Ještě před oficiálním nástupem do úřadu prezidenta Spojených států Donald Trump prohlásil, že členské země NATO by na obranu měly vyčlenit až 5 % HDP. Tento výrok, dnes již úřadujícího prezidenta USA, se setkal s různými reakcemi napříč Severoatlantickou aliancí. Na jedné straně stojí například Polsko nebo Estonsko, které se šéfem Bílého domu souhlasí, na straně druhé je například Německo, které obranné výdaje ve výši 5 % HDP odmítá. Otázkou je, jak se k Trumpovu požadavku postaví Slovensko.

O potřebě navýšit investice do obranného sektoru se poslední 2–3 roky intenzivně diskutuje, a to zejména kvůli válce na Ukrajině. Ruská agrese vůči sousedovi zároveň poukázala na nešťastný přístup evropských zemí směrem k obraně a bezpečnosti. Dlouhá léta bylo vyzbrojování tabuizováno, obranný průmysl byl považován za neperspektivní, v některých případech až za nehumánní průmyslové odvětví a mnohé země odmítaly obranné výdaje navyšovat a spíše je snižovaly. Dnes už je jasné, že tento přístup nebyl správný a uvědomují si to i čelní představitelé NATO a Evropské Unie, kteří stejně jako Donald Trump volají po navyšování obranných výdajů, ovšem ne v takové míře, jak si přeje americký prezident. 

Navyšování obranných výdajů v Evropě jasně dokazují i různé statistiky. Zatímco v roce 2018 Evropa investovala do obrany 284,6 miliardy dolarů, v roce 2023 to bylo podle statistiky The Military Balance 388 miliard dolarů. O potřebě dál pokračovat v navyšování výdajů na obranu nedávno mluvil i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Podle Rutteho by měly členské státy Severoatlantické aliance vynakládat na obranu víc než 2 % HDP, jelikož tento obnos finančních prostředků na obranu již neodpovídá potřebám a aktuální bezpečnostní situaci. Zatímco konkrétní čísla vzejdou z nadcházejících jednání ministrů obrany členských zemí NATO, Rutte uvedl, že na obranu budou muset státy NATO vynaložit mnohem víc, než jen dvě procenta. Ve veřejném prostoru se objevují informace, že šéfové resortů obrany aktuálně diskutují o výdajích v hodnotě 3 % HDP.

Diskuse o potřebě investovat v rámci NATO víc peněz do obrany se týká i Slovenska. Slovensko dlouhá léta neinvestovalo do modernizace armády dostatek finančních prostředků, což se ale v posledních letech změnilo k lepšímu. Slovenské výdaje na obranu se od roku 2019 navyšují a aktuálně se pohybují na úrovni kolem 2 % HDP. Dle výpočtů Rady pro rozpočtovou odpovědnost mají v letošním a příštím roce obranné výdaje dosáhnout hodnoty přibližně 2,3 % HDP. 

Toto číslo je částečně překvapující, neboť současná slovenská vláda ve svém programovém prohlášení uvedla 2 % HDP jako maximum, které je ochotna vynaložit. V prosinci loňského roku slovenský ministr obrany Robert Kaliňák uvedl, že v důsledku potřeby konsolidace veřejných financí není možné, aby se obranné výdaje přiblížily ke třem procentům, o kterých se dnes mezi členy NATO mluví. Kaliňák nicméně připustil, že v nejbližších letech Slovensko investuje do obrany o něco víc než jen 2 % HDP. Šéf slovenského resortu obrany zároveň dodal, že podle něj jsou obranné výdaje Slovenska v aktuální výši dostatečné.

Radikálnější postoj směrem k navyšování výdajů na obranu má předseda Slovenské národní strany Andrej Danko. Ten se v médiích vyjádřil, že případné navýšení obranných výdajů na 3 % HDP bude blokovat, a i stávající dvě procenta považuje za „příliš vysoké“. Opačný názor sdílejí někteří vojenští a bezpečnostní analytici. Například Vladimír Bednár předpokládá, že pokud má být potenciální agresor odstrašen, výdaje na obranu by měly překročit hranici tří procent, a to v rámci celé Severoatlantické aliance. 

To, že Slovensko v dohledné době nebude moci vydávat na obranu Trumpem požadovaných pět procent, je více než pravděpodobné, jelikož slovenská ekonomika není natolik výkonná, aby si výdaje v takové výši mohla dovolit. Nicméně je důležité, aby obrana patřila mezi priority slovenských politiků a napříč politickým spektrem byla jasná shoda na rozumném a v souvislosti se státním rozpočtem reálném navyšování obranných výdajů. Slovensko dnes ani zdaleka nepatří ke státům NATO, jako třeba Španělsko, které na obranu dlouhodobě vynakládají míň než 2 % HDP. Nicméně je potřeba dále posilovat vlastní bezpečnost, která dnes není samozřejmostí a jako spolehlivý partner minimálně vyjádřit vůli pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu.

Zdroj: Rada pro rozpočtovou odpovědnost, NATO.int, Euractiv.sk