V rámci českého předsednictví v Radě EU proběhla ve středu odborná konference s názvem: „Význam moderních technologií pro evropskou obranu a bezpečnost" (Importance of Modern Technologies for European Defence and Security), kdy záštitu nad touto akcí převzalo Ministerstvo obrany ČR. Série panelových diskusí nabídla debatu k možným společným akvizicím zemí Evropské unie, nastupujícím a přelomovým technologiím (tzv. Emerging and Disruptive Technologies – EDTs) jako výzvě a příležitosti pro evropskou bezpečnost a hledání možných společných iniciativ na poli obrany mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí.

Foto: Jeden z hlavních závěrů vyplývající z konference je zvýšení pozornosti na oblast nastupujících a přelomových technologií a posílení kooperace mezi EU a NATO (ilustrační foto) | Shutterstock

Mezi řečníky a hosty konference bylo více než 80 zástupců firem a univerzit, podnikatelů, manažerů a expertů z Česka ale i Severoatlantické aliance, Evropské obranné agentury a dalších evropských organizací – např. náměstek pro řízení Sekce průmyslové spolupráce MO Tomáš Kopečný, zástupce náměstka generálního tajemníka pro nově vznikající bezpečnostní výzvy NATO James Appathurai a ředitel pro výzkum, technologie a inovace Evropské obranné agentury (EDA) Jean-François Ripoche. Na konferenci zaznělo, že pokud chce Západ udržet svou technologickou převahu a být o krok napřed před všemi konkurenty, musí být spolupráce EU a NATO ve smyslu urychlení technologického rozvoje co nejužší a nejefektivnější. Právě tato spolupráce totiž posiluje obranyschopnost, technologickou nezávislost a odolnost našich zemí a zajišťuje bezpečnost našich občanů.

Foto: Praha hostila konferenci o nových technologiích pro evropskou obranu | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Bylo také poukázáno na fakt, že agrese Ruské federace na Ukrajině radikálním způsobem proměnila evropské bezpečnostní prostředí a je tedy zřejmé, že současným hrozbám nelze čelit bez odpovídajících schopností a navýšení obranných investic. Modernizace našich armád je tak nyní důležitější než kdy dříve. Válka na Ukrajině zdůraznila také potřebu urychlení obranných akvizic a nutnost zbavit se u mnoha členských států závislosti na zastaralé sovětské technice. Nebývalá jednotnost v reakci na ruskou agresi opět potvrdila, že společně jsme vždy silnější. Zároveň však bylo zmíněno, že existují určité nedostatky, kterých jsme si s našimi partnery vědomi a na jejichž odstranění musíme dále pracovat.

Foto: Mezi řečníky a hosty konference bylo více než 80 zástupců firem a univerzit, podnikatelů, manažerů a expertů z Česka ale i Severoatlantické aliance, Evropské obranné agentury a dalších evropských organizací | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Analýza nedostatků v obranných investicích, kterou v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajině představila letos v květnu Evropská komise, navrhuje opatření, jak posílit a zefektivnit spolupráci při urgentním doplňování zásob nezbytného vojenského materiálu. Přispět k realizaci doporučení a závěrů vyplývajících z této analýzy, zejména ve vztahu k navrhovaným nařízením, je tak jednou z důležitých aktivit českého předsednictví. Veškeré aktivity EU v oblasti obrany a bezpečnosti by měly probíhat koordinovaně s NATO tak, aby si vzájemně nekonkurovaly, ale doplňovaly se. Je to Aliance, jejíž princip kolektivní obrany je základem naší bezpečnosti. Navíc 21 členských zemí EU je také členskými zeměmi NATO a přistoupení dalších dvou členských zemí prochází ratifikačním procesem. Obranná agenda těchto dvou organizací je tedy vzájemně velmi silně propojena. Cílem je zajistit co největší kompatibilitu a interoperabilitu schopností. Jedním z příkladů může být třeba aktivita v oblasti přeshraniční spolupráce na podporu dalšího rozvoje obranného a bezpečnostního průmyslu.

Obrovský význam mají právě nastupující a přelomové technologie označované anglickou zkratkou EDTs (Emerging and Disruptive Technologies), které v nadcházejících letech mohou výrazně změnit požadavky na obranu a bezpečnost. Jedná se o vojenské využití biotechnologií, umělé inteligence, autonomie, kvantové či vesmírné technologie nebo třeba metod pokročilé datové analýzy, díky kterým je možné velice rychle řešit komplexní úlohy pro podporu strategického rozhodování. 

Podle vystoupení jednotlivých odborníků si Evropská unie i NATO dobře uvědomují, že technologická převaha je strategickou výhodou a dle toho také jednají. Obě organizace nedávno předložily několik iniciativ zaměřených na inovace v obranném sektoru s cílem posílit technologický náskok a dosáhnout či zachovat potřebné úrovně obranných schopností. V rámci EU je v tuto chvíli zásadním nástrojem pro společný výzkum a rozvoj schopností Evropský obranný fond (EDF). Nyní se bude jednat o navýšení rozpočtu tohoto fondu a v rámci Evropské obranné agentury bude vybudováno Centrum pro evropské obranné inovace – HEDI. Vznik HEDI je jasným signálem, že jsou inovace mezi členskými zeměmi brány velmi vážně a že si státy uvědomují potřebu do nich více investovat. Právě toto centrum pomůže rozvinout synergie potřebné k propojení stávajících inovačních snah, případně stimulovat zahájení nových. To vše povede k zefektivnění evropské obrany.

Foto: Náměstek pro řízení Sekce průmyslové spolupráce MO Tomáš Kopečný (vlevo) a zástupce náměstka pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic MO Filip Gantner | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V rámci výše zmíněné tiskové konference jsme položili náměstkovi pro řízení Sekce průmyslové spolupráce MO, Tomáši Kopečnému, 3 následující otázky:   

Kdo je objednatelem nových technologií a prostředků pro Armádu České republiky? Je to armáda a na základě jejího požadavku budou vývojáři vyvíjet nové technologie, nebo je to ministerstvo či jde o nějakou širší plošnou spolupráci na úrovni Aliance?

„Jde o spojení všech tří subjektů. Jsou projekty, které se dělají v kolaborativní spolupráci několika členských států. Existují sdílené projekty pro všechny státy Aliance. Jsou takové projekty, které se dělají jen pro složky ministerstva obrany. A přirozeně vzhledem k existenci a posilování velitelství pro kybernetické síly toto řeší i přímo Armáda ČR,“ upřesnil náměstek Kopečný. 

Lze si pro vývoj budoucích nových technologií odnést nějaké poučení nebo inspiraci z války na Ukrajině ve smyslu řešení příštích konfliktů pomocí moderních technologií?

„Jednoznačně to, co vidíme na Ukrajině, jsou přesné systémy. Jde o různé druhy dělostřelectva, protitankové řízené střely, bezvýsadkové prostředky, ať už pro navádění nebo přímou palbu, likvidace ruské těžké pozemní techniky zároveň. To, co drží Ukrajince na nohou ve svých pozicích je právě to, že dokáží za pomoci moderních technologií lépe mířit. Jsou to moderní technologie prostředků zpravodajských, satelitních a z nízké orbity vesmíru. Dále je vlastně až překvapující to, jak špatně na tom Rusko je. To ovšem neznamená, že nebude čerpat zkušenosti pro sebe. Je to prostě o adaptaci, o velké flexibilitě a inovativnosti přímo za války.“

Jak v tomto kontextu může dále fungovat spolupráce na vesmírné úrovni mezi NASA a Roskosmos? Je vůbec v době, kdy chceme dosáhnout nových vesmírných vojenských schopností, takováto spolupráce možná?

„Osud Mezinárodní vesmírné stanice, která existuje pouhých dvacet let, je samozřejmě velmi nejistý. To, jaké programy tam probíhají, jakým způsobem se využívají informace pro vojenské účely z jedné či druhé strany, jak je využívána pro propagandistické účely, je v současnosti samozřejmě neslučitelné. Už jen kvůli tomu, že za posledních pět let narostl počet těch obíhajících předmětů a objektů. Je proto nevyhnutelné vědět, co a jakým způsobem se bude využívat pro vojenské účely. Řízení letového provozu je docela dobře zaběhlý systém po celém světě. Řízení vesmírného provozu je velká výzva, ve které se logicky budeme nějak utkávat. Jak bude ta válka eskalovat? Uvidíme. Ale každopádně si nedokáži představit jakoukoliv významnější spolupráci v takto citlivé oblasti.“