Rok 2021 pomalu končí a pomyslným předělem byly také říjnové volby. Aktuálně je ustavována nová vláda, přijde nový ministr obrany. Zrekapitulujme si dosavadní výkon Ministerstva obrany (MO) na poli akvizičních a modernizačních projektů AČR, které byly zahájeny v letošním roce. Ten nejvýznamnější, pásová BVP, již poněkolikáté přešlapuje na místě. Dalším však říjnové volby k realizaci spíše pomohly.

Komunistický tlak na obranný rozpočet

Začátek roku se nesl v duchu diskusí o možných důsledcích redukce obranného rozpočtu o deset miliard korun, kterou si na vládě vynutili za podporu státního rozpočtu komunisté. Kauzu provázela hrozba rezignací, kterou vyslovil ministr obrany Lubomír Metnar, a přes řadu odkladů se nakonec MO svých peněz, dočasně převedených do vládní rozpočtové rezervy tzv. na řešení probíhající pandemie koronaviru, dočkalo. Šlo jednoznačně o komunistickou populistickou snahu zasáhnout obranný rozpočet členského státu Aliance, a do jisté míry se jim to podařilo. Některé akvizice tím byly zkomplikovány, a opatření figuruje mezi důvody, kterými MO vysvětluje průtahy v tendru na pásová BVP. Druhou polovinu z 10 miliard vláda schválila obraně vrátit na konci března.

Problém BVP

Byl také představen harmonogram kroků, kterými měl být završen tendr na dodání 210 pásových BVP v hodnotě 52 miliard korun. Proticovidová opatření odsunula zkoušky funkčních vzorků až na přelom dubna a května, ale i z dalších paralelních lhůt vyplývalo, že smlouva do termínu řádných voleb nemůže být podepsána, což se stalo definitivně jistým ve chvíli, kdy uchazeči požádali o odklad termínu pro podání finálních nabídek. Nový termín byl 1. září. Po dvou měsících, v pátek 5. listopadu, pak expertní komise MO oznámila, že žádná ze tří renomovaných společností, tedy britsko-švédská BAE Systems, americko-španělská GDELS ani německá Rheinmetall, nesplňují požadavky zadavatele.

Foto: V pátek 5. listopadu oznámilo Ministerstvo obrany ČR, že expertní komise ukončila posouzení nabídek na dodání 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). | Ministerstvo obrany ČR

O dalším osudu zakázky rozhodne až nové vedení Ministerstva obrany, přičemž čas běží a termín 1. ledna 2026, do kdy má Česká republika dát Alianci k dispozici pro síly rychlé reakce brigádní úkolové uskupení těžkého typu, vyzbrojené moderní technikou, se blíží. Pro letošní rok rozpočet původně pro tento projekt počítal s výdajem 4,210 miliardy korun.

Samohybná děla a protiletadlový systém

Od jara byla také vedena obtížná jednání ve věci akvizice samohybných děl CAESAR pořizovaných formou přímého oslovení výrobce, jímž je francouzská státní společnost Nexter, a akvizice protiletadlových kompletů systému SPYDER, pořizovaných mezivládní dohodou s Izraelem a vyráběných společností RAFAEL. V dubnu přišly od obou zahraničních partnerů výrazně vyšší cenové nabídky než původně kalkulovaných 6, resp. 10 miliard korun, a ve hře byly také míra a formy zapojení českého obranného průmyslu. U děl šlo minimálně o 40 % s požadavkem domácí výroby 155mm munice, u protiletadlového systému pak o 30 %.

Foto: SPYDER - Protiletadlový raketový komplet krátkého a středního dosahu (SHORAD) | Ministerstvo obrany ČR

Smlouva o nákupu samohybných děl byla podepsána za přítomnosti francouzské ministryně obrany 30. září. Celkem 52 děl bude dodáno v letech 2024-2026, konečná pořizovací cena činí 8,5 miliardy korun. Podvozky a pancéřované kabiny budou od kopřivnické společnosti TATRA, resp. TATRA DEFENSE VEHICLE, kde se také bude většina děl kompletovat. Moderní 155mm munici bude dodávat společnost STV GROUP ve spolupráci s akciovou společnosti EXPLOSIA, což patřilo k zásadním požadavkům české strany. 

Foto: 155mm ShH CAESAR 8x8 na veletrhu IDET 2021 | Martin Šiška / CZ Defence

Smlouva o akvizici systémů SPYDER následovala 5. října a ministerstvu se tak v řádu dnů před sněmovními volbami podařilo uzavřít oba nejvýznamnější nákupy letošního roku. Pořizovací cena činí 13,7 miliardy korun, a současně také MO vyčíslilo předpokládané náklady životního cyklu tak, jak je k tomu vyzval Nejvyšší kontrolní úřad. Mají činit přibližně 23,5 miliardy rozložených do doby dvaceti let. Ze 38 % se na projektu podílí společnost RETIA a státní podnik VTÚ - oba mají zkušenosti se spoluprací s Izraelem již z projektů radarů MADR, které jsou se systémem SPYDER plně kompatibilní.

Menší akvizice

V únoru MO pořídilo 31 kusů zdravotnických stanů s příslušenstvím určeným pro poskytování ambulantní, pooperační a následně hospitalizační péče v polních podmínkách. Společnosti Zepelin ze Slovenska za ně zaplatí 33 milionů korun. 

Za 115,1 milionu korun bude do října 2026 dodáno 600 kompletů osobních padáků OVP-12 SL-1 podle smlouvy uzavřené 23. března. Následovala akvizice ochranných masek OM-90, 9000 souprav má být dodáno do října 2023 za 159,7 milionu. Na konci dubna pak Ministerstvo obrany pořídilo za 271,4 milionů celkem 16 valníkových vozidel TATRA T-815 6x6 určených jako přepravní prostředek pro protiletadlové systémy RBS-70NG. Úpravu valníkových plošin vozidel zajišťuje Vojenský technický ústav s.p. Současně s tím také od společnosti HUSKY ministerstvo nakoupilo 75- a 45l tlumoky pro vystrojení vojáků při bojové činnosti i při výcviku.

V květnu byla podepsána rámcová smlouva se společností STV GROUP na dodání čtyř druhů munice pro RPG-7 až do výše 500 milionů korun a s realizací do konce roku 2024. V červenci byla podepsána smlouva na dodání čtyř souprav (pro letiště Náměšť nad Oslavou, Čáslav, Praha-Kbely a Pardubice) systémů pro přesné přístrojové přiblížení typu MOPIENS, které za 158,7 milionu dodá společnost LPP, včetně ekologické likvidace stávajícího systému NORMARC. Jde o pozemní radionavigační zařízení, díky kterému mohou letouny přistávat i za ztížených povětrnostních podmínek či v noci podle přístrojů.

Významné dodávky podle dřívějších smluv

V květnu a v červenci převzali zástupci Sekce vyzbrojování a akvizic dva letouny CASA C-295MW podle kupní smlouvy z prosince 2019, čímž vzrostl celkový počet strojů tohoto typu na šest. Mimochodem v říjnu byla po mnohaletém soudním popotahování pravomocným rozsudkem odvolacího soudu obvinění z nehospodárnosti při akvizici původních čtyř letounů z roku 2009 zproštěna bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová.

V srpnu byly prvním útvarům předána vozidla Toyota Hilux dodaná společností Glomex MS podle smlouvy z listopadu 2020. Tyto terénní pick-upy nahrazují muzejní vozidla UAZ a již nevyráběná vozidla Land Rover Defender. Celkem by mělo být do roku 2024 dodáno podle rámcové smlouvy 1 200 kusů.

Pokuta od ÚOHS

Kvůli vysokým nákladům pro obranný rozpočet je třeba zmínit také pokutu, kterou ÚOHS udělil Ministerstvu obrany za nevypořádání námitek italské společnosti Leonardo ve věci akvizice víceúčelových vrtulníků z konce roku 2019. Jde o 550 milionů korun již ministerstvem zaplacených. MO se proti udělené pokutě brání soudní cestou. Samotný výkon podepsané smlouvy ani dodání čtyř Viperů a osmi Venomů pokuta neovlivňuje.

V zásadě lze již nyní letošní akvizice označit za úspěšné, s velkou výhradou tendru na pásová BVP, kde dochází k dalšímu odkladu v dlouhé řadě. Zcela původní termín podpisu smlouvy spadal do roku 2019. Nakolik se i navzdory tomu podaří vyčerpat letošní rozpočet a zopakovat v tomto ohledu dobrý loňský výsledek, uvidíme až začátkem roku 2022. Půjde o významný ukazatel. V programovém prohlášení nové vlády nepochybně bude ukotven závazek navyšování obranného rozpočtu až ke 2 % HPD v roce 2025. Současně budou sílit z mnoha směrů tlaky na omezení výdajů v této kapitole a jejich převedení jinam, nebo jejich úspora. Transparentnost a efektivita akvizičních procesů Ministerstva obrany budou v těžké situaci velmi důležitým argumentem.

Zdroj: Sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany