Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena nedávno vydala v rámci bezpečnosti dva nejdůležitější dokumenty – Národní bezpečnostní strategii a Národní obrannou strategii. Tyto dokumenty určují směr, jakým se pod současnou administrativou vydá americká obrana a bezpečnost. 

Národní bezpečnostní strategie, kterou vydává Bílý dům, shrnuje priority v oblasti bezpečnosti a částečně také zahraniční politiky. Národní bezpečnostní strategie je zastřešujícím dokumentem, ze kterého poté vychází Národní obranná strategie a americká vojenská strategie, která je však utajovaným dokumentem. 

Foto: Národní bezpečnostní strategie, kterou vydává Bílý dům, shrnuje priority v oblasti bezpečnosti a částečně také zahraniční politiky. (ilustrační foto) | Robyn J. Haake / U.S. Army

Národní bezpečnostní strategie považuje Čínskou lidovou republiku (ČLR) za jediného amerického soupeře, který usiluje o proměnu mezinárodního řádu a zároveň k tomu má schopnosti. ČLR se podle dokumentu snaží vytvořit sféru vlivu v Indo-Pacifiku a snaží se stát globálním hegemonem. Soupeření USA a ČLR se však neodehrává pouze v Indo-Pacifiku, ale globálně. Autoři dokumentu považují následujících deset let za rozhodující dobu pro soupeření mezi USA a ČLR. Co se týče Tchaj-wanu, dokument zmiňuje závazek k dodržování „politiky jedné Číny“ a vztahy s Tchaj-wanem se z americké strany řídí podle příslušných dohod s ČLR a amerických zákonů. Zároveň však USA chtějí Tchaj-wan podporovat a rozšiřovat jeho schopnosti sebeobrany. Podle dokumentu je Indo-Pacifik centrem dění v 21. století. V zájmu USA je, aby byl daný region svobodný a otevřený, a proto budou USA do oblasti soustředit svou bezpečnostní a zahraničněpolitickou pozornost. 

Rusko je v dokumentu považováno za okamžitou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a stability. Společně se spojenci v Alianci chtějí USA posilovat obranné a odstrašující kapacity, zejména pak na východním křídle Aliance. Dokument zmiňuje, že se na americkém závazku bránit celé území Aliance nic nemění. Ačkoliv tento závazek platí, dokument explicitně zmiňuje, že USA budou spoléhat na evropské spojence při přijímání větší zodpovědnosti v oblasti budování evropské obrany.

Národní obranná strategie poté definuje priority v oblasti amerického přístupu k obraně. Prioritami Pentagonu jsou obrana proti narůstající hrozbě v podobě ČLR a v případě vypuknutí konfliktu bude Pentagon prioritizovat konflikt s ČLR v Indo-Pacifiku před konfliktem s Ruskem v Evropě. Čínská lidová osvobozenecká armáda navíc modernizuje a buduje své schopnosti ve vesmírné a kybernetické doméně. Zároveň se soustředí na odepření možnosti svobodného manévrování americkým silám a zamezení obrany amerických zájmů v regionu. USA proto mimo jiné chtějí spolupracovat s Japonskem na modernizaci jejich americko-japonské aliance a dále posilovat uskupení AUKUS a Indo-Pacific Quad.

V Evropě podle Národní obranné strategie stále platí americký závazek o obraně území Aliance. Pentagon chce s evropskými spojenci a partnery dále spolupracovat na posilování kritických schopností a posilování celkových kapacit na východním křídle Aliance. Na druhé straně je však v dokumentu uvedeno, že se USA chtějí soustředit spíše na podpůrné schopnosti, zatímco evropští spojenci budou modernizovat své konvenční schopnosti. V jaderné rovině pak USA chtějí modernizovat své prostředky nasazené v Evropě a spolupracovat se spojenci zapojenými v programu nuclear-sharing na zavedení letounu F-35A a jeho schopnosti nést jaderné zbraně.  

V rámci části nazvané Missile Defense Review 2022 pak Pentagon zmiňuje narůstající čínské schopnosti v oblasti balistických a hypersonických střel. Pentagon tvrdí, že ČLR v této oblasti USA  dohání a nárůst těchto schopností bude pokračovat. Z čínské strany dochází také k modernizaci systémů velení, řízení a průzkumu, což může v budoucím konfliktu výrazně navýšit přesnost čínských útoků zmíněnými střelami. 

Naopak v případě Ruska americký Pentagon zmiňuje tisíce střel vypálených na Ukrajinu a ekonomické sankce, které v budoucnu mohou vést k tomu, že Rusko nebude mít kapacitu na další výrobu těchto zbraňových systémů. 

Co tedy z obou strategických dokumentů vyplývá pro Evropu a evropské členy Aliance? USA se nadále chtějí soustředit na ČLR jako svého největšího soupeře a prioritizovat případný konflikt s ČLR před konfliktem s Ruskem v Evropě. Evropským státům tedy opravdu nezbývá nic jiného, než přestat spoléhat na USA a začít budovat evropskou obranu a své schopnosti tak, abychom byli schopni odstrašit Rusko sami. Uvolněním amerických schopností v Evropě totiž můžeme pomoci i našim spojencům a partnerům v Asii v soupeření s ČLR.

Zdroj: NDS, White House