Minulý týden jednala na svém neveřejném zasedání Stálá komise pro hybridní hrozby Poslanecké sněmovny. Podle schváleného programu měla za úkol řešit mimo jiné strategii hybridních hrozeb a akční plán. Zeptali jsme se proto jejího předsedy, poslance Roberta Králíčka (ANO), na výsledky tohoto jednání.

Foto: Předseda Stálé komise pro hybridní hrozby Robert Králíček | Robert Králíček / CC BY-NC-ND

1) Pane předsedo, na nedávném zasedání jste měli za cíl řešit Strategii boje proti hybridním hrozbám. Můžete být konkrétnější?

Hybridní hrozby v rámci naší komise řešíme dlouhodobě, zatím posledním posunem v tomto směru je Strategie boje proti hybridním hrozbám, kterou připravilo a zatím interně zveřejnilo Ministerstvo obrany. Nemohu příliš prozrazovat obsah, ale Ministerstvo obrany i Komise pro hybridní hrozby se shoduje v tom, že hybridní hrozby představují jedno z nejzávažnějších bezpečnostních rizik současnosti. A že obrana proti nim bude vyžadovat zapojení všech bezpečnostních složek, které má stát k dispozici. Strategie již prošla Bezpečnostní radou státu a běhen dubna by ji měla schválit Vláda.

2) Jaké hybridní hrozby u nás jako největší vnímáte Vy osobně?

Pokud se bavíme o momentálním dění, tak jako zásadní hrozby vidím dezinformace spojené s covidem a zejména s očkováním na jedné straně, které zhoršují průběh a zvládání probíhající pandemie. 

Na druhé straně pak pokračující a čím dál sofistikovanější kyberútoky na státní a veřejné instituce. Jen za poslední týdny bylo zveřejněno, že se pod útokem ocitly například systémy Magistrátu hlavního města Prahy, ale také například Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra, kterým protýká velké množství citlivých údajů o tisících příslušníků bezpečnostních složek. 

Foto: Jako zásadní hrozby vidím dezinformace spojené s covidem a pokračující, čím dál sofistikovanější kyberútoky na státní a veřejné instituce. (ilustrační foto) | Shutterstock

3) O hybridních hrozbách se začíná v poslední době intenzivně mluvit. Co se podle Vás musí co nejdříve udělat?

O hybridních hrozbách se mluví již dlouho, tu změnu vidím v tom, že nyní začínáme přecházet od slov k činům. Máme novou národní strategii, Vojenské zpravodajství bude mít díky novele zákona již brzy posílené pravomoci v oblasti kyberbezpečnosti, a máme nově oživenou skupinu pro Hybridní hrozby v rámci Bezpečnostní rady státu. Co bychom potřebovali nyní, je nová funkce jakéhosi Koordinátora národní bezpečnosti, přímo při Úřadu vlády, s vlastním aparátem a pravomocemi, který by dokázal koordinovat aktivity jednotlivých bezpečnostních složek, tak aby dokázaly čelit často velmi různorodým hrozbám. Vznik této funkce prosazuji dlouhodobě - v Británii či Spojených státech ekvivalentní funkce existují a hrají nezastupitelnou roli v tamních bezpečnostních systémech. Nyní se to ale konečně stává politickým tématem, o kterém se začíná mluvit a vypadá to, že by se tato vize mohla zrealizovat.

Poslanec Robert Králíček je předseda Stálé komise pro hybridní hrozby, člen Výboru pro bezpečnost a Rozpočtového výboru, místopředseda Stálé komise pro kontrolu BIS a člen Stálých komisí pro kontrolu činnosti GIBS pro kontrolu činnosti NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) a informační bezpečnost. Zabývá se hybridními a kyber hrozbami, informační bezpečností a smart technologiemi. Od 29. září 2020 je předsedou nově ustavené Stálé komise pro hybridní hrozby, která má za úkol se zabývat stavem ochrany České republiky před těmito hrozbami a dále prosadit a kontrolovat změny ve státní správě, obraně a v dalších institucích, které se mají touto problematikou zabývat.