Ruská armáda v posledních dnech zostřuje své výpady na Ukrajině. S přicházející zimou a zhoršujícími se podmínkami na bojišti Rusové stále častěji míří na města po celé okupované zemi. V troskách znovu umírali civilisté. Vyhlídky na následující těžké měsíce podtrhují i zprávy o více než 10 tisících severokorejských vojácích, kteří podle Kyjeva budou připraveni nastoupit do ruských řad už v listopadu. I proto prezident Volodymyr Zelenskyj tlačí na další podporu od spojenců v rámci svého oficiálně představeného vítězného plánu, který obsahuje především členství v NATO a dodávky dalekonosných střel. Přestože spojenci nadále slibují zachovat podporu Ukrajině, ohledně těchto podmínek jsou zatím zdrženliví.

Byl to další z řady pochmurných dnů v podzimní Ukrajině. V noci na 19. října se opakovaně  rozezněly sirény v řadě měst napříč celou Ruskem okupovanou zemí. Zemřeli nejméně čtyři lidé a dalších 20 bylo zraněno poté, co rakety zasáhly civilní cíle. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 42 dronů, 46 se jí podařilo zmocnit pomocí prostředků elektronického boje, zachytila i 4 ze 6 raket vzduch-země Ch-59/69. Celkem čelila více než stovce vzdušných cílů. A další takové dny budou následovat. Rusové se opět před zimou soustředí na energetickou infrastrukturu, kdy po posledních útocích bylo přes 70 tisíc Ukrajinců bez dodávek elektrického proudu.

Ukrajinští představitelé varují, že se Moskva chystá na systematické útoky proti ukrajinským jaderným elektrárnám – aby se v zimních měsících pokusila zlomit morálku obránců země přerušenými dodávkami tepla a proudu. Měnící se počasí se projevuje také na frontě. Ukrajinská i ruská armáda hlásí zhoršující se podmínky kvůli množství bahna u Doněcku. Rusové tam v posledních týdnech navyšují počty vojsk a zesilují své výpady. Podle Ukrajinců nepřítel začal jako podporu pěšímu vojsku ve větší míře nasazovat obrněná vozidla, která mají pomoci s překonáním obtížného terénu otevřených polí. Ve větším okupanti nasadili i tanky, přesto se podle mluvčího ukrajinské národní gardy Ruslana Muzyčuka ve směru na Pokrovsk a Kurachove daří vojenskou techniku Rusů ničit. „Ruské síly mohou být schopny úspěšněji využívat pásová vozidla (jejich sovětské verze jsou navrženy tak, aby fungovaly v takových podmínkách) v bahnitém terénu a blátivé podmínky mohou podněcovat ruské síly k použití obrněných vozidel a tanků místo menších kolových vozidel,” uvedl v poslední analýze americký Institut pro studium války.

Experti si všímají i možné zásadní pomoci pro vyčerpaná ruská vojska tentokrát z východního cípu novodobé osy zla – ze Severní Koreje. Podle Kyjeva bude již brzy připraveno nastoupit do ruských řad bezmála 11 tisíc vojáků z KLDR. 2600 jich má být nasazeno v Kurské oblasti, kde se spolu s Rusy snaží odrazit ukrajinský výpad do vnitrozemí agresora. „Budou připraveni (k boji na Ukrajině) 1. listopadu. Zatím ještě neznáme plný rozsah situace," řekl v rozhovoru pro The War Zone šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budano s tím, že podle dostupných informací by měli severokorejští vojáci používat ruské zbraně a munici.
Naopak ukrajinské zásoby se v posledním „diplomatickém kolečku“ po Evropě snažil opět rozšířit, co do schopností a možností, prezident Volodymyr Zelenskyj. Partnerům v EU a NATO také představil konečně svůj vítězný plán, který se skládá z pěti hlavních bodů:

• Pozvání Ukrajiny do NATO
• Posílení ukrajinské obrany proti ruským silám, včetně získání povolení od spojenců používat jejich zbraně dlouhého doletu na ruském území, a pokračování ukrajinských vojenských operací na ruském území, aby se zabránilo vytvoření „nárazníkových zón“ na Ukrajině
• Zadržování Ruska prostřednictvím nejaderného strategického odstrašujícího balíčku nasazeného na ukrajinské půdě
• Společná ochrana kritických přírodních zdrojů Ukrajiny ze strany USA a EU a společné využívání jejich ekonomického potenciálu
• Pouze pro poválečné období: nahrazení některých amerických jednotek rozmístěných po Evropě ukrajinskými vojáky

Další tři body Zelenskyj drží před veřejností v tajnosti a seznámil s nimi údajně pouze spojence. Ti na summitech EU i NATO potvrdili své závazky nadále podporovat Ukrajinu ve spravedlivém boji proti Rusku – a to i proto, aby Ukrajinci mohli v budoucnu zahájit případné rozhovory s protistranou z pozice síly. Přesto jsou však zdrženliví ohledně zejména prvních dvou bodů plánu, a to dlouhodobě a ze společného důvodu. Napříč západními zeměmi z většiny panuje přesvědčení, že jak přijetí země ve válečném stavu do Aliance, tak poskytnutí dalekonosných zbraní bude znamenat otevřené zapojení Západu do války s Ruskem, jak to ostatně opakovaně zmiňuje i Kreml.

„Putin musí respektovat naši sílu, svobodný svět se nesmí třást před jeho hrozbami,” prohlásil podle Reuters v Bruselu Zelenskyj. Podle něj by partneři Ukrajiny udělali velkou chybu a posílili Rusko, pokud by plán nepodpořili. Pozitivně se ohledně členství Ukrajiny v NATO vyjádřil i nový generální tajemník Mark Rutte. Podle něj však bude záležet na načasování. Zároveň se objevil první, možná nečekaný, hlas důležitého partnera – Francie, která byla v některých fázích konfliktu k ukrajinským plánům a přáním skeptická. Tentokrát však francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na jednání v Kyjevě prohlásil: „Pokud jde o pozvání do NATO, prezident republiky (Macron) o tom hovořil minulý týden během návštěvy prezidenta Zelenského v Paříži. Jsme tomu otevření a je to téma, o kterém diskutujeme s našimi partnery v NATO a naši ukrajinští partneři se tohoto rozhovoru samozřejmě účastní“. Barrot dále vyjádřil naději, že se tak může stát již brzy. Zapotřebí však bude souhlasu celé Aliance.

Zdroj: The Kyiv Independent, The War Zone, Reuters, Institut pro studium války, Interfax Ukraine, BBC