Izrael se vyjádřil, že po ukončení operace v Gaze „už nechce mít s Gazou, nic společného“. Co si podle vás pod tímto tvrzením můžeme konkrétně představit?

To nevím. Domnívám se, že tím palestinským Arabům hrozí, že dál nebude Gazu zásobovat, ale to reálně není možné, protože pásmo Gazy je dlouhodobě závislé na Izraeli ve všech základních komoditách, zejména vodě a energiích. Zároveň ale přístup Izraele může být příslib, že vidina palestinského státu není nereálná. To ovšem Izrael v tento okamžik přímo říct nemůže ani náhodou. Hamásu se povedlo útokem 7. října zcela vyloučit jakékoliv mírové řešení. Předpokladem zahájení deeskalace je proto zničení Hamásu. Vzhledem k tomu, co Hamás udělal, je pochopitelně vyloučeno, že by jej Izrael kdykoliv v budoucnost byť jen toleroval.