Evropská unie v posledních letech posouvá své hranice v oblasti bezpečnosti a společné obrany. Výzvy moderního světa, válečné konflikty a rostoucí potřeba sjednoceného postupu představují hnací sílu za společnou obrannou politikou EU. Článek zkoumá vývoj, význam a výzvy společné obranné politiky EU a reflektuje, jak může tato iniciativa formovat budoucnost Evropy.

Foto: Evropská unie v posledních letech posouvá své hranice v oblasti bezpečnosti a společné obrany. (ilustrační foto) | Shutterstock

Evropská unie se nachází na prahu nového období, kdy její role jako bezpečnostního aktéra nabývá na důležitosti. V kontextu globálních hrozeb, válečných konfliktů a narůstající potřeby jednotného přístupu se EU zaměřuje na posílení své Společné obranné politiky. Již v roce 2016 započala EU ambiciózní vývoj obranné politiky. Iniciativy jako Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) či Evropský obranný fond (EDF) odrážejí rostoucí vůli členských států spolupracovat v oblasti obrany a investovat do moderního vojenského vybavení.

Podle údajů Eurobarometru z roku 2022 se výrazná většina občanů EU (81 %) vyslovuje pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku, přičemž v každé zemi ji podporují nejméně dvě třetiny. Přibližně 93 % respondentů souhlasí s tím, že by země měly při obraně území EU postupovat společně, a 85 % si myslí, že by se spolupráce v oblasti obrany měla na úrovni EU posílit. Tato vysoká očekávání reflektují i političtí lídři, kteří se zavazují k posílení společné obranné politiky.

V červnu letošního roku došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně nových pravidel, jež mají stimulovat členské státy EU k společnému nákupu obranných produktů a posílit tak podporu evropského obranného průmyslu. V rámci této dohody bude vytvořen nový nástroj, jehož rozpočet dosáhne 300 milionů eur do roku 2025. EU bude přispívat až 20 % z kupní ceny v rámci společných zakázek.

V červenci pak Evropský parlament schválil financování ve výši 500 milionů eur, které bude sloužit k podpoře rozsáhlejší výroby munice a raket v rámci vojenského průmyslu Evropské unie. Toto financování má za cíl zvýšit dodávky těchto produktů na Ukrajinu a zároveň pomoci členským zemím EU doplnit své zásoby. Tento krok je prováděn skrze koncept označovaný jako "Akt na podporu výroby munice" (ASAP).

Poslanci Evropského parlamentu se také aktivně angažují v přípravě nového aktu, jenž směřuje ke zvýšení síly evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek. Tento koncept nese označení EDIRPA a má sloužit k podpoře společného nákupu obranných produktů členskými státy EU. Mezi tyto produkty patří zbraňové systémy, munice a zdravotnické vybavení, jejichž obstaráním by měly být naplněny nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky v obranných kapacitách.

Přestože idea společné evropské armády byla po mnoho let považována za nereálnou a nepraktickou, neustále se vrací na agendu Evropské unie. Aktuální události, kde výrazně dominuje ruská vojenská invaze na Ukrajinu, tuto myšlenku posunuly více do popředí. Zatímco spojení národních ozbrojených sil do jednoho celku může být komplikované, existuje snaha o posílení společné obranné politiky EU, která by dokázala čelit moderním hrozbám a vytvořit silnější a koordinovaný obranný mechanismus.

Kontext válečných konfliktů, jako je již zmíněná agrese Ruska proti Ukrajině, poukazuje na akutní potřebu společné obranné politiky. EU totiž může hrát klíčovou roli v řešení krizí a udržení stability v regionu. Společná obranná politika by mohla hrát také roli v ochraně evropských hodnot a zajistit rychlou reakci na výzvy bezpečnostního charakteru. Vytvoření silného evropského obranného mechanismu by mohlo znamenat snížení závislosti na jiných vojenských aliancích a umožnit EU lépe řídit a chránit své vlastní zájmy. Dalšími aspekty, které mají značný potenciál posílit obrannou schopnost EU jsou větší investice do obranného vybavení, koordinovaná cvičení a spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Posilování Společné obranné politiky EU má potenciál formovat budoucnost Evropy. Vytvoření evropské armády by mohlo znamenat novou kapitolu v evropské historii, kdy by EU byla schopna jednotněji reagovat na výzvy a krize. Společná obranná politika by mohla také posílit evropskou roli ve světové politice a umožnit EU účinněji hájit své zájmy.

Avšak cesta ke společné obraně není bez výzev. Rozdílné názory mezi členskými státy, rozpočtová omezení a národní bezpečnostní priority mohou a také často brzdí pokrok v jednotlivých oblastech. Navíc vývoj moderních technologií a kybernetických hrozeb klade nové požadavky na bezpečnostní strategie a další obranné koncepty. Historicky byla myšlenka spojení národních sil často odmítána jako nereálná, avšak aktuální geopolitická situace ukazuje na potřebu hlubší spolupráce a jednotného postupu.

Evropa čelí komplexnímu spektru hrozeb, od konvenčních vojenských rizik po kybernetické útoky, terorismus a nelegální migraci. Společná obranná politika nabízí koordinovaný rámec pro řešení těchto výzev a posiluje schopnost EU reagovat pružně a efektivně. Bez ohledu na formu, kterou by společná obranná politika mohla mít, je diskuse o ní nezbytná pro budoucnost bezpečnosti a stability Evropy.

Společná obranná politika EU je tudíž klíčovým krokem směrem k jednotě a spolupráci mezi členskými státy v zájmu zajištění bezpečnosti, stability a prosperity. Posilování evropské obranné politiky reflektuje vůli EU stát se silným globálním hráčem a aktivně přispívat k míru a bezpečnosti ve světě. Důležité je se poučit z minulých selhání a najít způsoby, jak efektivně integrovat národní síly a vytvořit silný a sjednocený obranný mechanismus, který bude sloužit budoucím generacím Evropanů.

Zdroj: europarl.europa.eu