Klíčovým prvkem tvorby reálné vyšší přidané hodnoty v tržní ekonomice je implementace inovací tržních produktů (výrobky, služby). Zdrojem pro tvorbu inovací je především věda a výzkum, jež vytváří věcný základ pro tvorbu nových technologií, které mohou následně umožnit tvorbu nových tržních produktů nebo zásadní úpravu již existujících produktů. Tvorba inovací je specifický proces, který má svá pravidla a realizuje se prostřednictvím různých inovačních ekosystémů.

Inovace lze vytvářet v jakékoliv oblasti lidské činnosti. Schopnost tvorby a implementace inovací je důležitá nejen pro nejrůznější civilní produkční sektory, ale i pro zajišťování bezpečnosti prostředí. Inovace v bezpečnostní oblasti mohou významně ovlivnit jak účelnost a efektivnost různých realizovaných bezpečnostních činností, tak i zajistit pro bezpečnostní aktéry různé strategické či operační výhody, které mohou být rozhodující i pro průběh a výsledek různých bezpečnostních konfliktů.

Inovace mohou mít různý rozsah podle toho, k jaké změně jejich implementace vede. Proto se často hovoří o různých řádech inovací – viz např. následující tabulka:

V případě inovace 7. řádu již lze použít i jiný, dnes velmi populární výraz, a to disruptivní, nebo chcete-li převratnou změnu. Základní rozdíl mezi inovací a převratnou změnou je v zásadě ten, že inovace evoluční cestou (inkrementálně) zlepšuje kvalitu současného produktu či procesu, kdežto disrupce je revoluční změnou výrazně, skokově měnící charakteristiky procesu či přístupy k řešení určitých problémů s využitím nových vědeckých poznatků a technologií. Pokud se na inovace podíváme z finančního pohledu, pak platí, že čím vyšší bude řád realizované inovace, tím bude větší potřeba disponibilního finančního kapitálu nezbytného pro vlastní vývoj a implementaci inovace (v případě inovace 7. řádu může jít i o desítky miliard dolarů). Různé země mají různé ekonomické možnosti a měly by zvážit, jaké řády inovací si mohou podporovat nebo realizovat.

Další důležitá specifičnost tvorby a implementace inovací je to, že tento proces nakonec nemusí úspěšný – jde tedy o rizikový proces. Vložený disponibilní kapitál se tak nemusí vrátit a bude ho nutné prostě odepsat. To je problém zejména tehdy, když půjde o veřejné prostředky – u kterých se většinou požaduje, aby byly vráceny v případě, že nebude dosaženo cíle, k jehož naplnění byly alokovány. K redukci tohoto rizika se inovační proces realizuje inkrementálně (tj. po částech) nebo se toto riziko přenáší na někoho jiného a to tak, že financování inovačního procesu provádí např. pomocí fondů rizikového kapitálu.  

Pokud připustíme inkrementální způsob tvorby a implementace inovací:

• musíme vytvořit vhodně strukturovaný inovační ekosystém (prvky-inovační inkubátory, inovační akcelerátory, korporátní R & D centra, testovací střediska atd.);
• musíme najít vhodná smysluplná pravidla pro postup inovačních projektů v rámci inkrementálního systému tvorby a implementace inovací (nové věci prostě není možné zavádět za použití starých rozhodovacích a řídících modelů);
• musíme vytvořit vhodnou infrastrukturu pro testování inovací – na základě tohoto testování bude docházet k posunu inovačního projektu v inkrementálním systému tvorby a implementace inovací.

Naplnění každého z výše uvedených předpokladů stojí na disponibilitě kvalifikovaného personálu – a to jak na jeho kvantitě, tak kvalitě. Inovace, a tím méně převratné technologie, není možné plynule a rychle zavést v systému, kde lidé nemají představu o podstatě realizované změny, o možnostech a výhodách, které inovace přináší a o tom, jak a kde ji nejlépe použít pro maximalizaci přínosů s minimálními riziky. 

Nejenom že tedy bude třeba najít efektivní realizace výše uvedeného, ale také bude nutné najít způsob adekvátního zajištění bezpečnosti inovačních procesů. V minulém století se většina inovací realizovala primárně v rámci vojenské infrastruktury, kde nebyl zásadní problém zajistit ochranu inovací prostřednictvím standardních nástrojů pro zajištění státního tajemství. V současné době už to bude nutné zajistit pomoci speciálního ekosystému tvorby a implementace inovací v bezpečnostní oblasti, který bude nutné na platformě bezpečnostního systému co nejrychleji vytvořit.

Česká republika by i s ohledem na nepříliš pozitivní trendy v mezinárodním bezpečnostním prostředí měla co nejdříve optimalizovat národní ekosystém pro tvorbu a implementaci inovací v bezpečnostní oblasti. Vzhledem k tomu, že členskou zemí NATO, bylo by efektivní inspirovat se a využít všech relevantních aktivit, které realizuje v oblasti tvorby a implementace inovací NATO.

NATO – Science & Technology Trends 2023-2043

V březnu 2023 NATO zveřejnila velmi rozsáhlou studii Science & Technology Trends 2023-2043, která obsahuje identifikované trendy především v oblasti převratných (Disruptive) a vznikajících (Emerging) technologií v následujících 20 letech.        

              

Tato studie nejenom v rámci 1. dílu identifikuje převratné a vznikající technologie, které budou zdrojem inovací v bezpečnostní oblasti – tj. nových bezpečnostních schopností v následujících 20 letech, ale ve 2.díle se věnuje i podrobnější analýze těchto trendů – strategické pozice klíčových aktérů, možné nové bezpečnostní schopnosti atd. 

V rámci studie jsou identifikovány:

Tyto převratné (Disruptive) technologie:

• Big Data, informační a komunikační technologie
• Umělá inteligence
• Robotika a autonomní systémy
• Vesmírné technologie
• Hypersonické technologie
• Energie a pohony
• Elektronické a elektromagnetické technologie

Tyto vznikající (Emerging) technologie:

• Kvantové technologie
• Bio technologie
• Technologie vylepšování člověka (Human Enhancement)
• Nové materiály
• Nové výrobní postupy

V rámci studie jsou identifikovány i možné kombinace výše uvedených technologií – tyto kombinace přinášejí možnosti využití technologické konvergence a synergie:

• Big Data-umělá inteligence-autonomie
• Big Data-kvantové technologie
• Vesmírné technologie-hypersonické technologie-nové materiály
• Vesmírné technologie-kvantové technologie
• Big Data-umělá inteligence-biotechnologie
• Big Data-umělá inteligence-nové materiály
• Energie-nové materiály-umělá inteligence

V období do roku 2040 lze očekávat uplatnění výše uvedených technologií do tvorby bezpečnostních schopností, viz. následující tabulka:

U každé technologie je nezbytné konkrétně posoudit nejenom jejich inovační potenciál, ale i meze jejich praktické využitelnosti a rizika jejich využití. Např. kvantové počítače jsou využitelné pouze pro řešení vybraných algoritmických problémů, které jsou schopny využít specifického způsobu kvantového počítání. Nebo umělá inteligence je bezpečně využitelná pouze tam, kde lze adekvátně ochránit příslušné neuronové sítě a data, které využívají, před např. kybernetickými útoky. Také je nutno podrobně analyzovat regulace v oblasti nových technologií, které mohou významně ovlivnit využitelnost těchto technologií v bezpečnostní oblasti. Výsledky těchto analýz by měly být věcným základem pro zpracování národní strategie pro další tvorbu schopností bezpečnostního systému České republiky do roku 2040, kterou by měla projednat Bezpečnostní rada a následně i vláda České republiky.

NATO – Inovační platforma DIANA

NATO kromě trendových úvah v oblasti tvorby a implementace inovací vytvořila vlastní inovační ekosystém, jehož prostřednictvím chce podpořit tvorbu nových schopností s využitím inovačních technologií v rámci prostředí členských států NATO.

Inovační platforma DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic) je založena na vytvoření specifického ekosystému pro tvorbu obranných inovací, který se skládá z 10 akcelerátorů (podpora činností v oblasti tvorby a implementace inovací) a 60 testovacích center pro testování schopností vznikajících v rámci inovačních projektů – viz. mapky níže:

Jak je vidět z těchto mapek, Českou republiku v tomto ekosystému zatím v roli akcelerátoru reprezentuje jen CzechInvest (který s oblastí bezpečnosti a obrany nemá ale téměř nic společného) a zatím nejsou evidována žádná testovací centra. To jistě není lichotivý výsledek a je v zájmu České republiky to co nejdříve změnit.

Jak již bylo řečeno výše, v rámci tvorby a implementace inovačních projektů je velmi limitujícím faktorem vždy počet vhodných expertů a manažerů, kteří mají znalost a zkušenost s praktickou realizací inovací. Takové lidské zdroje by měly být umístěny, resp. soustředěny ve vhodném prvku inovačního ekosystému – např. v akcelerátoru. Také by bylo vhodné podporovat všechny edukační aktivity, které by mohly ve střednědobém horizontu významně rozšířit počet kvalifikovaných lidí v prostředí tvorby a implementace inovací.

Kromě tohoto inovačního ekosystému NATO vytvořilo finanční fond pro podporu Inovačních projektů (cca 1 mld. EUR). DIANA již vypsala první výzvu, která by měla vybrat 30 inovačních projektů, které budou zařazeny do inovačního campu a po 6 měsících z nich bude vybráno 3-6 inovačních projektů, které postoupí do další fáze inkrementálního procesu podpory inovačních projektů v NATO. V květnu 2023 byla otevřena první výzva pro projekty z oblasti:

• Snímání a sledování
• Energetická odolnost
• Bezpečné sdílení informací

V rámci výzvy lze nalézt i tento časový harmonogram:

Tento přístup NATO by mohl být inspirací i pro Českou republiku, která model pro efektivní ekosystém podpory inovačních projektů v oblasti bezpečnosti a obrany teprve hledá. Lze jen doufat, že toto hledání nebude trvat příliš dlouho – toto riziko nemůže dle mého názoru Česká republika i při existenci bezpečnostních garancí NATO prostě přijmout – neměli bychom již opakovat chyby z naší minulosti.

Téma inovací pro bezpečnostní a obranné využití je jednou z hlavních součástí programu nadcházejícího ročníku mezinárodního projektu FUTURE FORCES FORUM, který proběhne ve dnech 16. až 18. října 2024 v Praze. Specializovaný program v rámci inovačního pavilonu na výstavě Future Forces představí mladé, malé inovační společnosti, inovační centra, veřejné a soukromé univerzity, školy nebo studentské týmy prezentující nové technologie, pokročilá řešení či služby. Součástí bude i zapojení odborníků z národních institucí i mezinárodních organizací, včetně NATO a EDA.

RNDr. Pavel Štalmach, MBA

RNDr. Pavel Štalmach, MBA vystudoval fyziku na MFF UK, bankovnictví na VŠE a MBA na PIBS. V 90. letech působil na kapitálovém trhu a jako konzultant pro strategické řízení a Business Intelligence v korporátním sektoru. Posléze pracoval 15 let v rezortu Ministerstva obrany v různých rolích (náměstek ministra obrany, předseda krizového štábu MO, specialista pro strategické zpravodajství a pro strategické a krizové řízení zpravodajských služeb atd.). V posledních letech se věnuje systémovým analýzám v oblasti bezpečnosti a jejího řízení, novým technologiím a inovacím v oblasti bezpečnosti a obrany. Posledních 15 let se také věnuje výuce bezpečnostního managementu v různých formách studia především na Vysoké škole CEVRO Institut. Nově působí v roli Senior Fellow institutu Future Advanced Technologies, z.ú. a jako poradce pro bezpečnost a obranu projektu FUTURE FORCES FORUM.