Pravidelný Kulatý stůl, tentokrát k problematice obranného průmyslu, připravila Hospodářská komora ČR na poslední srpnový den. Do online přenosu se zapojili nejen zástupci HK, její předseda Vladimír Dlouhý a předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR a předseda dozorčí rady CZG – Česká zbrojovka Group SE Lubomír Kovařík, ale také poslanci, zástupci Výboru pro obranu a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny v čele s předsedkyní Výboru pro obranu Janou Černochovou. Nechyběli ani experti na danou problematiku, kromě již zmíněného Lubomíra Kovaříka byl dále přítomen Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Institut a konzultant a expert Daniel Koštoval.

Debata vedená v předvolební atmosféře hledala odpovědi na stav financování resortu obrany, koncepce rozvoje, akviziční procesy a s tím související problémy. V podstatě by se dala rozdělit do čtyř částí a to: Obranný průmysl a ekonomika, zajištění 2 % HDP pro rozpočet Ministerstva obrany, větší zapojení domácího bezpečnostního průmyslu do bezpečnostního a obranného rámce a české bezpečnostní zájmy a propagace českého obranného průmyslu a akviziční procesy.

Foto: Debata vedená v předvolební atmosféře hledala odpovědi na stav financování resortu obrany, koncepce rozvoje, akviziční procesy a s tím související problémy. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Na čem se poslanci napříč politickým spektrem shodli, se dá formulovat asi takto: Jasnější a pevnější výdajový rámec pro armádu, ideálně s větší perspektivou (podle příkladu Francie a Německa 5 letý výhled, popř. Švédska 10 letý plán). Dále došlo ke shodě, že armáda má být připravena jak na konvenční, tak na kybernetické konflikty včetně řešení pandemických situací. Důležitou součástí je také podpora systému G to G, tedy nejen nákupu, ale také prodeje vojenské techniky na mezivládní úrovni. A nakonec asi to nejdůležitější. Došlo ke shodě, že má být změněn zákon o zadávání veřejných zakázek, který v současné podobě komplikuje většinu vypsaných akvizicí. Jeho novela je připravena k projednání již od roku 2017 a je tedy jasné, že k reálné změně zákona dojde snad až po volbách konaných v říjnu letošního roku. 

Předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Lubomír Kovařík nám v této souvislosti odpověděl na následující otázky:

Je navržený rozpočet Ministerstva obrany (MO) pro rok 2022 podle Vás v dostatečné výši a nezpomalí se modernizační proces výzbroje AČR?

Za český obranný průmysl oceňuji, že český obranný rozpočet setrvale roste. Jak už je však známo, rozpočet rezortu obrany nedosáhne spojeneckého závazku 2 % do roku 2024. Směřování k tomuto cíli je důležité, aby byla Česká republika právoplatným členem NATO a aby Armáda České republiky připravena na všechny hrozby a aby byla schopna adekvátně plnit své spojenecké závazky. Tento nedostatečný růst rozpočtu ministerstva obrany je důsledkem toho, že neexistuje víceletý a tedy i stabilnější rozpočtový rámec.

Jak se, podle Vás, mohou české firmy významněji zapojit do tendrů MO?

Obranný průmysl tvoří velmi důležitý ekonomický segment, který zaměstnává okolo 20 tisíc lidí, vytváří objem tržeb zhruba 50 miliard korun ročně, platí zde daně, investuje do výzkumu a vývoje, a to především prostřednictvím soukromých firem. Každé pracovní místo v obranném průmyslu generuje téměř čtyři pracovní místa v souvisejících sektorech. Soukromé společnosti také vlastní důležité kompetence, technologie a know-how, čímž mohou významně přispět k zajištění bezpečnosti dodávek klíčových produktů a technologií pro armádu a bezpečnostní sbory, a to i během krize. Pandemie koronaviru ukázala rizika spojená se závislostí na dodávkách ze zahraničí během krize. Je proto logické posilovat strategickou soběstačnost našeho státu, a to i formou většího zapojení českých firem do akvizic na straně českých ozbrojených složek.   

Je samozřejmě důležité, aby český obranný průmysl byl schopen nabídnout AČR konkurenceschopné výrobky, což se bezpochyby děje. 

Obranný průmysl vítá schválení „Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2030“ vládou České republiky. Tato strategie klade důraz na využití českého obranného průmyslu v rámci zajištění bezpečnosti dodávek, zejména ve strategických zakázkách ministerstva obrany. Pěvně věřím, že tato strategie bude uvedena do praxe a odrazí se v konkrétních zakázkách pro český obranný průmysl. 

Jsou akviziční procesy MO, podle Vás, akceschopné?

Vidím zde prostor pro zvýšení efektivity akvizičního procesu, a to novelizací zákona o zadávání veřejných zakázek, případně vznikem nového samostatného zákona pro nákup vojenského materiálu, což je mimochodem snahou ministerstva obrany.  Toto by mělo pomoci zrychlit akvizice rezortu obrany a tím i lépe využít obranný rozpočet.

Stejné výše uvedené otázky jsme položili také ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi a všem zúčastněným poslancům. Jejich odpovědi právě zjišťujeme a brzy je na CZ Defence zveřejníme.

Zdroj: Hospodářská komora ČR