Systémy aktivní ochrany pro AČR
Ačkoliv se v posledních letech v souvislosti s modernizací AČR mluví spíše o pořízení „železa“ – nových BVP, děl, protiletadlových raketových systémů či vrtulníků, nelze opomíjet ani jednu z nejdůležitějších oblastí – ochranu života a zdraví vojáků. Proto je na místě uvažovat o osazení armádních vozidel systémy aktivní ochrany a zvýšit tak pravděpodobnost přežití na bojišti.
Požadavek na možnost instalace systému aktivní ochrany se totiž objevuje ve veřejně dostupných specifikacích na nová pásová BVP. AČR v tomto případě hledá systém „soft kill“ i „hard kill“. Tedy systém schopný letící střely zneškodnit jak rušením, tak vysláním protistřely. Takový systém lze využít zejména v prostředí konfliktů nižší intenzity, jako je například současné nasazení AČR v oblasti Sahelu. Právě v takových konfliktech se často objevují protitankové řízené i neřízené střely.
Je však třeba uvést, že AČR se v následujících letech bude potýkat s nižším, než původně plánovaným rozpočtem a je tedy potřeba nejprve dokončit všechny modernizační projekty jako takové. Aby se AČR „vešla“ do určeného rozpočtu, dojde pravděpodobně k seškrtání některých doplňkových schopností nakupované techniky.
V rámci akvizice doplňkových schopností jsou pak častým jevem různé diskuse, zda Armáda České republiky, vzhledem k jejím finančním možnostem, úkolům v rámci Aliance a obecně jejím schopnostem, vůbec takové systémy potřebuje. Pokud se však podíváme, v jakých konfliktech je od svého vzniku AČR nasazovaná, zjistíme, že akvizice takových schopností je více než na místě. Ať už z pohledu ochrany zdraví a životů vojáků, tak z pohledu ochrany techniky samotné. Co se týče nahrazení techniky, vyvstává otázka, zda by AČR, resp. ČR byla schopna nahradit zničené kusy techniky.
Podle všeho nejsou systémy aktivní ochrany pro armádní vozidla aktuálním tématem pro následujících minimálně 5 let. Je však třeba uvažovat o akvizici takových systému pro nová BVP, modernizovaná vozidla Pandur, nové tanky po roce 2030 či lehká obrněná vozidla.
České ministerstvo obrany má tedy na tuto případnou akvizici dostatečný čas. Zajímavostí v této oblasti je, že resort může vybírat z velmi zajímavých možností – ať už z pohledu navýšení schopností, geopolitiky nebo zajímavých technologických možností.
Ještě před představením možných relevantních systémů ze zahraničí je třeba zmínit vlastní český projekt systému aktivní ochrany. Ten měly vyvíjet české výzkumné instituce ve spolupráci se soukromým sektorem. Projekt začal mezi lety 2007 a 2009 a podle údajů Technologické agentury ČR vznikl k roku 2019 funkční prototyp ryze českého systému aktivní ochrany. Jedná se o „hard kill“ systém a Technologická agentura v profilu celého projektu udává, že výsledek se doposud nevyužívá v praxi a jeho hlavní výhodou je úspora cca 3,5 milionu Kč na jednom vozidle v porovnání s akvizicí obdobného zahraničního systému.
Ačkoliv autor článku rozhodně nechce znevažovat práci českých konstruktérů, bude do budoucna nutné pragmaticky zhodnotit přínos českého projektu v porovnání s ostatními možnostmi (zda se v případě finanční úspory jedná o jedinou výhodu českého řešení apod.). Pokud české MO dojde k závěru, že zahraniční možnosti jsou výhodnější, můžeme český projekt považovat za vhodný začátek, který může vyvrcholit například částečným přenesením výroby zahraničních systémů této kategorie do ČR právě díky zmíněnému českému projektu.
Z hlediska zahraničních řešení existují vlastně jen dvě relevantní varianty – německý StrikeShield společnosti Rheinmetall a izraelský systém Trophy společnosti Rafael. Oba případní kandidáti nabízí pro ČR velmi zajímavé možnosti, jak do ČR přivést vyspělé technologie a ruku v ruce s tím navýšit schopnosti AČR.
Foto: Demonstrace systému aktivní ochrany StrikeShield | Rheinmetall / CC BY-NC-ND
V prvním případě se jedná o nejnovější generaci německého systému aktivní ochrany. V nejnovější verzi dokonce výrobce nabízí nižší elektromagnetickou stopu, což snižuje pravděpodobnost zaměření vozidla v elektromagnetickém spektru, aniž by byla dotčena celková úroveň ochrany vozidla. Výrobce uvádí, že nejnovější verze systému zkoumá pouze okruh 35 metrů od vozidla. Systém StrikeShield si vybraly např. maďarské ozbrojené síly společně s nákupem nových BVP Lynx. Kromě zřejmého napojení na výběrové řízení v ČR je otázkou, zda se podaří StrikeShield integrovat také na tanky Leopard 2. V tom případě by totiž StrikeShield pro AČR byl velmi zajímavou možností.
V druhém případě se jedná o delší dobu vyvíjený, a hlavně bojově nasazený izraelský systém Trophy. Právě bojové nasazení je jeho hlavní výhodou. Společně s výše uvedenou výhodou hovoří pro izraelské řešení také dlouhodobě velmi dobré vztahy mezi Izraelem a Českou republikou. Systém Trophy lze integrovat na těžká, střední i lehká vozidla. Bundeswehr již převzal několik kusů tanku Leopard 2A7 s integrovaným systémem Trophy. Tento systém si pro své tanky vybrala také americká a britská armáda. Jeho nejnovější verzi lze integrovat do širšího izraelského systému velení a řízení Fire Weaver.
Foto: Izraelský systém aktivní ochrany Trophy na americkém tanku Abrams | Rafael / CC BY-NC-ND
Ať se MO a potažmo AČR rozhodne pro jakoukoliv cestu, výsledek bude jednoznačně pozitivní. V obou případech totiž akvizice systému aktivní ochrany zvýší pravděpodobnost přežití obsluhy bojových vozidel. AČR se tak otevřou dveře k nasazení do dalších bojových akcí, které přinesou tolik potřebné zkušenosti. Vzhledem k potenciální průmyslové spolupráci při akvizici takového systému se pak otevírají možnosti pro český obranný a bezpečnostní průmysl, který tak může spolupracovat na vývoji a výrobě špičkových technologií.
